Štítek ‘Curiosity’

Curiosity nepojede přes aligátoří záda

Selfie Curiosity z 11. října 2019

Ačkoliv se poslední dobou hlavní pozornost upíná na vozítko Perseverance, tak ani jeho starší sourozenec netrpí nudou. Vozítko Curiosity se po většinu času v březnu snažilo vystoupat na útvar Greenheugh Pediment. Jedná se o pozvolný svah, na jehož vrcholu se nachází rozdrcený pískovec. Vozítko již před dvěma lety tuto oblast krátce navštívilo – tehdy rover zdolal severní stěnu a nyní se vrací k jižní části, aby ji podrobněji prozkoumal. 18. března si však experti všimli nečekané změny terénu před sebou a rozhodli se, že se vozítko vrátí. Prostor před Curiosity totiž byl pokrytý útvary, kterým se říká ventifakty. Těchto větrem zbroušených kamenů bylo víc, než kolik jich rover viděl za deset let svého provozu na Marsu. Právě tento typ kamenů se před lety postaral o velmi výraznou degradaci povrchu kol roveru Curiosity. Od té doby už pozemští experti našli způsoby, jak zpomalit proces poškozování kol.

Zářijová Kosmoschůzka 2021

2021_09_1

Po dlouhé přestávce se vrací Kosmoschůzka. Tentokrát poslední středa v měsíci bude zároveň i předposledním zářijovým dnem, takže termín akce je 29.9.2021. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). Na úvod shrne Jiří Myška, co zajímavého se stalo v kosmonautice za uplynulé období. V další přednášce se Michal Václavík zaměří na Mars a zejména na lidské výtvory, které aktuálně brázdí jeho povrch či ho sledují z výšky. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.

Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast

Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let. Vozítko stále stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons) uprostřed kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Při své cestě vozítko navštívilo oblast, ve které pořídilo zajímavé fotky. Vše krásně zachycuje panorama pořízení kamerou MastCam během 3. července (3167. sol pobytu Curiosity na Marsu). Díky sondám, které obíhají kolem Rudé planety, víme, že se Curiosity nachází mezi oblastí, která je obohacena jílovitými minerály a lokalitou, kde dominují takzvané sulfáty. Geologické vrstvy v tomto místě mohou ukázat, jak kdysi dávno kráter Gale vysychal. Podobné změny jsou vidět i na jiných místech a jejich průzkum hezky zblízka byl hlavním dlouhodobým cílem mise.

Soli jako důležitá součást marťanské organické skládanky?

Tým NASA zjistil, že na Marsu jsou pravděpodobně přítomny organické soli. Stejně jako střepy starověké keramiky jsou tyto soli chemickými zbytky organických sloučenin, jako jsou ty, které dříve detekovalo vozítko Curiosity. Organické sloučeniny a soli na Marsu mohly vznikat geologickými procesy nebo být pozůstatkem dávného mikrobiálního života. Kromě přidání dalších důkazů k myšlence, že na Marsu kdysi byla organická hmota, by přímá detekce organických solí také podpořila hypotézu obyvatelnosti Marsu v současnosti, jelikož na Zemi mohou některé organismy k získávání energie využívat organické soli, jako jsou oxaláty a acetáty.

Další vozítko na Marsu

Čínské vozítko sjelo na Mars

Předchozí sobotu ráno přistál na Marsu čínský vesmírný modul, který dopravil na povrch této planety další vozítko. Tuto sobotu ráno sjelo vozítko na povrch Marsu. Čína je tak druhým státem, kterému se to podařilo. Její vozítka už delší dobu pracují na Měsíci a nyní se podobné chystá k průzkumu Marsu. Čínská sonda je součástí letošní flotily tří pozemských vyslanců u Marsu. Podívejme se, jak to s výzkumem této planety v současnosti vypadá. Letošní rok je z pohledu planetární kosmonautiky rokem Marsu. V únoru se tak k této planetě dostaly hned tři vyslanci ze Země. 

Kosmotýdeník 445 (22.3. – 28.3.)

