Varda Space Industries
Společnost Varda Space Industries, která se zabývá výzkumem mikrogravitace, podepsala dohodu s provozovatelem kosmodromu Southern Launch, která umožní až 20 návratů kapslí v Jižní Austrálii do roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries, která se zabývá výzkumem mikrogravitace, podepsala dohodu s provozovatelem kosmodromu Southern Launch, která umožní až 20 návratů kapslí v Jižní Austrálii do roku 2028.
Univerzita Jižní Austrálie 29. září oznámila dohodu s australským startupem RapidBeam a japonským startupem Warpspace o vývoji laserových komunikačních systémů.
Společnost Flexell Space (generální ředitel Taehun Ahn) oznámila na Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC) 2025 v australském Sydney podpis memoranda o porozumění (MOU) s italskou společností NPC Spacemind, která se zabývá řešením družicových technologií.
Austrálie a Spojené království obnovily svůj závazek ke spolupráci v oblasti vesmíru v dohodě podepsané 1. října na Mezinárodním astronautickém kongresu.
Společnost Moog Inc. oznámila dokončení dvou integrovaných pohonných modulů Moog. Tyto pokročilé systémy budou dále instalovány na družicových tahačích Meteor třídy ESPA-Grande společnosti Moog.
Čínská společnost Geovis Insighter Technology plánuje vyslat na nízkou oběžnou dráhu Země konstelaci 144 družic pro sledování situace ve vesmíru (SSA).
Společnost Cosmic Shielding získala od Výzkumné laboratoře letectva (Air Force Research Laboratory) kontrakt TACFI v hodnotě 4 milionů dolarů na vývoj nástroje pro predikci výkonu čipů umělé inteligence a další elektroniky chráněných před zářením na oběžné dráze.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla v neděli večer na oběžnou dráhu novou sadu experimentálních družic Shiyan-30.
Startup Eartheye Space se sídlem v Singapuru a Austrálii oznámil 29. září na Mezinárodním astronautickém kongresu v Sydney, že začne nabízet samoobslužné ovládání družic sledujících vesmír, a to kromě senzorů zaměřených na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Současným postojem americké vlády je, že vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc je hodnotou, pro kterou stojí za to udržet rozpočet na pilotované průzkumné lety včetně financování výroby SLS a Orionu pro misi Artemis III. Existuje však nemalá pravděpodobnost, že Čína závod o další lidi na Měsíci vyhraje. Geopolitický dopad by byl obrovský. Spojené státy by mohly být vnímány jako neschopné zopakovat svá minulá vítězství. To by ovlivnilo vnímání velké části světa ohledně toho, kdo vyhrává a kdo prohrává v širší technologické a ideologické soutěži mezi USA a ČLR. Znamenalo by to konec americké výjimečnosti.
Čína provedla první statický zážeh sedmi motorů prvního stupně nové rakety Dlouhý pochod 10 na rampě LC-301 kosmického komplexu Wenchang.
Z dvanácti pozemšťanů, kteří na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let minulého století navštívili Měsíc, dnes žijí už pouze pilot lunárního modulu Apolla 11 Buzz Aldrin (nar. 1930), velitel Apolla 15 David Scott (nar. 1932), pilot lunárního modulu Apolla 16 Charles Duke (nar. 1935) a pilot lunárního modulu Apolla 17 Harrison Schmitt (nar. 1935). Po Měsíci se měl projít také pilot lunárního modulu Apolla 13 Fred Haise (nar. 1933), ale přistávací část mise byla po explozi kyslíkové nádrže v servisním modulu zrušena. Jeho velitel Jim Lovell zemřel 7. srpna 2025 ve věku 97 let. Výsledek v současnosti probíhajícího souboje dvou kosmických velmocí ukáže, jestli dalšími lidmi na Měsíci budou opět Američané, nebo Číňané. Další pilotovaný let na Měsíc nebude jen symbolickým gestem, ale akcí se strategickým významem. Nepůjde jen o průzkum, ale o demonstraci ekonomické síly, globálního vůdcovství a moci mimo Zemi.
Čína se chystá vypustit další moduly stanice Tiangong, aby nasytila rostoucí poptávku po vědeckém výzkumu a potenciálně posílila mezinárodní spolupráci. Aktuálně nejsilnější čínská raketa, Dlouhý pochod 5B, má být podle oficiálních míst nosičem těchto nových modulů. „V souladu s plánem zajistí Dlouhý pochod 5B také vynesení dodatečných modulů pro pilotovanou kosmickou stanici,“ uvedl Wang Jue z CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) 30. dubna v televizi CCTV (China Central Television). Žádný oficiální časový plán misí nebyl zveřejněn, ale zdá se, že komentáře potvrzují plány na přidání modulů k Tiangongu, orbitální základně ve tvaru písmene T se třemi moduly, která byla postavena v letech 2021-2022.
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Hlavní dodavatel čínského kosmického průmyslu provedl úspěšný statický zážeh prvního stupně rakety, která by jednou mohla dopravit astronauty k Měsíci. Testovací exemplář prvního stupně rakety Dlouhý pochod 10 byl 14. června zažehnut v pekingské čtvrti Fengtai. Jak uvedla Čínská akademie technologií nosných raket (CALT), náběh raketových motorů byl hladký, hoření probíhalo podle plánu a úspěšná byla i fáze vypnutí motorů. O provedení samotného statického zážehu se postaral Institut 101 Šesté akademie Čínské korporace pro leteckou a kosmickou vědu a techniku (CASC), která je hlavním dodavatelem kosmických služeb v zemi.
Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.
O tom, že se v Číně vyvíjí národní program pilotovaných letů na Měsíc, prosakují zprávy již poměrně dlouho. V poslední době je koncept, který má vést k přistání čínských astronautů na Měsíci koncem tohoto desetiletí, postupně odhalován. Čínská vláda musí projekt ještě oficiálně schválit, protože jeho časový rámec leží mimo rozsah současného pětiletého plánu 2021 – 2025. Přestože dosud nebylo pilotované přistání na Měsíci formálně schváleno, práce na potřebných prvcích programu probíhají a zástupci kosmické agentury, průmyslu i státní média o lunárních ambicích otevřeně hovoří.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.