Albedo
Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.
Americké vesmírné síly vybraly 14 společností, které se utkají o zakázky v rámci nového zadávání veřejných zakázek na družice a podpůrné technologie pro monitorování aktivity na geostacionární oběžné dráze v hodnotě 1,8 miliardy dolarů.
Společnost Portal Space Systems, která se zabývá vesmírnou mobilitou, získala 50 milionů dolarů na rozšíření vývoje své vysoce obratné družice Supernova.
Společnost PLD Space podepsala 7. dubna s Evropskou investiční bankou (EIB) úvěr ve výši 30 milionů eur, který má podpořit závěrečnou fázi vývoje lehké rakety MIURA 5 od společnosti PLD.
Společnost Astroscale dokončila kritickou revizi návrhu dvou cubesatů Orpheus, které by měly být vypuštěny příští rok a pomoci britské armádě monitorovat vesmírné počasí a sledovat objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Bulharský výrobce družic EnduroSat a britský startup v oblasti obranných technologií Shield Space plánují v příštím roce nasadit družici schopnou manévrovat v blízkosti jiných družic za účelem inspekce.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) udělila společnosti Capella Space kontrakt v hodnotě až 49 milionů dolarů na stavbu dvou družic pro demonstraci vojenské komunikace z vesmíru
Společnost LeoLabs rozšiřuje své aktivity nad rámec sledování družic a trosek a zaměřuje se na identifikaci potenciálních hrozeb na oběžné dráze.
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když koncem května dorazila k Mezinárodní kosmické stanici japonská zásobovací loď HTV-9, dovezla sem 6,3 tuny nákladu. Kromě jídla, vědeckých experimentů, nových akumulátorů či systémů k provozu stanice, byla na palubě také skříň velikostí srovnatelná s lednicí, kterou na základě dohody vyrobily evropské firmy pro Evropskou kosmickou agenturu. Jedná se o druhou generaci přístrojové skříně European Drawer Rack 2 (EDR-2), která bude umístěna v evropském laboratorním modulu Columbus. Jakmile dojde k jejímu umístění, poskytne ještě více možností k provádění vědy na palubě stanice.
Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad povrchem v horních vrstvách zemské atmosféry. V této velké výšce blesky vytváří krátké výrony gama záření, které se řadí mezi nejenergičtější přirozeně se vyskytující jevy na naší planetě. Vědci nedávno začali tyto výboje označované jako TGF (terrestrial gamma-ray flash) měřit pomocí senzorů umístěných na Mezinárodní kosmické stanici. Tento výzkum pomáhá odhalit mechanismy stojící za vznikem výbojů, kterým říkáme blesky.
20. února 1999 oslavil Mir své 13. narozeniny – přesně před tolika lety byl totiž vypuštěn základní blok stanice. K tomuto výročí měl komplex a také jeho obyvatelé dostat dárek: ke startu se chystala vskutku mezinárodní posádka složená z Rusa, Francouze a Slováka, přičemž dva prvně jmenovaní měli na stanici zůstat coby část nové směny. Slovák měl zase po několika dnech doprovodit dosavadního velitele stanice domů. A stávající palubní inženýr si měl pobyt na Miru prodloužit a figurovat také v nadcházející expedici. Slunce bylo ještě schováno za obzorem, když se z velké budovy, kterou na Bajkonuru nazývají „ploščadka 254“ vynořily tři shrbené postavy ve skafandrech. Po nezbytném hlášení Státní komisi trojice nasedla do autobusu a byla převezena na „ploščadku 1“, což pro změnu není nic jiného, než slavná Gagarinská rampa. Tam kosmonauty opět čekalo několik oficiálních úkonů a pak už mohli nastoupit do výtahu a nechat se vyvézt ke špici rakety, kde na ně čekal jejich stroj – Sojuz TM-29. Paprsky slunce začaly zdráhavě osvětlovat rampu, když se tři muži usadili v návratové kabině
Evropskému projektu Prometheus se na našem webu čas od času věnujeme už skoro dva roky. Není se co divit. Jedná se o předchůdce raketových motorů s mimořádně nízkými náklady, které budou dost flexibilní na to, aby mohly být usazeny do celé letky nových nosičů a vyhovovaly jakékoliv misi a nabízely i možnost budoucí znovupoužitelnosti. Vloni v listopadu proběhla ve španělské Seville konference Space19+, na které ESA získala plné financování, které má zajistit přesun návrhu motoru Prometheus do stavu, kdy bude snáze uchopitelný pro průmyslové firmy.
