sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký poskytovatel družicových snímků, společnost Maxar Intelligence, oznámil smlouvu s nizozemským ministerstvem obrany v hodnotě 14,4 milionů dolarů. Čtyřletá dohoda oznámená 9. ledna poskytuje nizozemským vojenským uživatelům přístup k funkcím Maxaru.
Americké vojenské družice vyrobené společnostmi York Space Systems a SpaceX úspěšně demonstrovaly laserové komunikační spojení napříč dodavateli na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Rubicon Space Systems dodala pohonný systém pro demonstrační misi Green Propulsion Dual Mode (GPDM) v rámci výzkumu NASA technologií pro ASCENT (Advanced Spacecraft Energetic Non-Toxic).
Ničivé požáry v USA si vynutily uzavření a evakuaci laboratoře NASA Jet Propulsion Laboratory. JPL se nachází v povinné evakuační zóně. Požár se pohybuje méně než jednu míli od laboratoře.
Japonský startup Pale Blue oznámil 8. ledna dohodu s italskou společností D-Orbit. Cílem spolupráce je testování a rozvoj Water Ion Thruster od Pale Blue. Pohon by měl být testován na oběžné dráze v tomto roce.
Společnost Intelsat oznámila 8. ledna svou první multi dohodu s telekomunikační společností GCI. Dohoda umožňuje poskytovat služby zákazníkům, včetně vládních agentur a podniků, v celém největším státě ve Spojených státech.
Rocket Lab žádá nadcházející administrativu USA, aby přehodnotila plány NASA na návrat vzorků z Marsu (MSR), s tím, že může nabídnout přístup, který je rychlejší a levnější než alternativy agentury.
Společnost True Anomaly oznámila 8. ledna jmenování Stephena Kitaya do funkce senior viceprezidenta pro vesmírnou obranu. Kitaya předtím působil ve funkci náměstka ministra obrany pro vesmírnou politiku a zasloužil o zřízení vesmírných sil USA.
Společnost Anduril Industries získala od Pentagonu kontrakt v hodnotě 14,3 milionů dolarů na rozšíření výroby raketových motorů na tuhé palivo.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Před pár týdny se do vesmíru dostal teleskop TESS, který má hledat velké množství exoplanet, ale na Zemi se již připravuje další teleskop, který bude zaměřený na exoplanety. Rozdíl je ale v tom, že evropský CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) není určen k hledání nových světů. Místo toho se má dívat na jasné hvězdy, u kterých již víme, že kolem nich obíhají planety. Zde využije ultrapřesnou fotometrickou metodu, aby tyto světy prozkoumal. Stavba tohoto teleskopu již byla dokončena a již brzy opustí závod firmy Airbus v madridské čtvrti Barajas a nyní se připravuje na cestu pro Evropě na předstartovní zkoušky.
Společnost Airbus bude navrhovat konstrukci dvou klíčových prvků komplexní mise Mars Sample Return, která má dopravit na Zemi vzorky z Marsu. Konkrétně půjde o Sample Fetch Rover a Earth Return Orbiter. První jmenovaný má startovat v roce 2026 a jeho úkolem bude dojet k trubičkám se vzorky, které na povrch Marsu odloží americké vozítko Mars rover 2020. Sample Fetch Rover dopraví vzorky do pouzdra, které se bude nacházet na plošině Mars Ascent Vehicle. Její součástí bude i raketa, která vynese pouzdro se vzorky na oběžnou dráhu Marsu.
Evropa připravuje novou generaci meteorologických družic Meteosat, které dostanou označení MTG – Meteosat Third Generation, tedy třetí generace Meteosatů. Celkem dojde po roce 2021 k vypuštění šesti geostacionárních družic, které by měly sledování naší planety posunout na novou úroveň. V technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC byl v červnu testován model hlavního snímkovacího přístroje FCI pro snímkovací typ těchto družic a z přiložených fotek je krásně vidět, že rozhodně nejde o žádného drobečka. O stavbu tohoto modelu pro strukturální a tepelné zkoušky se postarala firma Thales Alenia Space. Přístroj Flexible Combined Instrument bude mít za úkol poskytovat mimořádně kvalitní měření zemské atmosféry v 16 kanálech rozprostřených ve viditelné a infračervené části spektra.
