sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

D-Orbit

Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.

Skyroot Aerospace

Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.

NASA

Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Kosmotýdeník 251 (3. 7. – 9. 7.)

Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Zažili jsme třetí start SpaceX za čtrnáct dní a NASA navštívil americký viceprezident. I to jsou události, na které se v rámci Kosmotýdeníku podíváme. V hlavních tématech se však tentokrát zaměříme na nástupce japonské mise Hitomi, nebo na vytváření pozemského kosmického skleníku, ve kterém mohou zájemci zkoušet pěstování rostlin v omezených podmínkách a své výsledky sdílet s ESA. Čekají nás i další tradiční rubriky a přehled všech týdenních událostí z Kosmonautixu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

BepiColombo ještě bez sluneční clony.

Průzkumník Merkuru se otřásl v základech

Evropsko-japonský projekt BepiColombo tvoří dvě sondy, které se k Merkuru vydají společně, aby se od sebe následně oddělily. I když budou obíhat po odlišných drahách, budou jejich výsledky dohromady rozšiřovat naše povědomí o první planetě naší sluneční soustavy. Do startu sice zbývá ještě rok a několik měsíců, ale to je ideální období pro nejrůznější zkoušky. Jednou z nich jsou i zkoušky vibrační, při kterých je sestava vystavena chvění, které zažije i při startu rakety. Cílem je ověřit, že konstrukce sond neobsahuje žádné výrobní vady a je připravena pro let do vesmíru. Na videu můžete vidět kompletní sestavu tak, jak se vydá do vesmíru – ve spodní části vidíme přeletový modul, uprostřed se nachází sonda Mercury Planetary Orbiter, jejíž anténa míří ke kameře) a nahoře bychom našli sondu Mercury Magnetospheric Orbiter. Tu ale nevidíme – je schovaná za sluneční clonou, která ji bude ukrývat během přeletu k Merkuru. Na náhledové fotce článku ale sluneční clona chybí a tak máte přímý výhled i na sondu MMO.

Technologické srdce ESA otevře své brány

Tak jako každý rok se i letos na začátku října uskuteční den otevřených dveří v technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC v Nizozemí. Na návštěvníky tu budou jako vždy čekat zajímavé exponáty – od propracovaných modelů nejrůznějších sond ve všech možných měřítkách, přes stánky jednotlivých misí, kde se člověk může zeptat přímo odborníků, kteří na daném projektu pracují až po životní zážitky. Každý rok je totiž součástí dne otevřených dveří i exkurze do čistých místností, kdy můžete přes sklo spatřit skutečný hardware, který poletí do vesmíru. My jsme měli v minulých letech to štěstí, že jsme viděli třeba jednotlivé díly projektu BepiColombo, nebo družici Sentinel 2B. Po areálu se také pohybují astronauti, se kterými se člověk může vyfotit.

LISA Pathfinder dnes uzavře svou misi

Po šestnácti měsících vědeckého provozu ukončí demonstrátor LISA Pathfinder 30. června svou jedinečnou misi. A to už je více než podstatný důvod k tomu, abychom si její výkony představili detailněji. Tahle na první pohled nenápadná sonda nemá žádné kamery, kterými by si zasloužila prestižní místo na obálkách vědeckých časopisů, skrz které vede cesta k povědomí veřejnosti. Její přínos je ale přesto ohromný. Pomohla totiž učinit první krůčky k budoucí velké kosmické observatoři gravitačních vln, o které jsme nedávno psali.

ESA navrhla cubesat pro hluboký vesmír

Evropská kosmická agentura se snaží držet technologického pokroku a tak jí nemohl ujít stále výraznější trend malých družic, takzvaných cubesatů. Její americká kolegyně, NASA, už těmto drobečkům začíná věřit. Jak jsme psali v loňském článku, Američané plánují hned několik projektů, které využijí právě cubesaty. ESA proto nechce zůstat pozadu a přišla s návrhem cubesatu, který by vyrazil rovnou k asteroidu. Konkrétně by tento projekt měl prozkoumat málo známý typ kosmických balvanů, konkrétně jde o malé a rychle rotující objekty. Oddělení Concurrent Design Facility vyprodukovalo projekt Miniaturised – Asteroid Remote Geophysical Observer (M-ARGO), což můžeme volně přeložit jako Miniaturizovaný pozorovatel geofyziky asteroidů. Má jít o cubesat složený z tradičních standardizovaných kostek s hranou o délce zhruba 10 centimetrů, ve kterých se ukrývá veškerá elektronika.

Evropa pokukuje po metanovém motoru

Před pár dny, konkrétně 21. června letošního roku zahájila společnost Airbus Safran Launchers vývoj plnorozměrového prototypu demonstrátoru ultranízkonákladového motoru Prometheus, která má spalovat kapalný kyslík a metan. Tento motor s tahem okolo 1000 kN bude v roce 2020 komplexně testován, aby mohl vydláždit cestu ke znovupoužitelnému motoru pro budoucí vylepšení evropských raket Ariane 6, nebo Vega-C. Evropa tímto krokem oficiálně naskakuje na vlnu zájmu o znovupoužitelnost. Inženýři očekávají, že kromě vývoje samotného motoru přinese tato činnost rozšíření poznatků i mimo samotný obor pohonných systémů. Na níže přiloženém obrázku si můžete prohlédnout vizualizaci motoru Prometheus.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.