křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Crew-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.

Northrop Grumman

Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.

Swift

Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.

KBR

Společnost KBR pověřuje zkušeného manažera z obranného průmyslu vedením technologického byznysu pro státní sektor v hodnotě přes 5 miliard dolarů. Připravuje se přitom na vyčlenění aktivit zaměřených na národní bezpečnost, NASA a vojenský vesmírný program do samostatné veřejně obchodované společnosti.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.

ICEYE

Finský provozovatel konstelace družic se syntetickou aperturou ICEYE založil v polském hlavním městě Varšavě nové technologické centrum pro družice. Nové zařízení má posílit výzkumné, vývojové a výrobní kapacity společnosti v Polsku, kde ICEYE plánuje v letech 2026 až 2028 investovat více než 120 milionů zlotých.

Jared Isaacman

Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Evropa chystá rover pro dopravu vzorků z Marsu

Evropští inženýři ve spolupráci s kanadskými kolegy pracují na technologiích, které budou nezbytné pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Vozítko označované jako Sample Fetch Rover se bude muset umět pohybovat autonomně a také musí zvládnout detekovat trubičky se vzorky, které předtím odebere a uloží americké vozítko Perseverance. ESA vybrala pro další krok na této dlouhé cestě vývoje vozítka firmu Airbus. Už od července 2018 probíhají v britském Stevenage práce zaměřené na vytvoření návrhu vozítka a zhodnocení proveditelnosti takového návrhu. Součástí této práce Airbusu je koordinování součinnosti firem z Evropy a Kanady, které vyvíjí potřebné technologie.

SEOSAT-Ingenio může vyrazit na kosmodrom

Španělská družice pro snímkování Země ve vysokém rozlišení pojmenovaná SEOSAT-Ingenio je momentálně v madridské hale firmy Airbus, ale již brzy se vydá na cestu. Zkoušky a závěrečná technická zhodnocení ukázaly, že je připravena na přesun na evropský kosmodrom v Jižní Americe. Jde o další důležitý krok na cestě ke startu na raketě Vega. Tato družice pomůže lépe sledovat komplexnost jevů na naší planetě, zvláště pak ve vztahu ke globálním změnám. Jak se data z družic snímkujících Zemi používají stále více, roste poptávka po výrazně detailnějších snímcích.

Orbitální stanice Mir

Svět nad planetou (87. díl)

Boj za zachování stanice Mir se v zákulisí odehrával i na začátku roku 1999 s neztenčenou měrou. Na let trojice ve složení Afanasjev, Avdějev a Haigneré však půtky o to, zda má stanice zůstat na orbitě i v následujícím období, neměla valný vliv. Posádka expedice EO-27 se po odletu Padalky a Belly pustila do plnění svého programu. Ten byl z většiny tvořen vědeckými experimenty, zatímco údržbářské a opravárenské práce v něm hrály až druhé housle. Úsilí předchozích expedic, které se snažily stanici dostat do co nejlepší formy, se vyplatily. Mir tak mohl v roce 1999 plnit zejména úlohu platformy pro zkoumání a pozorování všeho druhu. Na sedmadvacátou expedici čekal sedmiměsíční program, který zahrnoval jak zkoumání biologických pochodů v beztížném stavu, tak materiálový výzkum, pozorování zemského povrchu i nebeských těles a v neposlední řadě i technologické experimenty. Život na stanici plynul bez větších vzrušení a krom občasných menších poruch a potíží se dalo říci, že trojice kosmonautů vpadla do rutiny, kterou narušovalo jen máloco. Na začátku dubna však měla být rutina narušena dvěma událostmi. První byla očekávaná a příjemná, druhá naopak neočekávaná

První přísluní Solar orbiteru

Evropská sonda Solar orbiter prolétla 15. června poprvé takzvaným perihelem, bodem oběžné dráhy, kdy byla nejblíže ke Slunci – 77 milionů kilometrů, což odpovídá polovině vzdálenosti Země od Slunce. V následujícím týdnu inženýři prověří fungování deseti palubních přístrojů včetně šesti „teleskopů“, které vůbec poprvé pořídí detailní snímky Slunce. „Zatím se nám nepovedlo pořídit snímky Slunce z větší blízkosti,“ říká Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise a dodává: „Měli jsme podrobnější snímky s vysokým rozlišením, které pořídil začátkem roku čtyřmetrový Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji, ale to bylo ze Země a přes atmosféru, takže je vidět jen část původního spektra.“

