křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Díky kontinuálnímu snímkování americkou kosmickou misí PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) vědci v rámci úvodního testu ověřujícího proveditelnost předpověděli přiblížení sluneční erupce k Zemi s přesností na 30 minut. Výsledky, které byly prezentované na Vědeckém zasedání Výboru pro vesmírný výzkum (Committee on Space Research Scientific Meeting) i jsou momentálně posuzovány v časopise Space Weather, by mohly přinést revoluci do způsobu, jak jsou předvídány bouře ovlivňující Zemi.
Aktivita na povrchu Slunce generuje kosmické počasí, které se šíří dál, napříč Sluneční soustavou. V průběhu tohoto týdne se nejprve objevily dvě silné erupce třídy X, které experti pozorovali u stejné aktivní oblasti (NOAA Active Region 14274). Tyto erupce vytvořily dva výrony koronální hmoty (CME), které později dorazily k Zemi a vyvolaly silnou geomagnetickou bouři intenzity G4. 11. listopadu pak na Slunci došlo k ještě silnější erupci třídy X-5,1, která vyvrcholila v 11:04 SEČ. Po erupci byly na povrchu Slunce pozorovány rázové vlny, které se šířily směrem od aktivní oblasti.
Mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) od agentury NASA poslala na Zemi své první snímky velkých slunečních erupcí, takzvaných výronů koronální hmoty (zkráceně CME). Tyto snímky byly prezentovány 11. června na 246. setkání Americké astronomické společnosti v aljašském Anchorage. Snímky byly spojeny do videa, které ukazuje růst obří CME, která se šířila vnitřními oblastmi Sluneční soustavy. Vysoce citlivé, širokoúhlé přístroje byly schopny zachytit celý jev i jeho vývoj v kosmickém prostoru s mnohem více detaily, než bylo kdy dříve možné. Takto velký pohled je zapotřebí k tomu, aby pomohl vědcům lépe porozumět kosmickému počasí a jeho předpovědím. Kosmické počasí je totiž ovlivňováno CME a může narušit komunikaci, ohrozit družice, ale taky vytvořit působivé polární záře v zemské atmosféře.
Země je ponořena do materiálu, který proudí ze Slunce. Tento proud, který se označuje jako sluneční vítr, omývá okolí naší planety a způsobuje jasné polární záře, ovlivňuje ale i fungování družic, či zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Má dokonce vliv i na pozemní infrastrukturu. Americká mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) bude první, která nasnímá sluneční korónu (vnější atmosféru Slunce) společně se slunečním větrem. Bude tak možné lépe porozumět Slunci, slunečnímu větru a Zemi, jakožto jednomu propojenému systému.
Mise Proba-3 od Evropské kosmické agentury je známá tím, že bude vytvářet umělá zatmění Slunce tím, že navede dvě družice do letu ve velmi přesné formaci při vzájemné vzdálenosti zhruba 150 metrů. Až po dobu šesti hodin bude možné sledovat slabou atmosféru Slunce, takzvanou korónu, v těžko pozorovatelné oblasti mezi okrajem slunečního disku a vzdáleností 1,4 milionu kilometrů nad jeho povrchem. Tato nová metoda kombinující dvojici družic a jedinečnou protáhlou dráhu kolem Země umožní této misi provádět důležitou vědu, odhalovat tajemství Slunce, kosmického počasí i zemských radiačních pásů.
30. srpna vyvrhlo Slunce vstříc Venuši značné množství hmoty s nabitými částicemi. Zanedlouho pak tato bouře dorazila k druhé planetě ve směru od Slunce, kde se v té době zrovna nacházela sonda Solar Orbiter. Data z ní pomalu přichází na Zemi a zdá se, že tato událost ukázala, proč je možnost provádět lokální sledování kosmického počasí a jeho vlivů na kosmická tělesa tak důležitá. Naštěstí tento výron neměl na sluneční observatoř žádný negativní vliv. Solar orbiter je totiž postaven tak, aby drsným výronů ze Slunce nejen odolal, ale aby je i přímo měřil. Venuše ale z těchto událostí moc radost nemá. Výrony koronální hmoty mají tendenci narušovat její atmosféru a zbavovat ji plynů.
Nová sonda určená ke studiu Slunce si užila velkou premiéru – pozorovala svou první sluneční erupci. Téměř přesně rok po startu, tedy 12. února 2021 zachytily přístroje na sondě náznaky výronu koronální hmoty (CME). Níže přiložený snímek pochází z palubního přístroje SoloHI (Solar Orbiter Heliospheric Imager), který sleduje sluneční vítr, prach a kosmické záření, které společně vyplňují prostor mezi Sluncem a planetami. Složený snímek trvá krátce a je zašumělý – přístroje na Solar Orbiteru pro dálkový průzkum totiž vstoupí do plné vědecké služby až v listopadu. Přístroj SoloHI použil jeden ze svých čtyř detektorů kadencí jen 15% oproti normálnímu stavu, aby snížil množství získaných dat. I přesto je na obrázku vidět náhlý výron částic (CME) ze Slunce, které se nachází mimo záběr kamery. CME začíná zhruba v polovině klipu a vypadá jako jasný výron – hustá první vlna CME se po záběru šíří směrem doleva.
Když se v kosmonautice řekne Lagrange, každý si asi vzpomene na librační centra v soustavě dvou hmotných objektů, které ve svém díle definoval francouzský matematik a fyzik Joseph Louis Lagrange. Za pár let si ale budeme zřejmě muset zvyknout, že tento název ponese i kosmická sonda, kterou připravuje evropská kosmická agentura. Jak si ukážeme na dalších řádcích, tak jméno nedostala náhodu a bude mu dělat čest – s libračními, nebo chcete-li Lagrangeovými, body totiž bude mít společného víc než dost.
Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.
Nejméně na pět let se prodlouží mise speciálního slunečního spektrografu NASA. První pozorování se uskutečnilo 27. června 2013 a nyní bylo oznámeno prodloužení pozorování o dva roky. IRIS (= Interface Region Imaging Spectrograph) patří mezi menší projekty (typu Small Explorer). K jeho vypuštění posloužila i adekvátně menší raketa Pegasus, která startuje z podvěsu letadla. Úkolem observatoře je studium spodních vrstev sluneční atmosféry. Vědci by rádi blíže poznali způsob, jakým zde plasma získává energii, ohřívá se a pohybuje. Pochopení principu, jakým tato vrstva funguje, by mohlo vést k lepšímu popisu, jak se potom uvolňuje plasma do okolního vesmírného prostoru, což známe jako sluneční vítr, nebo jako koronální výrony hmoty (CME) při eruptivních jevech na Slunci. Důsledkem proudění plasmy a především CME jsou potom magnetické bouře na Zemi, které mají zase zásadní vliv na náš život, čím dál více závislý na technologiích a elektřině. Extrémně silná a dobře mířená sluneční erupce by mohla vyřadit z provozu jak některé satelity, tak komunikaci pomocí rádiových vln. V elektrickém vedení zase může naindukovat takové proudy, že by to
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
