sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost InfinAstro, oficiálně Beijing Infinity Aerospace Technology Co., Ltd., získala desítky milionů jüanů (přibližně 3 miliony až 13 milionů dolarů) prostřednictvím společnosti InnoAngel Fund. Finance využije ve vývoji vesmírných tahačů OTV.
Agentura DARPA vydala 14. dubna programovou žádost o koncepci mise nazvanou Lunar Assay přes Small Satellite Orbiter (LASSO). Agentura hledá návrhy designových studií, které by mohly vést ke konstrukci lunární družice.
Návrh rozpočtu Bílého domu požaduje nahrazení budoucí geostacionární družicové konstelace GeoXO od Národního úřadu pro oceány a atmosféru mnohem levnějším programem.
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jako každé nedělní poledne, je i během tohoto připraven další díl Kosmotýdeníku, který vám přinese to nejzajímavější, co se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnešní hlavní téma bude velmi sympatické. Skupinka středoškoláků totiž ve starých datech XMM Newton nalezla zcela nový typ rentgenového zdroje ve vesmíru. Díky nim mají nyní vědci co dělat. Dále se podíváme na přípravy na start Parker Solar Probe, nebo nové kandidáty na kosmonauty Ruska. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dalších sedm dní je za námi a kosmonautika nám toho opět přinesla tolik, že bychom mohli události přehazovat vidlemi. V posledních hodinách zvířila hladinu nominace amerických astronautů do soukromých lodí, ale my se v Kosmotýdeníku jako obvykle zaměříme spíše na témata, která si zaslouží pozornost, ale v průběhu týdne byla z nejrůznějších důvodů odsunuta na druhou kolej a nemohli jsme jim věnovat tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Dnes se tedy v první řadě podíváme na návrat kosmické lodi Dragon od ISS, ale zmíníme se třeba i o tom, jak současná vlna veder mění tvář Evropy i při pohledu z vesmíru.
Do startu evropské družice Aeolus, která bude jako první stroj v dějinách kosmonautiky zaměřená výhradně na měření pohybů vzdušných mas z pozemské atmosféře, zbývají už jen necelé tři týdny. Bylo tedy načase, aby technici naplnili její nádrže palivem. Připravit družici na start není nic snadného – před techniky je dlouhý seznam přesně definovaných úkolů, z nichž některé jsou složitější než jiné. Mezi činnosti, které vyžadují speciální opatrnost a dodržování bezpečnostních opatření patří i plnění nádrží palivem. Použité palivo – hydrazin – je silně toxické a proto s ním mohou pracovat pouze specialisté oblečení do ochranných obleků, které připomínají přetlakové skafandry. Jakmile je tankování dokončeno, může se přistoupit k další sérii úkolů, kontrol a milníků. Před družicí Aeolus je v těchto dnech významný milník v podobě uzavření do aerodynamického krytu. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu na raketě Vega dojít 21. srpna ve 23:20 našeho času.
Evropská družice pro výzkum větrů má startovat 21. srpna a před pár dny byly její nádrže naplněny hydrazinem. 2. srpna 18:56
Japonská sonda Hayabusa vypuštěná v roce 2003 se o sedm let později stala prvním lidským výtvorem, který dokázal na Zemi dopravit vzorky z asteroidu. Mise si prošla mnoha technickými závadami a můžeme považovat za malý zázrak, že se dokázala dostat zpátky na Zemi a navíc zvládla dopravit i nějaké vzorky. V návratovém pouzdru se podařilo objevit 1500 mikroskopických prachových zrnek, která sonda odebrala z povrchu asteroidu Itokawa. Tato zrnka, která nejsou normálním okem vidět, se stala cílem zájmu mnoha odborníků. Tři zrnka jsou nyní i v Evropě, konkrétně v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.
Vypuštění družice Aeolus, evropského projektu, který bude poprvé sledovat globální vzdušné proudy v reálném čase, se již nebezpečně blíží. Pokud se nic nepokazí, odstartuje tento hlídač větrů na oběžnou dráhu za méně něž měsíc. Ponese s sebou sofistikovaný přístroj s laserem využívající Dopplerův jev, kterému se říká Aladin. Kombinace dvou laserů, velkého teleskopu a mimořádně citlivých senzorů z něj dělá jeden z nejpokročilejších vědeckých přístrojů, jaký se kdy dostal na oběžnou dráhu. Než však dojde ke startu z kosmodromu v jihoamerickém Kourou, musí se pozemní týmy na tuto událost důkladně připravit. Nezbývá než věřit, že jim během dalších týdnů nevezme nějaká nečekaná událost vítr z plachet.
Astronaut a astmatik spolu mají společného více než jen první tři písmena. Na našem webu se snažíme čas od času věnovat vědeckému přínosu, který kosmonautika má. Jenže v mnoha případech může být složité si průběh experimentu představit a proto velmi oceňujeme videa Evropské kosmické agentury s německým astronautem Alexanderem Gerstem. Ve videích jsou rozhovory natočené ještě před startem, kdy astronaut popisuje daný experiment a obrazovou složku tvoří reálné záznamy z paluby ISS, kde Alexander daný experiment provádí. Dnes se podíváme na pokus zvaný Airway monitoring, který by mohl pomoci milionům lidí s astmatem.
Objev tekuté vody na Marsu, start Falconu 9, plavba hned dvou prvních stupňů Falconu 9 na dvou plošinách do přístavů, test lodi VSS Unity… na jeden týden opravdu mnoho kosmonautických událostí. A to ještě není vše. Krom zmíněných témat, se v hlavním článku Kosmotýdeníku budeme věnovat také tomu, že teleskop TESS vkročil do první vědecké pozorovací fáze! A data, která brzy dorazí, budou jistě velmi zajímavá. Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí uplynulého týdne v kosmonautice je připraven. Přeji vám při čtení Kosmotýdeníku pěknou neděli a fajn chvíle strávené s kosmonautikou.
Před téměř padesáti lety se k našemu vesmírnému souputníkovi postupně vypravilo devět pilotovaných kosmických lodí. Dvanáct amerických astronautů na Měsíci přistálo, další pobývali v jeho blízkosti. Od té doby jsme na příliš dlouhou dobu uvízli na nízké oběžné dráze Země. Po třech desítkách let vizionářské rétoriky amerických prezidentů o pilotovaném průzkumu Měsíce, Marsu, případně asteroidu, bylo před pár dny dokončeno svařování kabiny kosmické lodě Orion, jejímž úkolem je opět dostat astronauty NASA do blízkosti Měsíce. Devítidenní pilotovaná mise tohoto exempláře, zahrnující oblet Měsíce, je připravována na rok 2022 s tím, že může být odložena o rok ve prospěch jiného nákladu nosné rakety SLS – kosmické sondy Europa Clipper, určené pro studium Jupiterova měsíce Europa. Orion bude první pilotovanou lodí NASA od letu raketoplánu Atlantis v červenci 2011. V porovnání s úvodními pilotovanými lety Apolla, které se uskutečnily před padesáti roky, bude mise Orionu zahrnovat jak prvky mise Apolla 7, tak i Apolla 8. Pilotovanému letu bude předcházet šestadvacetidenní nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou
Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu rakety Ariane 5 s dvojicí sond k Merkuru dojít 19. října ve 3:45 SELČ. 26. července 17:56
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
