sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Vantor

Společnost Vantor, komerční provozovatel družic pro pozorování Země zaměřený na vládní trhy a trhy s národní bezpečností, oznámila plány na provozování modelů umělé inteligence z Google Earth v rámci utajovaných vládních sítí za účelem automatizace zpráv o analýze snímků.

SatVu

Startup SatVu, který se zabývá pozorováním Země, 17. února oznámil, že v rámci kola financování, které zahrnovalo i Inovační fond NATO, získal 30 milionů britských liber

Proliferated Warfighter Space Architecture

Zadávání veřejných zakázek na určité prvky americké armádní konstelace satelitů na nízké oběžné dráze Země, známé jako Proliferated Warfighter Space Architecture (PWSA), je pozastaveno, protože Pentagon přezkoumává možnosti akvizice a přesouvá odpovědnost za části programu mimo Agenturu pro vesmírný rozvoj (SDA).

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Evropský metanový motor překonal významný milník

O raketovém motoru Prometheus jsme na našel webu poprvé psali v polovině roku 2017, kdy začaly první přípravy. Dnes přinášíme nové zprávy, které jsou potěšující. Firma ArianeGroup, která stojí za vývojem tohoto motoru, totiž 1. února zakončila fázi přezkoumání definovaných parametrů (Definition Review) demonstrátoru raketového motoru Prometheus. Na projektu se kromě zmíněné firmy podílí i Evropská kosmická agentura, francouzská agentura CNES a německá DLR. Během posuzování se podařilo prokázat přiměřenost návrhu a technologických možností. Důležité je, že analýza potvrdila i reálnou úroveň očekávaných finančních nákladů.

Aeolus míří do další fáze

Evropská družice Aeolus byla na oběžnou dráhu Země vypuštěna vloni v srpnu a od té doby vědci i inženýři pečlivě sledovali data, která nám posílala. Připomeňme, že jde o první projekt určený výhradně ke sledování větrů na celé Zemi. Nyní je projekt připraven ke vstupu do další fáze. Ačkoliv předpovědi počasí na další dny udělaly za poslední roky významný pokrok, stále nejsou ideální a musí se nadále zlepšovat. Prostředkem k tomu mohou být právě přesná měření pohybů vzdušných mas. Abychom ale mohli pracovat s globálními údaji, potřebujeme měřit z vesmíru – a právě zde přichází ke slovu Aeolus.

Kosmotýdeník 334 (4.2. – 10.2.)

Pomalu končí již šestý týden roku 2019. Je proto čas podívat se na to, co vše zajímavého nám přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na přípravu dalekohledu Jamese Webba, o kterém vám přinášíme konečně pozitivní zprávy. Podíváme se také na značně kritickou zprávu francouzského státního auditora ohledně konkurenceschopnosti Ariane 6, anebo se podíváme na konec pokusů o komunikaci s cubesaty MarCo A a MarCo B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

K Marsu poletí rover Rosalind

Vozítko, které v rámci mise ExoMars 2020 vyrazí už příští rok k Marsu se včera dočkalo představení oficiálního jména – Rosalind Franklin. Jde o připomínku významné vědkyně, která pomohla určit strukturu molekuly DNA. Je tedy symbolické, že její jméno ponese rover pátrající po stopách života. Panel expertů vybral toto jméno ze 36 000 návrhů, které od července loňského roku posílali lidé ze všech členských států Evropské kosmické agentury. Celá soutěž výběru jména běžela pod hlavičkou Britské kosmické agentury, která zajišťuje i stavbu samotného vozítka.

Vizualizace teleskopu Euclid

Euclid čelí technickým problémům

Teleskop Euclid, který připravuje Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA, má hodně smělý úkol – pozorovat miliardy vzdálených a slabě svítících galaxií. Díky těmto pozorováním má pomoci lépe pochopit podstatu temné energie a temné hmoty. Z technologického hlediska jde o poměrně náročnou misi a takové většinou při realizaci čelí mnoha problémům – požadavky definované potřebami mise jsou často na hranici současných možností techniky. Mise Euclid se s tím nyní potýká na vlastní kůži. Problémy se objevily hned na několika frontách.

Evropský modul Columbus schytal stovky nárazů

Příběh našeho dnešního článku začal 6. září loňského roku, když se 17 metrů dlouhá robotická paže na mezinárodní vesmírné stanici dala do pohybu. Měla před sebou jasně daný úkol – detailně prozkoumat stav vnějšího povrchu evropského laboratorního modulu Columbus a zjistit, jak jej v uplynulých letech poškodily nárazy mikrometeoritů. Jelikož robotická paže vykonává řadu jiných úkolů a také s přihlédnutím k detailnosti průzkumu, nemůžeme se divit, že sběr dat v rámci prvních dvou skenování, skončil teprve nedávno. K dispozici jsou již první údaje o tom, kolik drobných kráterů obsahují vnější panely evropského modulu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.