sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost XTAR, provozovatel družic specializující se na vojenskou komunikaci, se připravuje na přechod ze dvou starších družic v pásmu X na družice nové generace financované jejím menšinovým akcionářem, španělskou společností Hisdesat Servicios Estratégicos.
Společnost EchoStar dne 26. srpna oznámila prodej části svého spektra společnosti AT&T v hodnotě 23 miliard dolarů. Finance plánuje použít pro svou družicovou síť D2D (direct-to-device).
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že důvodem ztráty rakety Alpha při posledním startu, před čtyřmi měsíci, bylo strukturální selhání spojenému s vyšším než obvyklým zahříváním během letu.
Čína v pondělí večer vypustila další sérii širokopásmových družic Guowang a pokračuje tak v sérii misí zaměřených na vybudování národní komunikační megakonstelace na nízké oběžné dráze Země.
Americké vesmírné síly se připravují na vypuštění prvních družic určených k poskytování komunikačních služeb v rámci konstelace Tracking Layer Tranche 1 na LEO. Mise, jejíž zahájení je naplánováno nejdříve na 10. září, ponese 21 družic vyrobených společností York Space Systems.
Startup DeepSat z jižní Kalifornie získal kontrakt od amerického letectva v hodnotě 1,25 milionu dolarů na vývoj monitorovacích kapacit na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO).
Společnost Urban Sky, která se zabývá stratosférickými lety balónů, získala od amerického letectva kontrakt na podporu vývoje technologií, které umožní malým balónům doplňovat nebo nahrazovat družice.
Britská vláda oznámila plány na začlenění Britské kosmické agentury do Ministerstva pro vědu, inovace a technologie. Představitelé průmyslu uvedli, že tento krok by mohl zefektivnit britskou vesmírnou politiku, ale zároveň varovali, že by mohl ohrozit transparentnost a odvést pozornost od nadcházejících evropských rozhovorů o financování vesmírných programů.
Dodavatel vládních služeb, společnost Amentum, oficiálně zahájila provoz na kosmodromech Cape Canaveral a Vandenberg poté, co konkurenční společnost RGNext stáhla svou právní námitku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropa rozhodně nespí na vavřínech a pokračuje v nikdy nekončícím koloběhu vývoje stále nových sond. V dnešním článku se zaměříme na projekt, který se má do vesmíru vydat až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020, ale přesto si zaslouží pozornost už nyní. Evropský teleskop Euclid patří mezi projekty, které mohou změnit naše chápání vesmíru. Za svůj cíl si totiž neklade nic menšího, než průzkum temné hmoty a temné energie. Celá mise je charakterizována inovativními přístupy ve zpracování velkých objemů dat a vědci už se nemohou dočkat výsledků měření. V této době už je jasné, že projekt opouští rýsovací prkna a modelovací softwary a zhmotňuje se – výrazným milníkem je dodání tří špičkových senzorů pro přístroj NISP (Near-Infrared Spectrometer and Photometer).
4. květen letošního roku přinesl na první pohled malý, ale v konečném důsledku možná výrazný krok v před v rámci projektu Skylon. V tento den začala ve Velké Británii stavba stanoviště pro zkoušky motorů SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine), které by tu mohly začít během tří let. Jen připomenu, že motory SABRE mají v první části letu využívat kyslík přítomný v atmosféře. Díky tomu s sebou Skylon může nést mnohem menší nádrže s tímto okysličovadlem, které přijdou ke slovu ve chvíli, kdy stroj vystoupá do větších výšek. Tyto motory by mohly přinést revoluci v kosmické dopravě – stroje, které by je používaly, by mohly startovat a přistávat na běžných letištích.
V minulém týdnu se francouzský astronaut Thomas Pesquet, který momentálně pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici, opravdu činil. Na Vás, milí čtenáři, tak čeká rekordní dávka fotografií pořízených z oběžné dráhy naší planety. Mezi fotografiemi najdete především sérii, která Vám ukáže, jakým způsobem si kosmonauti připravují své skafandry Sokol na návrat na Zemi, ale i mnoho dalších poutavých snímků. Navrch pak přidáme rekordních šest časosběrných videí z přeletů nad různými částmi planety nebo z připojování zásobovací lodě Cygnus ke stanici. Přejeme Vám příjemné sváteční pondělí a přejeme, ať se Vám dvacátý čtvrtý díl Thomasova fotokoutku líbí.
V uplynulých dnech jste si u nás mohli přečíst články s přehledem amerických a ruských kosmonautů a jejich uskutečněné i plánované mise. Jelikož měly články úspěch, nabízíme Vám dnes, mimo jiné na žádost Vás samotných, přehled aktivních členů Evropského sboru astronautů. I přesto, že Evropská kosmická agentura nemá vlastní pilotovaný program, Evropský sbor astronautů existuje již od roku 1978, kdy jej ESA vytvořila na základě dohody s NASA o účasti Evropanů na letech raketoplánů a programu Spacelab. V devadesátých letech dále Evropa vysílala své astronauty do vesmíru v rámci evropsko-ruského programu Euromir a v současnosti jsou Evropané pravidelnými a právoplatnými členy dlouhodobých expedic na Mezinárodní vesmírné stanici. Do budoucna navíc můžeme očekávat rozvíjení spolupráce na pilotovaném programu Číny.
