Štítek ‘ESA’

Dobrou noc, Philae, definitivně!

Dnes oficiálně skončila možnost, že by se z povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko ozval evropský modul Philae. Řídicí středisko totiž definitivně vypnulo komunikační kanál Electrical Support System Processor Unit na sondě Rosetta, pomocí kterého mohla komunikovat s Philae. Malý modul se z povrchu komety naposledy ozval 9.7.2015, což je více než rok. V době poslední komunikace byla kometa téměř ve fázi maximálního přiblížení ke Slunci a na solární panely dopadalo mnoho světla. Jak se ale jádro od naší hvězdy vzdalovalo, na panely dopadalo stále méně světla a pravděpodobnost opětovného navázání kontaktu pořád klesala.

Sentinel 2B zažije mrazivé léto

Většina lidí chce strávit letní měsíce hezky v teple a přeje si pokud možno nebe bez mráčku, které zajistí vysoké teploty. Satelity si ale vybírat nemohou. Kupříkladu evropská družice Sentinel 2B bude právě během léta vystavena mrazivým podmínkám, které ověří, jak bude fungovat při své hlavní vědecké fázi. V rámci evropského programu Copernicus jsme se dočkali několika úspěchů – na oběžné dráze již krouží dva zástupci rodiny Sentinel 1, jeden zástupce Sentinel 2 a jeden zástupce Sentinel 3. Pokud nepočítáme satelit Sentinel 5P, který je jen mezistupněm mezi odkazem družice Envisat a Sentinel 5, pak příští družicí, která se podívá do vesmíru bude právě Sentinel 2B – druhý zástupce rodiny Setinel 2.

TOP5: Nejočekávanější evropské projekty

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.

Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (vědecké přístroje)

Modul EDM během pozemních příprav

Ještě než se začtete do dnešního článku, dovolte mi malou omluvu. Od vydání minulého dílu tohoto nepravidelného seriálu uplynulo téměř přesně čtvrt roku. Ačkoliv se seriál Pohled pod kůži skládá vlastně jen z překladů originálních článků na webu spaceflight101.com, není to zrovna snadné psaní a na vytvoření podobně velkého článku bohužel nebyl čas – nebudu zapírat, svou roli v tom kromě tradičního pracovního vytížení hrálo i hokejové a fotbalové mistrovství. Ale dost už bylo slov na úvod, pojďme zakončit minisérii čtyř článků, které pojednávají o evropsko-ruském programu ExoMars 2016.

Nástupce ISS? Velmi pravděpodobně u Měsíce

Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.

Evropa za sedm let stáhne první kosmické smetí

Je zajímavé, že jen pár hodin po vydání našeho článku, který se věnoval prvním krokům k likvidaci kosmického smetí, vydala Evropská kosmická agentura článek, který přináší detailnější informace o projektu e.Deorbit, který jsme již na našem webu zmiňovali. S jeho vypuštěním se sice dříve počítalo na rok 2021 a nyní, pokud půjde všechno dobře, by se mohlo startovat o dva roky později. Půjde ale o historickou misi, protože pokud některá kosmická agentura nezrychlí v tomto směru vývoj, získá ESA primát za první stažení velkého kusu kosmického odpadu z oběžné dráhy.

První kroky k likvidaci kosmického odpadu

Že je kosmický odpad problém, se ví už dávno. I drobné úlomky se díky rychlostí několika kilometrů za sekundu mění v projektily, které dokáží vyřadit z provozu funkční satelity. Kosmické agentury už před lety zvolily pasivní ochranu – snaží se nenavyšovat počty kosmického smetí včasnou likvidací horních stupňů, nebo vysloužilých družic. Stále tu však jsou úlomky a vysloužilé družice, které mohou působit problémy. Na aktivní odstraňování těchto úlomků pracují všechny velké kosmické agentury, což je chvályhodné, ale na druhou stranu je potřeba říci, že tyto technologie mohou být v případě války snadno zneužitelné.

Jak přistane Rosetta na kometě?

Září bude nabité událostmi – odstartuje americká sonda OSIRIS-REx, SpaceX oznámí plány pro lety k Marsu a sonda Rosetta ukončí svou historickou misi. Již dříve jsme Vás informovali o tom, že 30. září dosedne na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, nyní se postupně objevují další informace, které s tímto tématem souvisí. Jelikož Evropské kosmické agentuře hodně záleží na tom, aby zbytečně neznečišťovala kosmická tělesa, provede Rosetta poslední motorický zážeh, který ji navede vstříc povrchu 12 hodin před dosednutím – tím se zabrání kontaminaci jádra spalinami z trysek.

Kosmotýdeník 198. díl (27.6. – 3.7.2016)

Začaly sice letní prázdniny, ale to není žádný důvod, aby nevycházel Kosmotýdeník – nejdéle vycházející seriál na našem blogu. I tentokrát se Vám pokusíme nedělní poledne zpříjemnit rekapitulací uplynulého týdne. Hlavním tématem bude mise ExoMars 2020 (dříve 2018), která v tomto týdnu doslova utekla hrobníkovi z lopaty. Podíváme se i k ISS, kde se testovalo ruční připojování modernizované zásobovací lodi Progress MS-1. Kromě toho si připomeneme i další důležité momenty, které nám přinesla kosmonautika za minulých sedm dní.

Sentinely spojily své síly

Evropský program Sentinel obsahuje několik typů družic, přičemž každá z těchto vývojových řad míří na jinou metodiku sledování naší planety. Celý program byl spuštěn v dubnu 2014, kdy se na oběžnou dráhu vydala družice Sentinel 1A. Písmeno A v jejím názvu napovídalo, že se má dočkat pomocníka. Všechny vývojové řady družic Sentinel totiž mají disponovat dvojicí družic. Sentinel 1B vyrazil na oběžnou dráhu 25. dubna letošního roku a momentálně se připravuje na spuštění vědecké fáze. zatím všechno běží podle plánu a nový satelit zároveň ukázal, že si bude se svým identickým kolegou skvěle notovat.