GHGSat
Společnost GHGSat 7. listopadu oznámila plány na vyslání dvou dalších družic do své konstelace pro monitorování skleníkových plynů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost GHGSat 7. listopadu oznámila plány na vyslání dvou dalších družic do své konstelace pro monitorování skleníkových plynů.
Společnost AST SpaceMobile zaregistrovala u mezinárodních regulačních orgánů plány na suverénní vesmírnou síť, která by poskytovala širokopásmové připojení přímo zařízením v celé Evropě.
Společnost Intuitive Machines uvádí, že akvizice výrobce družic Lanteris Space Systems otevře firmě nové příležitosti, od účasti na projektu Golden Dome až po vývoj lunárního modulu s posádkou.
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vítáme naše čtenáře v dalším pracovním týdnu a především u kulatého dvacátého dílu seriálu, který je tvořen výhradně fotografiemi francouzského astronauta Thomase Pesqueta a jeho vlastními komentáři, které pro Vás překládáme do českého jazyka. Jak sám Thomas Pesquet podotkl, před svou misí na ISS se focení nikdy nevěnoval. Na oběžné dráze je to ale pro něj velká zábava a je to vidět nejen na velkém množství fotografií, kterými nás zásobuje, ale také na jejich vzrůstající kvalitě. Zastavme se tedy na pár minut a pokochejme se snímky ISS a naší planety z výšky čtyř stovek kilometrů.
Je tu nedělní poledne a tudíž nastává ideální čas pro týdenní souhrn nejzajímavějších událostí, které nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na rošádu v nosičích pro dva italské satelity, které podmínily start lovce exoplanet evropského satelitu CHEOPS a také náklad první mise Red Dragonu v roce 2020. V dalších tématech prověříme, jak probíhalo balení nákladní lodi Cygnus, také jak se zabalila posádka odlétající z ISS a podíváme se i na další zprávy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Vítáme naše čtenáře v novém pracovním týdnu a především u dalšího vydání Thomasova fotokoutku. Dnešní díl nebude mít tradičně nouzi o zajímavé fotografie naší domovské planety nebo interiéru Mezinárodní vesmírné stanice. Uvnitř článku Vás ale nečeká jen to. Uvidíte jednu z mnoha tradic, které se na ISS dodržují dlouhá léta. Budete mít možnost prohlédnout si mnoho fotek z poslední americké EVA. Podíváme se na jeden z experimentů, který je prováděn celou posádkou, tzn. Rusy i západními astronauty společně. Dozvíte se, kde je na Zemi pro Thomase Pesqueta konec světa. Největším překvapením dnešního dílu by však mohla být fotografie svatebních prstenů na ISS. Jak se tam dostaly? Komu patří? To se dozvíte přímo v článku z popisku fotografie, který jsme pro Vás stejně jako vždy přeložili z originálu.
Máme tady další pondělí a ani dnes nebude chybět další díl seriálu Thomasův fotokoutek. V minulých sedmi dnech byl nejvýznamnější událostí na ISS výstup do volného kosmu. EVA 40 velel americký astronaut Robert Kimbrough a doplňoval jej Francouz Thomas Pesquet, který je, jak dobře víte, autorem všech fotografií tohoto seriálu. V dnešním díle tudíž nebude chybět několik fotek z příprav i z výstupu samotného. Hlavní částí budou jako obvykle fotografie rozličných míst na zemi, mezi kterými najdeme evropská města, zasněžené krajiny i tropické ostrůvky. Chybět samozřejmě nebude ani nějaká ta momentka z interiéru stanice. Doufáme, že se Vám bude osmnáctý díl Thomasova fotokoutku líbit.
Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.
Už od počátku svého pobytu na ISS je francouzský astronaut Thomas Pesquet velice aktivním fotografem a své výtvory navíc publikuje na sociálních sítích spolu s osobními komentáři u každé fotografie. Nejinak tomu bylo v uplynulém týdnu, a proto na Vás dnes čeká další porce fotografií z nízké oběžné dráhy Země. Dnes se podíváme na pyramidy, které Thomas tak dlouho marně hledal, a dozvíme se, jak je to s hledáním Velké čínské zdi. Dále uvidíme neuvěřitelné geometrické obrazce a samozřejmě nebude chybět odlet Dragonu od ISS. Nechť se Vám článek líbí!
Další týden nám začíná a jak je u nás již nějakou dobu zvykem, pondělky patří fotokoutku francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ani v uplynulých dnech Thomas u spouště fotoaparátu nezahálel. Dnes se můžete těšit jak na slušnou dávku snímků přírodních krás naší rodné planety, tak na nemálo fotografií měst se zaměřením na Thomasova tolik oblíbená letiště. Dále se dočtete, jakým způsobem se výzkumem na ISS připravujeme na cestu k Marsu, a možná se váš slovník obohatí o jedno známé a velice populární dánské slovo. U každé fotky samozřejmě nechybí originální popisek astronauta přeložený do Vaší mateřštiny (bratia Slováci prepáčia ;). Pohodlně se tedy opřete a dopřejte si několik minut nerušeného prohlížení.
Vzpomínáte si ještě na 7. května 2013? Tehdy vynesla raketa Vega při své teprve druhé misi na oběžnou dráhu 158 kilogramů těžkou družici Proba-V. Písmeno V tady neznamená římskou pětku, ale zkratku slova vegetace. od té doby pořizuje tahle sonda pravidelné snímky nejrůznějších oblastí a nyní se můžete sami podívat, jaké jsou její schopnosti. Album, které Vám v tomto článku přinášíme, vzniklo na oslavu nového otevřeného přístupu k fotkám, videím a datům z evropských družic – konkrétně jde o licenci Creative Commons CC-BY SA 3.0 IGO. Můžete si tak prohlédnout nově zpracované fotky 22 evropských států pořízených sondou Proba-V. Fotky jsou díky metodě snímání bezoblačné a mají rozlišení zhruba 300 metrů na obrazový bod. Asi Vám neuniklo, že se jedná o státy, které jsou členy Evropské kosmické agentury, takže nechybí ani Česká republika.
Oblačnost je přirozenou součástí atmosféry, ale když chcete snímkovat Zemi z oběžné dráhy, velmi často Vám budou mraky překážet, protože zakrývají výhled na povrch. Stejný problém řeší i specialisté, kteří pracují s daty z družice Sentinel 2A. Nabízí se pochopitelně možnost, jak tento problém vyřešit – mraky se pohybují a pokaždé zakrývají jiné místo. Stačí tedy v počítači fotky stejného místa spojit a využít pouze výřezy, kde mraky nejsou. To může fungovat v malém měřítku, ale při rozměrech Evropy už musí pomoci počítače.
Dnes velmi brzy ráno se k obloze vydala nejslabší evropská raketa – Vega. její devátý start měl za úkol vynést na polární dráhu evropskou družici Sentinel 2B určenou ke snímkování Země. Jako obvykle bylo kolem rampy umístěno mnoho automatických fotoaparátů, které při startu začaly fotit podívanou, kterou člověk z takové blízkosti nemůže vidět. Evropská kosmická agentura se pár hodin po startu fotkami pochlubila na svém Flickru a protože jde o snímky skutečně povedené, rozhodli jsme se, že Vám je zprostředkujeme v našem článku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.