Přejeme Vám poklidný Svátek práce a vítáme Vás u dalšího dílu našeho seriálu Thomasův fotokoutek. Fotografií v dnešním článku je opravdu mnoho a můžete se těšit například na netradiční pohled na exteriér Mezinárodní vesmírné stanice, dozvíte se něco o experimentech, které na stanici probíhají, z výšky 400 km se pokocháte pohledy na několik měst napříč planetou a chybět nebude ani mnoho krás a divů naší přírody. A stejně jako minule na Vás čekají úchvatná časosběrná videa. To vše bude jako vždy popsáno slovy samotného Thomase Pesqueta, francouzského astronauta, který je autorem všech těchto fotografií.
Minulý týden se na Mezinárodní vesmírné stanici nesl ve znamení příletů nových lodí. Nejdříve šlo o Sojuz MS-04 s druhou polovinou posádky Expedice 51, a poté o zásobovací loď Cygnus. Obě vesmírná plavidla jsou dozajista hlavním poutačem tohoto dílu Thomasova fotokoutku. Thomas Pesquet pochopitelně nelenil a svým fotoaparátem zvěčnil jejich přílet k ISS na několika působivých fotografiích. Kromě toho v dnešním článku najdete také přivítání nových členů posádky na stanici a mnoho výtvarných kousků, jejichž autory jsou matička Země či její obyvatelstvo. I v dnešním článku, stejně jako v tom minulém, najdete několik videí z oběžné dráhy. Tentokrát budou hned tři a prozradím, že jedno z nich bude noční. Doufáme, že se Vám bude další díl našeho fotoseriálu líbit.
Přejeme Vám všem veselé Velikonoce a vítáme Vás u dvacátého prvního dílu našeho seriálu Thomasův fotokoutek, který bývá každé pondělí přeplněn atraktivními fotografiemi pořízenými z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. V pondělí 10. dubna zpátky na Zemi přistál Sojuz MS-02 a na ISS tak zůstala pouze tříčlenná posádka coby zárodek Expedice 51. Méně lidí musí na stanici zastat více práce, což se mírně odrazilo i na dnešním díle seriálu, který obsahuje o něco méně fotografií, než je obvyklé. Ovšem na rozdíl od předchozích dílů se dnes můžete těšit na dvě videa. Nechť se Vám Thomasův fotokoutek líbí!
V nezadržitelném toku času by se člověk mohl snadno ztratit. Je proto vhodné se čas od času zastavit a ohlédnout zpět. A nejlépe když se takové ohlédnutí dělá pravidelně a stane se z něj rituál – podobně jako to děláme každou neděli už více než tři roky se seriálem Kosmotýdeník. Také dnes jsme si pro Vás připravili jedno velké téma a několik menších událostí, o kterých jsme Vás nestihli informovat v samostatných článcích. Stejně tak nepřijdete ani o souhrn všech článků, které jsme v tomto týdnu vydali, ani o snímek, či video týdne.
Evropská kosmická observatoř Gaia pilně posílá na Zemi přesná měření o poloze a pohybu hvězd, které tvoří naši Galaxii. Díky počítačovým modelům tak bylo možné vytvořit video, které ukazuje, jak se bude během následujících pěti milionů let měnit pozice dvou milionů hvězd v Mléčné dráze. Video je krásné na pohled, ale zároveň nám ukazuje, jak mocné údaje nám Gaia posílá. Když můžeme modelovat budoucí vývoj, mohli bychom se dočkat i zpřesnění našich znalostí o dosavadním vývoji Mléčné dráhy. Data z observatoře Gaia nám mohou prozradit, jak se hvězdy v našem okolí pohybovaly i před miliony let. Video navíc ukazuje jen některé hvězdy – Gaia sleduje řádově větší počet hvězd.
Vítáme naše čtenáře v dalším pracovním týdnu a především u kulatého dvacátého dílu seriálu, který je tvořen výhradně fotografiemi francouzského astronauta Thomase Pesqueta a jeho vlastními komentáři, které pro Vás překládáme do českého jazyka. Jak sám Thomas Pesquet podotkl, před svou misí na ISS se focení nikdy nevěnoval. Na oběžné dráze je to ale pro něj velká zábava a je to vidět nejen na velkém množství fotografií, kterými nás zásobuje, ale také na jejich vzrůstající kvalitě. Zastavme se tedy na pár minut a pokochejme se snímky ISS a naší planety z výšky čtyř stovek kilometrů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