Po 12 dnech plavby dorazila družice z Francie do Francouzské Guyany – Letadlo se nepoužilo kvůli riziku náhlé změny tlaku. 6. července 14:30
Napadlo Vás někdy, že byste se mohli podívat do těsné blízkosti čisté místnosti, že byste mohli vidět testovací haly, kde probíhají zkoušky skutečné vesmírné techniky? Mysleli jste si, že se s astronauty nikdy nemůžete potkat, že na vlastní oči neuvidíte skutečný letový exemplář nějaké sondy či družice? Tak to se ve všech případech mýlíte. Všechny tyto události můžete zažít relativně snadno a nemusíte kvůli tomu ani opustit Evropu. Sedmého října se totiž jako každý rok na jediný den otevřou dveře Technologického střediska Evropské kosmické agentury ESTEC u nizozemského Noordwijku.
V březnu letošního roku započala Evropská kosmická agentura dlouhou sérii zkoušek, které prověří největší padák, jaký kdy letěl na Mars. Tento padák je posledním z celé sestavy mnoha padáků, které zajistí zpomalení a bezpečný sestup evropského vozítka a ruské přistávací plošiny atmosférou Rudé planety v rámci mise ExoMars 2020. Její start je stále v plánu na červenec roku 2020 s příletem k Marsu v březnu roku následujícího. Právě tyto testy padákového systému prověří jednu z klíčových částí nejnáročnější fáze mise, kterou je sestup marsovskou atmosférou a přistání na jeho povrchu. Ačkoliv má Evropa na oběžné dráze Marsu dva skvělé a spolehlivé automaty, fungující sonda na jeho povrchu jí zatím chybí a už dvakrát si na pokusu o přistání vylámala zuby. Je tedy zapotřebí důkladně otestovat každý krok celé mise za různých podmínek. A právě na test hlavního padáku pro ExoMars 2020 se dnes podíváme.
Před rokem 2005 jsme toho o Saturnově měsíci Enceladu mnoho nevěděli. V daném roce kolem něj poprvé prolétla sonda Cassini a od té doby se stal vděčným zdrojem překvapení. Jeho tajemství odhalujeme i dnes, ačkoliv sonda Cassini zanikla v atmosféře Saturnu již před rokem, její data však mohou přinášet stále nové objevy. Jedním z nejzajímavějších je detekce komplexních organických molekul, které jsou vyvrhovány z Enceladu. Tento objev posiluje dřívější spekulace o tom, že by podpovrchový oceán na tomto měsíci mohl disponovat podmínkami, které umožňují vznik života.
V minulých letech plánovala evropská kosmická agentura, že k duálnímu asteroidu Didymos vypustí svou sondu AIM (Asteroid Impact Mission), aby zkoumala tento zajímavý svět. Sonda AIM měla být součástí americko-evropského projektu AIDA, který obsahoval i druhou sondu. Americká DART měla narazit do menšího ze dvou asteroidů a pokusit se o jeho vychýlení. Sonda AIM i pozemní teleskopy měly sledovat, jaký bude mít kolize vliv na dráhu malého asteroidu. Kromě vědeckého přínosu mise mělo jít o první praktickou zkoušku metody, která by se dala použít v případě odklonu asteroidu z kolizní dráhy se Zemí. V roce 2016 však ESA z finančních důvodů ukončila práce na misi AIM a Američané tak DART rozvíjí sami. Evropa se však myšlenky historicky první výpravy k duálnímu asteroidu nevzdala a její odborníci přišli s konceptem Hera.
O tom, že je výzkum na ISS velmi pestrý, se toho napsalo už hodně. Ale stejně jako vždy, je i zde neocenitelný nějaký konkrétní příklad. NASA je v tomto směru hodně aktivní a na svém webu vydává poměrně pravidelná shrnutí činností, které astronauti na stanici provádí. Kupříkladu v pátek 22. června jsme se dozvěděli, že Serena Auñón-Chancellor uložila do vědeckého mrazáku geneticky upravené mikroorganismy, na kterých se bude zkoumat jejich schopnost konkurovat běžné petrochemické výrobě. Její kolega Richard Arnold se zase třeba věnoval rostlinám pěstovaným v zařízení Plant Habitat-1, kde se studují rozdíly v růstu rostlin ve stavu beztíže oproti růstu na Zemi.
Týden je v podstatě hned pryč – v měřítkách historie má sedm dní jen mizivý podíl. Přesto se za tento časový úsek může často odehrát velké množství zajímavých momentů. Aby Vám pokud možno žádný takový moment neutekl, máme tu seriál Kosmotýdeník. Ten našim čtenářům připomene, jaké články jsme v uplynulém týdnu vydali a informuje i o událostech, na které se během týdne nedostalo. Kosmotýdeník tak cílí jak na pravidelné čtenáře, tak i na ty, kteří v průběhu týdne nestíhají číst všechny články a rádi by si přitom udrželi přehled o aktuálním dění. V dnešním díle se podíváme na evropské družice sledující Zemi a zmíníme se i o novinkách ve SpaceX.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
