BlackSky
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vozítko Curiosity už mělo na Marsu několik nepříjemných problémů – věnovali jsme se jim třeba v tomto starším článku. V minulých dnech si tunový rover vybral další z komplikací, ale nyní se konečně zdá, že by se měl vrátit zpátky do práce. Právě rozboru aktuálních potíží se bude věnovat náš dnešní článek. Řeč ale nebude jen o samotných problémech. Na zoubek se podíváme i aktuálnímu stavu kol, na kterých už jsou vidět známky opotřebení.

To, že je politika spojená s kosmonautikou je stará známá věc. Vždyť kosmické agentury jsou dotovány ze státních peněz a na politicích záleží, zda penězovod ve prospěch letů do vesmíru otevřou, nebo zda finance přelijí jinam. Dlouho jsme se ale mohli utěšovat, že kosmonautika je klidným ostrovem, na který špinavá hra s názvem politikaření nedoletí. Bohužel i to už je minulostí. Republikáni a demokraté se nedokázali dohodnout na americkém rozpočtu pro příští rok, takže USA spadly do stavu platební neschopnosti. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat, bohužel dopadly i na NASA.

Jen si na to vzpomeňte, bylo půl osmé ráno středoevropského letního času, všichni fanoušci kosmonautiky seděli jako pěny u svých počítačů a netrpělivě čekali na zprávy, které k nim dorazí. Čekali na signál z Marsu, protože právě přistávalo vozítko Curiosity. Přesně v 7:32 našeho času to přišlo – konečně jsem se dozvěděli, že nový americký rover bezpečně přistál v kráteru Gale a nejnebezpečnější část mise, přezdívaná právem sedm minut hrůzy je za námi. Neskrývaná radost v tvářích pracovníků JPL se všem vryla do paměti. Je to všechno jako včera – a přitom už od těchto okamžiků uplynul celý jeden rok. Dnešní článek tedy bude o prvních narozeninách vozítka Curiosity – zhodnotíme si uplynulých 365 dní a nakoukneme i do dalších plánů.

Čas nedělního oběda se už tradičně stal i časem pro vydání nového kosmotýdeníku, který čtenáře seznamuje s nejzajímavějšími událostmi, které se během týdne staly v oboru kosmonautiky. Dnes se můžeme těšit na shrnutí startu ATV a jistých potíží, které ji možná čekají při příletu k ISS. Podíváme se taky na prohlášení Elona Muska, který konečně prozradil, co znamená zkratka MCT a díky tomu se mají mnozí fanoušci kosmonautiky jistě na co těšit. Poslední téma se bude věnovat vozítku Curiosity na Marsu, které dokončuje svůj dosavadní výzkum a chystá se na dlouhou cestu do jiné částí zkoumané oblasti. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

Abych odpověděl na otázku položenou v názvu článku, musím říct – na první pohled nic. Přesto se dá jedna spojovací vlastnost najít – záření. Tedy přesněji ionizující záření a je jedno jakého původu. O tom, že při letu ze Země na Mars působí na kosmickou loď či družici kosmické záření se samozřejmě vědělo už mnoho let. Ale nikdo se tomuto problému nevěnoval. Ale postupem času, kdy se začínají objevovat spekulace o letu lidské posádky na Mars, bylo na načase věnovat této oblasti trochu podrobněji.

S koncem týdne přichází pravidelný kosmotýdeník, který v krátkosti shrnuje nejdůležitější, nebo nejzajímavější události, které se za poslední týden udály na poli kosmonautiky. Dnes se můžeme těšit na krátké shrnutí letu Sojuzu TMA-09M, který opět prověřil let po takzvaném rychlém profilu letu. Dále se podíváme na výsledky měření, které provedl rover Curiosity ještě v době kdy byl uzavřen v přeletové schránce a mířil k přistání na Marsu. Poslední zprávu uzavřeme zajímavým nápadem, který uskutečnila společnost Planetary Resources, jejímž cílem je v budoucnosti těžit nerostné suroviny na blízkozemních asteroidech. Přejeme příjemné čtení.

Máme za sebou další týden a i tentokrát je pro vás připraven přehled toho nejzajímavějšího, co se v tomto uplynulém týdnu stalo v kosmonautice. Dnes nás čeká další informace o vývoji přistávacího zařízení Grasshopper od americké společnosti SpaceX. Podíváme se i na dění na Mezinárodní kosmické stanici, kde aktuálně řeší příčinu nepříjemností při příletu ruské zásobovací lodě Progress M-19M a navíc i poškození jednoho z velkých solárních panelů stanice. Na závěr přivítáme vozítko Curiosity, které se po měsíci z Marsu opět ozvalo. Přejeme příjemné čtení.

Nelekejte se titulku, není to tak, že by americké vozítko začalo mít svou hlavu a rozhodlo se trucovat. Na zhruba 28 dní si ale budeme muset odpočinout od pravidelných informací z Marsu. Nečekejme tedy žádné nové fotky, nebo dokonce jízdu. Nejde o žádné technické problémy – viníkem je Slunce a nebeská mechanika. Někomu se proto může zdát, že v těchto dnech mohou vědci zapojení do projektu vyrazit na dovolenou, protože nebudou mít žádnou práci. Ale jak si řekneme na dalších řádcích, není tomu tak.

Pred niekoľkými dňami sme vás informovali o úspechoch americkej sondy Curiosity. Nespomenuli sme však, že tento rover má už niekoľko týždňov veľké problémy s počítačom. Včera, v stredu, sa k tomu pridružila ďalšia softvérová porucha. O oboch vadách sa viac dočítate nižšie. Prvé chyby sa objavili už relatívne dávno. V posledný februárový deň počas 200. Solu stráveného na povrchu Marse sa nepodarilo uložiť dáta do časti pamäte a rover prešiel do „Safe módu“. To znamená že zastavil svoju ďalšiu činnosť a čakal na ďalšie pokyny. Tým JPL ktorý mal na starosti chod roveru ihneď začal analyzovať dostupnú telemetriu a snažil sa prísť na príčinu anomálie. Plán na ďalšie Soly bol zrušení a technici čakali na ďalšie informácie o stave sondy, aby mohli problém odstrániť a zabezpečiť, aby sa už v budúcnosti neopakoval.

Vzpomínáte si ještě na očekávání před vypuštěním vozítka Curiosity? Všude se psalo, že rover má kromě mnoha vedlejších i jeden hlavní úkol. Proniknout pomocí sofistikovaných přístrojů za oponu času a prozkoumat historii čtvrté planety Sluneční soustavy. Zjistit, zda na Marsu byly někdy v historii takové podmínky, které by umožňovaly vznik života. A nyní se zdá, že jsme na tuhle otázku našli odpověď. A co víc – ta odpověď je ANO. Mars podle všeho opravdu kdysi dávno mohl nabídnout prostředí, kde by se životu mohlo dařit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.