Tenhle týden to bylo opravdu něco! Několik startů raket, pokus o let Starship, celá řada novinek a mnohému z toho se budeme věnovat v našem pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát příprava jedné vojenské družice, která bude hlídat, zda někde nestartuje mezikontinentální střela. V dalších tématech se podíváme například na vozítko Curiosity, fotografie ze startu Sojuzu, anebo na snímky uvízlé lodě v Suezském průplavu, které byly pořízeny z kosmického prostoru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Přistání na Marsu v jedinečném sestřihu

Je nám ctí, když můžeme prezentovat českou práci, která se věnuje kosmonautice. Díky jedné takové můžeme shlédnout přistání vozítka Curiosity na Marsu v roce 2012 ještě jednou a opravdu detailně. Díky práci Marka Tušla z hradecké hvězdárny a planetária tak můžeme vidět přistání z kamery MARDI, která byla umístěna na spodní části vozítka. Video pak ukazuje celkový sestup od odhození tepelného štítu po dosednutí vozítka na povrch. Velmi podobná cesta pak čeká americké vozítko Perseverance.

Duny, meteority a nové horizonty pro Curiosity

Curiosity, sol 2991, Sands of Forvie. Zpracování Damia Bouic. Zdroj: www.db-prods.net

Curiosity má za sebou již více než 3000 solů na povrchu Marsu. To není rozhodně málo. V pozemských letech jde o 8,5 roku trvající misi. Za tu dobu se velká marsovská laboratoř posunula po úpatí kopce Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale o něco málo více než 24 kilometrů. Zajímavostí je, že v době přistání Curiosity mělo za sebou starší vozítko Opportunity zrovna také něco přes 3000 solů. Nacházelo se na okraji velkého kráteru Endeavour a ujelo téměř 35 kilometrů. Jak vidíme, nejde zatím o rekordmana v cestování na povrchu Marsu. Pojďme se ale podívat, co zajímavého se v poslední době objevilo v okolí Curiosity. A nejlépe teď, než si všechnu pozornost pro sebe bude chtít uzurpovat Perseverance.

MRO možná změní svou dráhu

Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)

Agentura NASA zvažuje, že jedna z jejích nejstarších sond u Marsu změní svou oběžnou dráhu, aby mohla být k dispozici pro misi Mars 2020, jejíž hlavní prvek tvoří vozítko Perseverance. Jenže také zde je něco za něco. Tato změna na druhou stranu ovlivní sběr vědeckých dat a také dostupnost sondy pro ostatní mise. Americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) byla vypuštěna v roce 2005 a k Marsu s sebou přinesla soubor šesti vědeckých přístrojů včetně kamery s vysokým rozlišením. Kromě vědeckého výzkumu se však MRO také hojně využívá k obousměrnému datovému přenosu mezi Zemí a sondami na povrchu rudé planety.

Rover Curiosity již na Marsu strávil 3000 solů

Selfie Curiosity z 11. října 2019

Od 6. srpna roku 2012, kdy na Marsu přistála zatím poslední pojízdná laboratoř, uplynulo 12. ledna 2021 již 3000 marsovských dní (takzvaných solů). Rover stále funguje a při postupné cestě na horu Mount Sharp pokračuje ve vědeckém výzkumu. Právě průzkumu této 5 kilometrů vysoké hory se vozítko věnuje již od roku 2014. Geology na nejnovějších panoramatických snímcích zaujaly především formace kamenů, které připomínají lavice. NASA nyní snímek představila veřejnosti a jedná se skutečně o luxusní podívanou. Panorama je složené ze 122 fotek, které 18. listopadu 2020 (tedy 2 946. sol pobytu na Marsu) pořídila kamera Mastcam, která se nachází na hlavě vozítka a používá se jako hlavní oko roveru. Poblíž středu obrázku můžeme vidět dno kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Právě v jeho středu se nachází hora Mount Sharp. Na obzoru pak můžeme vidět severní okraj kráteru, v pravé části je pak již vidět horní část Mount Sharp. Ta je známá svými vrstvami hornin, která byly vytvářeny působením jezera před miliardami let.