Pamatujete si na video, ve kterém si čtyři evropští astronauti povídají o svých zážitcích z přistávání v ruské kosmické lodi Sojuz? Pokud ano a líbilo se vám, tak pro vás máme dobrou zprávu. Vyrobili jsme titulky pro druhý díl tohoto přátelského povídání. V něm bude Luca Parmitano, jenž se nedávno vrátil z Expedice 60/61 na ISS, vyprávět svým kolegům, jak probíhá pobyt na stanici v devítičlenné posádce. Zpravidla totiž na stanici pobývá pouze šest lidí. Dozvíte se tedy, proč k takovým nestandardním situacím dochází, jak se při nich liší bezpečnostní opatření nebo kde všichni astronauti spí. Udělejte si proto krátkou přestávku a dejte si virtuální pokec s astronauty.
Do roku 1999 vstupoval komplex Mir s podepsaným rozsudkem smrti. Jeho další existenci stála v cestě ekonomická realita a peníze, které byly zapotřebí na jeho udržení v provozu, nebyly v dohledu. Malý záblesk naděje se ukázal v listopadu předešlého roku, kdy se objevil potenciální soukromý investor, ovšem státní představitelé se nebyli schopni do konce roku zaručit za soukromé investice a úderem silvestrovské půlnoci se tak smlouva mezi RKK Energija a oním investorem stala pouhým cárem papíru. K 1. lednu Energija evidovala u různých subjektů (včetně státu) nesplacené pohledávky ve výši přibližně 1,2 miliardy rublů a každý den se dluh prohluboval. O tom, že situace ohledně financování kosmického výzkumu byla v těch letech za hranou udržitelnosti, svědčil například i fakt, že na podzim 1998 musel pro nedostatek prostředků na dva měsíce přerušit svou činnost i CKB Progress, výrobce nosičů řady Sojuz. Vypadalo to, že tento rok se pro stanici skutečně stane posledním. Usilovná kampaň vedení Energije ale nakonec přeci jen slavila úspěch, když se podařilo přesvědčit novou vládu pod vedením premiéra Jevgenije Primakova, že Mir je předmětem
Druhý pilíř evropské datové dálnice je připraven na vstup do ostré služby. Systém EDRS (European Data Relay System) pomáhá družicím sledujícím Zemi přenášet v téměř reálném čase do řídících středisek v Evropě velké objemy dat, které mají často potenciál zachránit lidské životy. Druhá družice této sítě, EDRS-C nyní úspěšně dokončila fázi aktivace a ověřování palubních systémů, takže když závěrečné zhodnocení neodhalilo žádný problém, může začít nabízet své služby.
Evropská vědecká sonda Solar orbiter protne v nejbližších hodinách dráhu komety ATLAS. Letos vypuštěná sonda původně v této fázi neměla sbírat vědecké informace, ale pozemní specialisté nakonec této mimořádné příležitosti využijí. Ujistili se, že čtyři nejunikátnější vědecké přístroje na palubě sondy budou připraveny na toto nečekané setkání. Sonda Solar orbiter byla vypuštěna 10. února letošního roku na raketě Atlas V. Od té doby (s výjimkou krátkého období, které zavinila pandemická protiopatření) prováděli vědci a inženýři série zkoušek, které jsou součástí uvádění všech palubních systémů do provozu.
Největší zařízení, které Evropská kosmická agentura používá k testování antén zůstává v provozu navzdory pandemii COVID-19. Nyní zde probíhají testy posledního exempláře družicové sítě, která bude sloužit takzvanému internetu věcí. „Hlavním rozdílem oproti běžným testům je, že kontakt mezi lidmi musí být minimalizován, abychom dodrželi požadavky na dodržování bezpečnostních odstupů,“ vysvětluje Eric Van Der Houwen, testovací inženýr antén a dodává: „Znamená to, že zákazníci dorazí do naší komory k instalaci jejich nanodružice a pak odejdou. Normálně zůstali na místě po celou dobu zkoušek. Po většinu času pracuji ze svého stanoviště a na dálku spolupracuji s kolegou, který se jmenuje Alfredo. Když potřebuju osobní pomoc, třeba je nutné něco zkontrolovat, nebo posunout něco těžkého, tak kolega přijde. Oba máme roušky a dodržujeme bezpečné odstupy jak to jen jde.“
Dnešní článek bude o malé součástce z wolframu, která vypadá jako koruna s vysokými špičkami, která má poloviční velikost než euro-deseticent (tedy asi 1 cm). Přirovnání k evropské měně nebylo náhodné – tahle součástka je totiž součástí nejmenšího a nejpřesnějšího evropského pohonného systému. Indium FEEP Multiemitter (IFM) Nano Thruster má pomoci družicím vzdorovat odporu atmosféry, nebo slabému, ale trvalému vlivu tlaku slunečního záření. Podle potřeby může být do cubesatu či jiné malé družice umístěno odpovídající množství těchto pohonných systémů, přičemž se nabízí i možnost využít jich k přesnému manévrování jednotlivých složek družicových sítí, ale i k efektivnějšímu stahování objektů do atmosféry.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.