sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.
Společnost Intuitive Machines bude spolupracovat se společností Telespazio na jejich plánovaných sítích lunárních družic s cílem zajistit interoperabilitu a zlepšit výkon.
Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dokovací adaptér IDA-3 dopravila před pár týdny na ISS kosmická loď Dragon. Nyní je tedy čas na instalaci tohoto nízkého válce s velkým významem. Staniční robotická paže vyjmula adaptér IDA-3 z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi Dragon zatímco posádka na stanici spala. Pozemní operátoři s adaptérem domanévrovali k horní části modulu Harmony, kde se nachází tunel PMA-3. Právě tady bude IDA-3 čekat na dvojici Nick Hague – Andrew Morgan, která zítra provede výstup do volného prostoru, aby adaptér propojila se zbytkem stanice.
Jistě jste si již zvykli, že k nedělnímu obědu nejlépe chutná – jako zákusek, aktuální díl pravidelného Kosmotýdeníku. I tentokrát se podíváme na nejzajímavější události z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem tentokrát bude výzkum vzdálených hranic sluneční soustavy a to zejména heliopauzy. Podíváme se však i na přípravu orbitálních prototypů lodí Starship a experimentálního zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Pozornosti neunikne ani ruský humanoidní robot, který se vydává na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Druhá fáze evropsko-ruského projektu ExoMars tvořená evropským roverem Rosalind Franklin a ruskou přistávací plošinou Kozáček by měla startovat už zhruba za rok. Specialistům však dělají vrásky na čele problémy s konstrukcí padáku. Minulý týden totiž proběhla jeho výšková zkouška – bohužel však nebyla úspěšná. To je samo o sobě nepříjemné, ale ještě horší je, že jde již o druhé selhání podobného rázu. O prvním neúspěchu jsme psali na začátku července. Prioritou je samozřejmě vyřešení tohoto problému, aby se termín startu v příštím roce stihl. „V době psaní této odpovědi se stále počítá se startem v červenci 2020. Odklad o dva roky by přinesl velké množství problémů, zejména organizačních a finančních,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Prakticky na většině družic najdeme nějaké pohyblivé díly, které se v průběhu mise postarají o rozložení nějaké konstrukce. Ani evropská sonda Solar Orbiter není v tomto směru žádnou výjimkou. I na ní najdeme vyklápěcí konstrukce, na jejichž správném fungování stojí úspěch celé mise. Na začátku letošního roku se inženýrům podařilo nasbírat velké množství dat ze zkoušek těchto rozkládacích systémů. Některé z nich se týkají antén, ramene s přístroji nebo fotovoltaických panelů. Na začátku července jsme se zkouškám panelů již věnovali v samostatném článku, ale v rámci našeho seriálu Z Evropy ke Slunci se k těmto testům vrátíme a podíváme se na ně trochu podrobněji.
Stalo se milou tradicí, že každý pilotovaný start k ISS doprovází náš článek, ve kterém se seznámíme s posádkou. V případě Sojuzu MS-13 sice článek vychází později, ale tradice zůstává zachována. Osobně si myslím, že podobné články mají dvojí význam – jednak díky nim máme možnost lépe poznat astronauty, pochopit, co formovalo jejich životní osudy a také můžeme vidět, kolik práce je to stálo – třeba jen při pohledu na množství vystudovaných škol se leckomu zatají dech. Astronauti jsou zkrátka a dobře špičkoví odborníci a to samé platí i o trojici, která přiletěla v Sojuzu MS-13. Zároveň může tato posádka sloužit jako učebnicová ukázka mezinárodnosti ISS – tvoří ji totiž zástupci hned tří států – velitel lodi je z Ruska, první palubní inženýr z Itálie, druhý z USA.
12 minut dlouhá zkouška prověřila schopnost servisního modulu dostat Orion na oběžnou dráhu při závadě rakety v pokročilé fázi letu. 6. srpna 0:20
Také jste měli jako děti školou povinné pocit, že o prázdninách běží čas tak nějak rychleji? Další týden utekl jako voda a tak je čas si připomenout ty nejvýznamnější události, které nám během něj kosmonautika naservírovala. V hlavním tématu se podíváme na evropský systém schopný monitorovat povrch Země téměř v reálném čase, uděláme si tradiční odbočku na Mars a nevynecháme ani novinky kolem firmy Blue Origin, nebo rakety Vulcan. Čeká nás i aktualizace příprav startu Ariane 5 nebo indické lunární mise Chandrayaan-2. Již 359. vydání tradičního nedělního seriálu Kosmotýdeník je připraveno pro všechny naše čtenáře.
Teleskop Cheops alias CHaracterising ExOPlanet Satellite úspěšně prošel závěrečným analytickým zhodnocením před startem na raketě Sojuz z Francouzské Guyany. Všechny aspekty, které firma Arianespace provedla včetně dráhy letu či průběhu separace nákladu dávají pozitivní výsledky. „Jsme nadšeni, že jsme prošli tímto důležitým milníkem a dostali jsme od firmy Arianespace zelenou,“ raduje se Nicola Rando, projektový manažer mise Cheops. Samotná podoba harmonogramu startů na další měsíce je momentálně nejistá – zatím není jistý ani termín převozu teleskopu do Jižní Ameriky ani jeho start – obecně se hovoří zhruba o posledním čtvrtletí letošního roku.
Odborníci si mohou odškrtnout velký krok na cestě k dokončení vědeckého vybavení evropské mise Euclid. Jsou totiž konečně k dispozici detektory pro přístroj NISP (Near Infrared Spectrometer and Photometer). Mise Euclid je inovativní projekt, který si klade za cíl důkladně sledovat vesmír a zmapovat trojrozměrné rozložení miliard slabých galaxií po celé obloze. To umožní vědcům s dosud nedostupnou přesností určit detaily spojené s tajemnou temnou energií a temnou hmotou, které společně tvoří zhruba 95 % vesmíru. Očekává se, že data z tohoto teleskopu umožní doslova revoluci v kosmologii. Umožní nám zlepšit naše chápání evoluce vesmíru od jeho prvopočátků.
Startovní rampa, ze které budou startovat nové evropské rakety Ariane 6 je vybavena 90 metrů vysokou obslužnou věží z kovu. Minulý týden prošla tato konstrukce prvním zkušebním přesunem o 97 metrů, což bude mimochodem dělat před každým startem. Po kompletním vystrojení bude tato věž vážit 8200 tun, což je pro milovníky neobvyklých přirovnání o zhruba 1000 tun víc, než kolik váží známá Eiffelova věž v Paříži. Její patra umožní přístup k nosné raketě, což je nezbytné kvůli skládání nosiče. Po dokončení příprav se otevřou její obří dveře a pět hodin před startem celá věž odjede dozadu. Mobilní věž spočívá na 16 podvozcích, přičemž každý z nich je vybaven osmi koly – každé kolo má svůj vlastní elektromotor. To ve výsledku činí 128 elektromotorů, které musí fungovat synchronizovaně, aby se kola správně pohybovala po kolejích.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
