sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Exploration Company

Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.

USA

Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.

City Labs

Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.

Čína

Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.

FCC

Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Mise sluneční observatoře IRIS prodloužena

IRIS. Zdroj: Lockheed Martin

Nejméně na pět let se prodlouží mise speciálního slunečního spektrografu NASA. První pozorování se uskutečnilo 27. června 2013 a nyní bylo oznámeno prodloužení pozorování o dva roky. IRIS (= Interface Region Imaging Spectrograph) patří mezi menší projekty (typu Small Explorer). K jeho vypuštění posloužila i adekvátně menší raketa Pegasus, která startuje z podvěsu letadla. Úkolem observatoře je studium spodních vrstev sluneční atmosféry. Vědci by rádi blíže poznali způsob, jakým zde plasma získává energii, ohřívá se a pohybuje. Pochopení principu, jakým tato vrstva funguje, by mohlo vést k lepšímu popisu, jak se potom uvolňuje plasma do okolního vesmírného prostoru, což známe jako sluneční vítr, nebo jako koronální výrony hmoty (CME) při eruptivních jevech na Slunci. Důsledkem proudění plasmy a především CME jsou potom magnetické bouře na Zemi, které mají zase zásadní vliv na náš život, čím dál více závislý na technologiích a elektřině. Extrémně silná a dobře mířená sluneční erupce by mohla vyřadit z provozu jak některé satelity, tak komunikaci pomocí rádiových vln. V elektrickém vedení zase může naindukovat takové proudy, že by to vyřadilo části energetické sítě z provozu.

IRIS je opravdu malá družice, vlastně taková dvojice dalekohledů se spektrografem, která váží dohromady jen 183 kg. Hlavním přístrojem je 20cm dalekohled poskytující spolu se zmíněným spektrografem dosud nejpodrobnější ultrafialová spektra sluneční atmosféry. Měřit lze intenzitu, teplotu a rychlost částic. Spektra jsou pořizována v kadenci v řádu sekund a to je perfektní zdroj informací pro studium rychle se pohybujícího plasmatu. Přístroje rozliší struktury od 250 km. Krátké expozice a jejich vysoká kadence v řádu sekund až desítek sekund činí z IRIS dosud nejlepší přístroj pro studium dynamiky sluneční chromosféry.

Porovnání rozlišení snímků observatoře IRIS a známější SDO. Dobře vidíme přínos i malého specializovaného dalekohledu. Zdroj: NASA
Porovnání rozlišení snímků observatoře IRIS a známější SDO. Dobře vidíme přínos i malého specializovaného dalekohledu. Zdroj: NASA

Během dosavadní tříleté mise pořídila IRIS 24 miliónů snímků nebo spektrálních měření. V nich jsou zahrnuta i data z devíti silných erupcí kategorie X (nejvýznamější erupce spadají do kategorií X a M, přičemž ty slabší jsou C atd. Každá kategorie představuje desetkrát slabší erupci). Erupcí třídy M už bylo zachyceno kolem stovky a stovky slabších. A to má IRIS ještě docela smůlu na to, že aktuální maximum sluneční aktivity, které pomalu ustupuje k minimu, bylo jedno z nejslabších za sto let. To ovšem neznamená, že už se další erupce třídy X nemůžeme dočkat. S tím, jak erupcí ubývá, může se IRIS zabývat i jinými detaily sluneční aktivity.

Vzhledem k tomu, že na datech z IRIS je založeno již 115 vědeckých prací, není divu, že prodloužení této mise dostalo zelenou. Lockheed Martin na jeho provoz potřebuje vlastně v uvozovkách jen 17 miliónů dolarů, což je ve srovnání s mnoha jinými opravdu velmi málo. V úvodu jsme naznačili, že na další provoz družicové observatoře se můžeme těšit do září 2018. Ovšem ani to nemusí být konečná. Ve výhledu je ještě další prodloužení do září 2019. Během prodloužené mise se IRIS zaměří na zdroje velmi rychlého slunečního větru, kdy částice opouštějící Slunce, vyletují rychlostí kolem 1000 km/s.

Slunce v řezu. Červeně vidíme jádro obklopené zónou, kde se energie předává zářením. Následuje konvektivní vrstva kudy energie proniká k povrchu (fotosféře). Nad povrchem je chromosféra, viditelná při slunečním zatmění jako růžová vrstvička nad povrchem Slunce s častými protuberančními smyčkami. Nejvýše je koróna. Zdroj: NASA
Slunce v řezu. Červeně vidíme jádro obklopené zónou, kde se energie předává zářením. Následuje konvektivní vrstva kudy energie proniká k povrchu (fotosféře). Nad povrchem je chromosféra, viditelná při slunečním zatmění jako růžová vrstvička nad povrchem Slunce s častými protuberančními smyčkami. Nejvýše je koróna. Zdroj: NASA

Další pozorování pomůže také zpřesnit počítačové modely, které se snaží popsat způsob, jakým se ohřívá chromosféra a následně i výše položená koróna. Během následujících let se také simultánně zapojí do pozorování další observatoře, například německý dalekohled GREGOR, švédský SST na Kanárských ostrovech a sluneční observatoř Big Bear v Kalifornii. Zajímavým příspěvkem k tomuto společnému pozorování může být také spolupráce s radioteleskopy ALMA v chilských Andách. Tato rádiová observatoř má v milimetrové oblasti spektra dosud nevídané rozlišení.

Fanouškům Kosmonautixu, respektive pořadu Dobývání vesmíru Dušana Majera, by mohlo být jméno družice IRIS celkem povědomé i díky nedávnému střípku z Cesty do budoucnosti. Dušan ji ukazuje při své návštěvě AMES Research Centra v San Franciscu. A upřímně, pokud už vás třeba záběry z návštěvnického centra AMES nezaujmou natolik, abych vás na ně nalákal, mrkněte alespoň na začátek videa. Ukázka akcelerace vozu Tesla X stojí určitě za odlehčení závěru našeho článku.

Zdroje informací:

https://www.nasa.gov/mission_pages/iris/index.html
http://spaceflight101.com/iris/iris-solar-observatory-receives-two-year-mission-extension/

Zdroje obrázků:

http://spaceflight101.com/iris/wp-content/uploads/sites/28/2015/09/5533713_orig.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/iris-sdo-x1.6-20140910.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/images/678410main_layerzoo_full.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
9 let před

Satelit je super, ale nosič je též vrcholem techniky, zasloužil by samostatný článek

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
9 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

Škoda, že se nepodařilo koupit tři letouny TU-160 z Ukrajiny pro vynášení raket Pegasus. Rusko bylo proti obchodu, tak byly stroje sešrotovány. Docela by mne zajímal rozdíl ve vynesené zátěži oproti současným L 1011.

Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
9 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

Chtělo by to něco na 3M v 30 km.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
9 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

To jo, ale SR-71 tu rachejtli neunese. 🙂 Alespoň k něčemu užitečnému mohl ten ruský (sovětský) krám být. Teď už takové letadlo nevznikne, na bombardéry jsou kladeny jiné požadavky a kvůli Pegasu nosič konstruovat nebudou.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.