Raketa Vega čeká na misi s českým podpisem

Nejbližší start rakety Vega bude představovat nejen návrat nosiče do služby po loňské nehodě, ale i premiéru pro nový družicový dispenzer SSMS (Small Spacecraft Mission Service). Start z kosmodromu CSG v jihoamerickém Kourou je naplánován na 19. června ve 3:51 SELČ. Při této misi bude najednou na oběžnou dráhu dopraveno 53 družic – půjde tedy o tzv. sdílenou misi vyhrazenou pro malé družice. SSMS je evropskou reakcí na rostoucí poptávku po dostupných možnostech vynesení malých družic. Až doposud museli tito zákazníci firma Arianespace spoléhat na zbytkovou kapacitu nosiče, kdy jejich družice tvořily sekundární náklad. Hledání vhodné mise s požadovaným volným prostorem však nebylo lehké.

Kosmotýdeník 404 (8.6. – 14.6.)

Další napěchovaný týden plný kosmonautiky máme za sebou a tak je ideální čas si k obědu zakousnout další Kosmotýdeník. Dnes se budeme v hlavním tématu věnovat superpřesné družici, která bude měřit výšku hladiny oceánu. Sentinel 6A je výdobytkem těch nejpřesnějších vědeckých přístrojů a tak jej při testech pořádně zmučili. V dalších tématech se podíváme třeba na vlak, který převážel přes USA segmenty bloků motorů SRB pro raketu SLS na misi Artemis I, anebo třeba zamíříme do jižní Ameriky a zároveň do Brna. Více už v aktuálním Kosmotýdeníku, přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Evropská přístrojová skříň pro modul Columbus

Když koncem května dorazila k Mezinárodní kosmické stanici japonská zásobovací loď HTV-9, dovezla sem 6,3 tuny nákladu. Kromě jídla, vědeckých experimentů, nových akumulátorů či systémů k provozu stanice, byla na palubě také skříň velikostí srovnatelná s lednicí, kterou na základě dohody vyrobily evropské firmy pro Evropskou kosmickou agenturu. Jedná se o druhou generaci přístrojové skříně European Drawer Rack 2 (EDR-2), která bude umístěna v evropském laboratorním modulu Columbus. Jakmile dojde k jejímu umístění, poskytne ještě více možností k provádění vědy na palubě stanice.

ISS pomohla s výzkumem blesků

Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad povrchem v horních vrstvách zemské atmosféry. V této velké výšce blesky vytváří krátké výrony gama záření, které se řadí mezi nejenergičtější přirozeně se vyskytující jevy na naší planetě. Vědci nedávno začali tyto výboje označované jako TGF (terrestrial gamma-ray flash) měřit pomocí senzorů umístěných na Mezinárodní kosmické stanici. Tento výzkum pomáhá odhalit mechanismy stojící za vznikem výbojů, kterým říkáme blesky.

Emblém mise Štefánik

Svět nad planetou (86. díl)

20. února 1999 oslavil Mir své 13. narozeniny – přesně před tolika lety byl totiž vypuštěn základní blok stanice. K tomuto výročí měl komplex a také jeho obyvatelé dostat dárek: ke startu se chystala vskutku mezinárodní posádka složená z Rusa, Francouze a Slováka, přičemž dva prvně jmenovaní měli na stanici zůstat coby část nové směny. Slovák měl zase po několika dnech doprovodit dosavadního velitele stanice domů. A stávající palubní inženýr si měl pobyt na Miru prodloužit a figurovat také v nadcházející expedici. Slunce bylo ještě schováno za obzorem, když se z velké budovy, kterou na Bajkonuru nazývají „ploščadka 254“ vynořily tři shrbené postavy ve skafandrech. Po nezbytném hlášení Státní komisi trojice nasedla do autobusu a byla převezena na „ploščadku 1“, což pro změnu není nic jiného, než slavná Gagarinská rampa. Tam kosmonauty opět čekalo několik oficiálních úkonů a pak už mohli nastoupit do výtahu a nechat se vyvézt ke špici rakety, kde na ně čekal jejich stroj – Sojuz TM-29. Paprsky slunce začaly zdráhavě osvětlovat rampu, když se tři muži usadili v návratové kabině

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.