EchoStar
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, která bude financována z komerčních zdrojů. O tomto plánu jsme psali už zhruba před rokem, ale nyní se projekt přesouvá mnohem blíže k realizaci.
O malých raketách na našem webu informujeme poslední dobou poměrně často. Leckoho by tak mohlo napadnout, která orbitální raketa je vlastně nejmenší. A dnes tito tazatelé dostanou názornou odpověď. Ke svému prvnímu a zároveň poslednímu startu se chystá japonská raketa SS-520. Její rozměry si člověk podvědomě odmítá spojit se zařízením, které vynáší náklad na oběžnou dráhu – při startu váží jen 2,6 tuny, na výšku má devět a půl metru a průměr je pouze 52 centimetrů. Reálně jde o lehce upravenou suborbitální (sondážní) raketu S-520, která dostala do vínku dodatečný třetí stupeň. Malá raketa vynese jen malý náklad – v případě SS-520 se bavíme jen o pár kilogramech. Startovat by měla zítra v 0:48 našeho času z japonského kosmodromu Učinoura.
Nadpis článku je opravdu správně – nosič Kchuaj-čou 1A s nosností 300 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu je opravdu malá raketa. Dnes ráno v 5:11 našeho času se tento nosič na tuhé palivo vydal k obloze se třemi malými satelity. Start z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní části pouště Gobi podle všeho dopadl úspěšně. Raketa vyvinutá s cílem nízkých nákladů a rychlé připravitelnosti ke startu už do vesmíru startovala v minulých letech dvakrát – vždy s tajným nákladem čínské vlády, ale dnešní start přinesl několik vylepšení na samotné raketě a navíc šlo o první komerční zakázku.
Včerejší start šesté zásobovací lodě HTV byl úspěšný a stroj již míří vstříc mezinárodní vesmírné stanici, se kterou by se měl spojit v úterý kolem našeho poledne. Loď nazvaná též Kounotori (v japonštině Bílý čáp) nese na své palubě mnoho důležitých nákladů – od náhradních baterií pro ISS, přes 600 litrů vody a vědecké experimenty až po cubesaty. Právě těmto drobečkům věnujeme náš dnešní článek, protože jejich úkoly jsou velmi různorodé a krásně demonstrují, jak široké jsou možnosti těchto malých družic.
Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Raketa, která má všechny stupně na tuhá paliva dopravila náklad na heliosynchronní dráhu. Tady se od horního stupně oddělila jak družice XPNAV-1 zaměřená na pulsarovou navigaci, tak i cubesat Xiaoxiang-1, který má ověřit systémy stabilizace pro malé teleskopy. Společně s těmito družicemi letěly i další cubesaty určené ke sledování Země.
Můžeme to brát jako barometr, který ukazuje nálady změny v chápání kosmonautiky a v jejím technickém využívání. až doposud byly cubesaty a další malé satelity využívány jako technologické demonstrátory, na kterých se testují nové systém, které se mohou uplatnit na větších družicích. Nyní se ale karta začíná pomalu otáčet. Malé družice totiž pomalu začínají pronikat do oblasti vědy. Nečeká se od nich, že nahradí mnohatunové satelity, které fungují několik let, ale tihle drobečkové je mohou velmi slušně doplňovat. Asi nejlépe je vzestup významu malých družic vidět na přístupu NASA, která na další měsíce chystá hned několik velmi zajímavých vědeckých satelitů, které bychom mohli zařadit mezi cubesaty a malé družice obecně.
V kalendáři jsme se přetočili o dalších sedm listů dopředu a proto je ideální čas na další Kosmotýdeník. Tentokrát se v našem souhrnu právě uplynulého týdne zaměříme na hodně věcí, které nastanou v příštím týdnu. Ale podíváme se také na projekty, které vyhrály let zdarma na raketě Atlas 5. Samozřejmě v podobě cubesatů. Zamíříme třeba i k Saturnu, kde sonda Cassini prožila další své naposledy. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Doba, kdy do kosmonautiky vstoupily malé družice zvané cubesaty, je již několik let za námi. Dnes již tyto satelity složené z krychlí o hraně délky 10 centimetrů plní nejrůznější úkoly a umožňují především univerzitám jednoduše provádět relativně levné kosmické experimenty. Tyto malé družice jsou navíc ideální pro zkoušení nových technologií. Odvětví cubesatů se ale posouvá vpřed a odborníci již spřádají plány na další uplatnění těchto malých, ale šikovných družic. Ty by měly plnit stále komplexnější úkoly, vydávat se mimo zemské gravitační pole, zkoumat asteroidy a mnoho dalšího. Evropa před pár dny představila návrh, kdy by se z cubesatů ve vesmíru skládaly větší struktury.
První start nové americké rakety SLS se pomalu ale jistě blíží – ve výrobních závodech vzniká letový hardware, který pomůže dopravit k Měsíci nepilotovanou loď Orion. Na start plánovaný na konec roku 2018 se ale chystají i malí cestující – cubesaty. V únorovém článku jsme Vám představili sedm cubesatů, které poletí Měsíci – tehdy šlo o satelity vyrobené ve Spojených státech, další tři budou také americké a vyjdou ze „soutěžního“ programu NASA’s Cube Quest Challenge. Ovšem to není vše – SLS kromě těchto amerických drobečků vynese i tři cubesaty od zahraničních partnerů. Asi není potřeba zdůrazňovat, že zájemců z celého světa bylo opravdu mnoho a výběr byl těžký. Díky tomu se ale do finálního výběru dostaly opravdu zajímavé projekty.
Možná jsme si už pomalu zvykli, že články týkající se cubesatů se zabývají buď hi-endovými kousky nebo zajímavými trendy týkající se např. využití letu v různých formacích či aplikace jiných průkopnických přístupů. Přírůstek o němž dnes bude řeč, ale není ani z jedné skupiny, není to ani původem český počin. Přesto je tato krychlička pozoruhodná právě díky svému původu, ale nikoli místem nýbrž svým týmem, postavili ji totiž žáci základní školy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
