Pentagon
Očekává se, že Pentagon ukončí nebo výrazně omezí práci na dlouho odkládaném programu pozemního řízení GPS postaveném společností Raytheon, protože se potýká s přetrvávajícími technickými problémy více než deset let po vývoji.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Očekává se, že Pentagon ukončí nebo výrazně omezí práci na dlouho odkládaném programu pozemního řízení GPS postaveném společností Raytheon, protože se potýká s přetrvávajícími technickými problémy více než deset let po vývoji.
Společnost Starfish Space změnila plány demonstrační mise se zařízením Otter Pup 2, které mělo dokovat k družici. Důvodem je, že od společnosti odstoupil její původní partner.
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) představil svůj návrh na snadnější přístup k povolování misí, což je nejnovější pokus v dlouhodobém úsilí o regulaci nových komerčních vesmírných aplikací.
Navrhované změny v podpoře komerčních vesmírných stanic ze strany NASA vyvolaly obavy a zmatek mezi společnostmi, které je vyvíjejí, varoval šéf jedné z oborových organizací.
Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zhruba půl roku americké vozítko Curiosity studovalo oblast plnou geologických útvarů označovaných jako boxwork. Jde o nízké hřebeny vysoké přibližně 1 až 2 metry, mezi nimiž se nacházejí písečné dutiny. Tyto útvary, které se nepravidelně táhnou po povrchu na vzdálenosti dlouhé kilometry, naznačují, že v této části Rudé planety tekla podzemní voda později, než vědci původně očekávali. Tato možnost otevírá nové otázky ohledně toho, jak dlouho mohl případný mikrobiální život na Marsu před miliardami let přežívat, než vyschly řeky a jezera a zůstala po nich jen mrazivá poušť.
I tento týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma zvolil úpravy slavné rampy LC-39A, kterou má v pronájmu SpaceX. V týdnu se začalo pracovat na přístupovém ramenu pro posádku a na nějakou dobu odtud nebudou probíhat žádné starty Falconů 9 a lodí Dragon. V dalších tématech nás čeká další střípek ohledně zajímavého vzorku z Marsu, který možná uchoval zbytky dávného mikrobiálního života. Podíváme se také na testování SuperHeavy B-19 či přípravu startu rakety Vulcan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Konec pilotovaných Dragonů z 39A? Bez nadsázky se dá říct, že to může být konec jedné éry. SpaceX totiž přesouvá všechny své plánované lety lodí Dragon ze známé rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku NASA na rampu SLC-40 na Cape Canaveral. Zatím není jisté, zda je to definitivní konec letů Dragonů ze slavné rampy, anebo jen oprava. V každém případě smutnit nemusíme, rampa 39A se tak připravuje na lety Super Heavy Starship. Během ranních hodin místního času, 4. února SpaceX postavila vedle obslužné věže
Průkopnická kosmická sonda v okolí Marsu se odmlčela a NASA tvrdí, že mise je pravděpodobně nenávratně ztracena. První náznaky problémů se objevily začátkem prosince loňského roku, když sonda MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) prolétávala z pohledu od Země za Marsem a poté, když zpoza rudé planety vyletěla, nebyla schopna navázat spojení se Zemí. NASA informuje, že snahy o vypátrání a znovuzískání kontroly nad kosmickou sondou selhaly a je prý „velmi nepravděpodobné“, že by kdy byly úspěšné. Je to poprvé, kdy NASA náhle fyzicky přišla o sondu obíhající jinou planetu. Dřívější mise u Marsu, Mars Global Surveyor přestala pracovat v roce 2007 kvůli softwarové závadě, ale sonda stále zůstala na své oběžné dráze. Naštěstí ani jedna z nich, ani MAVEN, nenarazila na potíže předtím, než mohly splnit svou hlavní misi: sonda MAVEN byla navržena tak, aby vydržela pouze dva roky, ale fungovala více než deset let.
