sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

IFT-7

Úřad FAA oznámil 17. prosince, že vydal modifikaci licence pro let IFT-7 sestavy Super Heavy/Starship společnosti SpaceX. SpaceX neoznámila datum letu, ale obecně se očekává, že to nebude dříve než v první polovině ledna.

IMAP

V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.

Vast Space

Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.

Sdílené mise na GTO

Společnosti Innovative Solutions in Space, Maverick Space Systems a SEOPS oznámily 19. prosince partnerství zaměřené na sdílené mise při vynášení na geostacionární přenosovou dráhu. Společnosti zůstanou nezávislé, ale budou spolupracovat na možnostech vynášení užitečného zatížení.

Tianqi

Čínská společnost Galactic Energy provedla čtvrtý start rakety Ceres-1 z přestavěné mobilní námořní platformy u pobřeží provincie Shandong. Raketa vynesla družice Tianqi s čísly 33-36, které patří společnosti Guodian Gaoke.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa
CURIE

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #2 CURIE

Na přelomu června a července odstartuje nová evropská raketa Ariane 6. Na svém demonstračním letu neponese jen nějaký hmotnostní simulátor, ale pestrou paletu družic a vědeckých přístrojů, které mají demonstrovat široké možnosti tohoto nového vlajkového nosiče. Ariane 6 je zásadním strategickým nosičem, který pro Evropu znamená otevřený přístup do kosmického prostoru. Jejími primárními náklady budou telekomunikační a vojenské družice a také družice velkých konstelací. Na prvním letu však letí řada malých nákladů, které si v tomto seriálu postupně představíme. Tentokrát se můžete těšit na dvojici CubeSatů, které v tandemu budou měřit rádiové vlny přicházející od naší hvězdy. Tato mise navíc ukazuje zásadní výhodu CubeSatů – za málo peněz půjde zaznamenávat do té doby těžko dostupná měření.

Polární záře

Kosmotýdeník 609 (13.5. – 19.5.)

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Extrasolární planety a kosmický výzkum

V předloňském roce astronomové oznámili, že počet objevených planet mimo Sluneční soustavu přesáhl pět tisíc. Přitom není zase až tak dávno doba, kdy nebyly známy žádné exoplanety. O jiných světech u dalších hvězd, kde možná existuje život, sice přemýšleli filosofové, učenci a vědci dlouhá staletí, nicméně většinu historie byly podobné spekulace spíše okrajovou záležitostí a na jejich autory bylo nahlíženo s krajním podezřením. Teprve v letech 1992 a 1995 učinili odborníci první dva objevy extrasolárních planet. A nešlo o objevy ledajaké. Objevená tělesa v podstatě úplně převrátila naše smýšlení o vzniku a vývoji planetárních soustav. Než se však k těmto pozoruhodným výsledkům dostaneme, řekněme si nejprve něco o době, kdy přítomnost planet u jiných Sluncí nebyla ničím víc než bláznivou ideou několika snílků.

Kolem 20. června sjede Rosalind Franklinová na povrch Marsu

NASA a ESA spojí síly u roveru Rosalind Franklin

Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.

Problém s pohonným systémem BepiColombo

Evropsko-japonskou misi BepiColombo potkal problém, který jí znemožnil využívat pohonný systém na plný tah. Sestava je tvořena třemi hlavními samostatnými částmi. Kromě vlastních vědeckých sond MMO (též Mio) a MPO je zde pohonný modul MTM (Mercury Transfer Module). Jednotlivé části se od sebe oddělí až poté, co celá sestava vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Fotovoltaické panely a iontové motory na MTM slouží k vytváření tahu, který mise potřebuje během své komplikované cesty ze Země k Merkuru. Ovšem 26. dubna, kdy měla sestava naplánovaný začátek velkého manévru, nebyl modul MTM schopen dodat iontovým motorům dostatek elektrické energie.

ESA bude mít řídící středisko jako z budoucnosti

14. května podepsala Evropská kosmická agentura smlouvu s architektonickou kanceláří H2S Architekten sídlící v Darmstadtu. Smlouva se týká výstavby nového futuristického střediska pro řízení kosmických misí, které vyroste v areálu střediska ESOC. Přípravy na stavbu nové budovy započnou v příštím roce. „Nové provozní středisko ESA bude efektivní, udržitelné, přizpůsobitelné a přístupné,“ vyjmenovává výhody ředitel oddělení provozu ESA a šéf střediska ESOC, Rolf Densing a dodává: „Nová budova zajistí Evropě nepřerušenou schopnost realizovat své nejambicióznější vesmírné mise, a bude sloužit jako inspirativní okno do světa provozu kosmických misí pro odborníky, veřejnost a rozhodovací orgány.“

Maximální důraz na čistotu EarthCARE

Před pár týdny tým inženýrů opatrně vybalil evropskou družici EarthCARE z jejího ochranného přepravního kontejneru, čímž začal pečlivý proces inspekce, zkoušek a příprav na start, který by měl proběhnout koncem měsíce z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Mezi položkami rozsáhlého seznamu úkolů se vinula důsledná snaha zaručit, že družice je v bezvadném stavu. To podtrhuje důkladnou pozornost zaměřenou na detaily, které jsou nezbytné k tomu, aby byla EarthCARE připravena ke startu. K zajištění správného fungování čtyř palubních přístrojů je naprosto klíčové, aby družice zůstala absolutně čistá.

YPSat tým

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #1 YPSat

Na konci června by měla odstartovat nová evropská raketa Ariane 6, která se stane páteří evropských raketových nosičů. Modulární nosič umožní vynášet těžké objekty, více kusů družic pro kosmické konstelace, více větších družic i sdílené mise složené z řady malých nákladů. Multifunkčnost této rakety prezentuje i první start, během kterého bude vynesena pestrá plejáda CubeSatů, návratových těles a experimentů, které dodaly komerční firmy, NASA, ESA i univerzity. První start s sebou nese vždy velké riziko, a tak mnoho společností a agentur při prvních misích vynáší hmotnostní makety, které mají ověřit zatížení rakety během letu. Ne tak Ariane 6. Při prvním startu byla nabídnuta kapacita řadě zájemců, kteří připravili vědecky a mnohdy i konstrukčně velmi zajímavá zařízení. A jelikož je tato raketa z části (a to dost významné) vyráběna také v České republice (třeba v Klatovech v závodu společnosti ATC Space), zaslouží si řádnou pozornost. Postupně si proto představíme jednotlivé náklady této historicky první mise.

Vědecký zájem o planetku Apophis je velký

Před několika týdny jsme Vás informovali o úvahách Evropské kosmické agentury na průzkum planetky Apophis, která se v roce 2029 výrazně přiblíží k Zemi. Podobné téma začíná rezonovat i v dalších kosmonautických kruzích. Když se v dubnu v technologickém středisku agentury ESA v Nizozemí konal workshop, kladl Rick Binzel účastníkům na srdce tři hlavní sdělení: „Apophis mine Zemi. Apophis mine Zemi a Apophis mine Zemi.“ Tato blízkozemní planetka o průměru zhruba 350 metrů se 13. dubna 2029 prosmýkne okolo Země ve vzdálenosti pouhých 32 000 kilometrů, tedy blíže, než kde leží geostacionární dráha. Pozorování již s jistotou vyloučila jakoukoliv šanci kolize planetky se Zemí nejen v roce 2029, ale i v dalších 100 letech.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.