sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ESA

Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.

LeoLabs

Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.

Blue Canyon Technologies

Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o  připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.

Sarmony

Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.

Spire Global

Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.

Pentagon

Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.

Phi Earth Technologies

Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.

NASA

Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.

Redwire

Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Mise sluneční observatoře IRIS prodloužena

IRIS. Zdroj: Lockheed Martin

Nejméně na pět let se prodlouží mise speciálního slunečního spektrografu NASA. První pozorování se uskutečnilo 27. června 2013 a nyní bylo oznámeno prodloužení pozorování o dva roky. IRIS (= Interface Region Imaging Spectrograph) patří mezi menší projekty (typu Small Explorer). K jeho vypuštění posloužila i adekvátně menší raketa Pegasus, která startuje z podvěsu letadla. Úkolem observatoře je studium spodních vrstev sluneční atmosféry. Vědci by rádi blíže poznali způsob, jakým zde plasma získává energii, ohřívá se a pohybuje. Pochopení principu, jakým tato vrstva funguje, by mohlo vést k lepšímu popisu, jak se potom uvolňuje plasma do okolního vesmírného prostoru, což známe jako sluneční vítr, nebo jako koronální výrony hmoty (CME) při eruptivních jevech na Slunci. Důsledkem proudění plasmy a především CME jsou potom magnetické bouře na Zemi, které mají zase zásadní vliv na náš život, čím dál více závislý na technologiích a elektřině. Extrémně silná a dobře mířená sluneční erupce by mohla vyřadit z provozu jak některé satelity, tak komunikaci pomocí rádiových vln. V elektrickém vedení zase může naindukovat takové proudy, že by to vyřadilo části energetické sítě z provozu.

IRIS je opravdu malá družice, vlastně taková dvojice dalekohledů se spektrografem, která váží dohromady jen 183 kg. Hlavním přístrojem je 20cm dalekohled poskytující spolu se zmíněným spektrografem dosud nejpodrobnější ultrafialová spektra sluneční atmosféry. Měřit lze intenzitu, teplotu a rychlost částic. Spektra jsou pořizována v kadenci v řádu sekund a to je perfektní zdroj informací pro studium rychle se pohybujícího plasmatu. Přístroje rozliší struktury od 250 km. Krátké expozice a jejich vysoká kadence v řádu sekund až desítek sekund činí z IRIS dosud nejlepší přístroj pro studium dynamiky sluneční chromosféry.

Porovnání rozlišení snímků observatoře IRIS a známější SDO. Dobře vidíme přínos i malého specializovaného dalekohledu. Zdroj: NASA
Porovnání rozlišení snímků observatoře IRIS a známější SDO. Dobře vidíme přínos i malého specializovaného dalekohledu. Zdroj: NASA

Během dosavadní tříleté mise pořídila IRIS 24 miliónů snímků nebo spektrálních měření. V nich jsou zahrnuta i data z devíti silných erupcí kategorie X (nejvýznamější erupce spadají do kategorií X a M, přičemž ty slabší jsou C atd. Každá kategorie představuje desetkrát slabší erupci). Erupcí třídy M už bylo zachyceno kolem stovky a stovky slabších. A to má IRIS ještě docela smůlu na to, že aktuální maximum sluneční aktivity, které pomalu ustupuje k minimu, bylo jedno z nejslabších za sto let. To ovšem neznamená, že už se další erupce třídy X nemůžeme dočkat. S tím, jak erupcí ubývá, může se IRIS zabývat i jinými detaily sluneční aktivity.

Vzhledem k tomu, že na datech z IRIS je založeno již 115 vědeckých prací, není divu, že prodloužení této mise dostalo zelenou. Lockheed Martin na jeho provoz potřebuje vlastně v uvozovkách jen 17 miliónů dolarů, což je ve srovnání s mnoha jinými opravdu velmi málo. V úvodu jsme naznačili, že na další provoz družicové observatoře se můžeme těšit do září 2018. Ovšem ani to nemusí být konečná. Ve výhledu je ještě další prodloužení do září 2019. Během prodloužené mise se IRIS zaměří na zdroje velmi rychlého slunečního větru, kdy částice opouštějící Slunce, vyletují rychlostí kolem 1000 km/s.

Slunce v řezu. Červeně vidíme jádro obklopené zónou, kde se energie předává zářením. Následuje konvektivní vrstva kudy energie proniká k povrchu (fotosféře). Nad povrchem je chromosféra, viditelná při slunečním zatmění jako růžová vrstvička nad povrchem Slunce s častými protuberančními smyčkami. Nejvýše je koróna. Zdroj: NASA
Slunce v řezu. Červeně vidíme jádro obklopené zónou, kde se energie předává zářením. Následuje konvektivní vrstva kudy energie proniká k povrchu (fotosféře). Nad povrchem je chromosféra, viditelná při slunečním zatmění jako růžová vrstvička nad povrchem Slunce s častými protuberančními smyčkami. Nejvýše je koróna. Zdroj: NASA

Další pozorování pomůže také zpřesnit počítačové modely, které se snaží popsat způsob, jakým se ohřívá chromosféra a následně i výše položená koróna. Během následujících let se také simultánně zapojí do pozorování další observatoře, například německý dalekohled GREGOR, švédský SST na Kanárských ostrovech a sluneční observatoř Big Bear v Kalifornii. Zajímavým příspěvkem k tomuto společnému pozorování může být také spolupráce s radioteleskopy ALMA v chilských Andách. Tato rádiová observatoř má v milimetrové oblasti spektra dosud nevídané rozlišení.

Fanouškům Kosmonautixu, respektive pořadu Dobývání vesmíru Dušana Majera, by mohlo být jméno družice IRIS celkem povědomé i díky nedávnému střípku z Cesty do budoucnosti. Dušan ji ukazuje při své návštěvě AMES Research Centra v San Franciscu. A upřímně, pokud už vás třeba záběry z návštěvnického centra AMES nezaujmou natolik, abych vás na ně nalákal, mrkněte alespoň na začátek videa. Ukázka akcelerace vozu Tesla X stojí určitě za odlehčení závěru našeho článku.

Zdroje informací:

https://www.nasa.gov/mission_pages/iris/index.html
http://spaceflight101.com/iris/iris-solar-observatory-receives-two-year-mission-extension/

Zdroje obrázků:

http://spaceflight101.com/iris/wp-content/uploads/sites/28/2015/09/5533713_orig.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/thumbnails/image/iris-sdo-x1.6-20140910.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width_feature/public/images/678410main_layerzoo_full.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
9 let před

Satelit je super, ale nosič je též vrcholem techniky, zasloužil by samostatný článek

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
9 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

Škoda, že se nepodařilo koupit tři letouny TU-160 z Ukrajiny pro vynášení raket Pegasus. Rusko bylo proti obchodu, tak byly stroje sešrotovány. Docela by mne zajímal rozdíl ve vynesené zátěži oproti současným L 1011.

Jaroslav Alois
Jaroslav Alois
9 let před
Odpověď  Rudolf Šíma

Chtělo by to něco na 3M v 30 km.

Rudolf Šíma
Rudolf Šíma
9 let před
Odpověď  Jaroslav Alois

To jo, ale SR-71 tu rachejtli neunese. 🙂 Alespoň k něčemu užitečnému mohl ten ruský (sovětský) krám být. Teď už takové letadlo nevznikne, na bombardéry jsou kladeny jiné požadavky a kvůli Pegasu nosič konstruovat nebudou.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.