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku o roverech si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix.cz Dušan Majer. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků a přednesena byla na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Od chvíle, kdy rover Curiosity přistál na Marsu, dnes uplynulo přesně 13 let. Za tu dobu inženýři, kteří mají vozítko na starost, objevili cesty, jak zefektivnit provoz tohoto amerického vozítka. Šestikolový robot dostal větší autonomii a schopnost provádět souběžně více činností. Tato vylepšení souvisejí se snahou získat maximum z energetického zdroje roveru Curiosity, tedy z MMRTG (multi-mission radioisotope thermoelectric generator). Vyšší efektivita znamená, že rover má dostatek energie, aby mohl pokračovat v luštění toho, jak se měnilo dávné klima na Marsu, které proměnilo svět jezer a řek v chladnou poušť, jakou je dnes.
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout lehce i do budoucnosti. Držte si klobouky, 60 let za námi a jede se dál! Přednášejícím, který dnes s námi probere historii průzkumu Marsu je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. Autorem anotace je Ondřej N. Karpíšek.
Výzkumníci, kteří analyzují americkým vozítkem Curiosity nadrcené horniny objevili největší organické molekuly, jaké kdy byly na Marsu zatím objeveny. Objev, který byl publikován 24. března v Proceedings of the National Academy of Sciences naznačuje, že prebiotická chemie mohla na Marsu pokročit dále, než bylo dosud pozorováno. Vědci analyzovali již existující vzorek kamene v útrobách palubní minilaboratoře SAM (Sample Analysis at Mars) a objevili v nich molekuly jako dekan, undekan a dodekan. Tyto sloučeniny, které tvoří 10, 11 a 12 atomů uhlíku, by mohly být podle vědců pozůstatkem po mastných kyselinách, které byly ve vzorku. Mastné kyseliny patří mezi organické látky, které jsou na zemi základními stavebními kameny života.
Před dvanácti lety se NASA podařilo posadit šestikolovou vědeckou laboratoř na povrch Marsu s využitím odvážné inovativní metody, která využívala motorické brždění i spouštění roveru na lanech. Vozítko Curiosity v těchto dnech slaví tucet let na rudé planetě a tento šestikolový vědecký aparát pokračuje ve velkých objevech, když postupně stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons). Už samotné přistání na Marsu je náročný úkol, ale mise roveru Curiosity šla ještě o několik kroků dál. 5. srpna 2012 byla poprvé v praxi využita nová a velmi odvážná metoda, která získala označení Sky Crane, tedy Nebeský jeřáb.
Kosmotýdeník tradičně přináší přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní na poli kosmonautiky. I tentokrát bylo o čem psát. Hlavní téma tentokrát obstaral neúnavný rover Curiosity, který při svém brázdění Marsu nechtěně svými koly rozbil kámen a objevil čistou síru! Nečekaný objev zaujal vědce, na Marsu nebylo doposud nic takového k vidění. V dalších tématech si shrneme aktuální stav připravenosti lodi Starliner k návratu zpět na Zemi a podíváme se i na plány na deorbitaci Mezinárodní kosmické stanice, či test přistávacích nohou pro raketu New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dnes se opět vypravíme na Mars za americkým roverem Curiosity, který se má stále čile k světu a provádí celou řadu zajímavých vědeckých pozorování. Rover sice brázdí povrch Marsu už od roku 2012, ale stále je jeho přínos pro vědecký výzkum rudé planety nedocenitelný. Curiosity sice trápí degradace plášťů kol, ale to určitě neznamená, že nepokračuje ve své úžasné cestě. Abychom Vám poskytli informace z první ruky, budou následující slova patřit překladu anglického článku, který sepsala Emma Harris, postgraduální studentka Přírodovědného muzea v Londýně, zapojená do plánování úkolů marsovského roveru. Článek se týká plánování činnosti vozítka na 10. července roku 2024.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.