sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (KA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

NASA

Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.

Tankování družic

Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.

New Glenn

Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)

Odin Space

Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.

Vesmírné trosky

Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: cina
FutureRender

Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (2.díl)

Náš nebeský souputník má v historii země draka nezastupitelné místo. Objevuje se již v raných mýtech ve spojení s bohyní Čchang-e (Chang’e), jako symbol nesmrtelnosti nebo nostalgie a samoty. Předtím, než se stala bohyní Měsíce, byla Čchang-e po celé Číně proslulá svou krásou. Měla bledou kůži bílou jako mléko, černé vlasy a rty jako květy třešní. V umění je zobrazována jako půvabná mladá žena s krásnými ozdobami ve vlasech. Asi nejstarší písemná zmínka o této proslulé měsíční bohyni pochází z textu Kuej-cchang, podle kterého si Čchang-e vzala lék nesmrtelnosti a odlétla na Měsíc. Podle některých převyprávění ji k tomu vedlo sobectví, podle jiných touha zvrátit trest v podobě smrtelného života, který jí byl dříve udělen Nefritovým císařem za to, že v jeho službách rozbila vzácnou konvici. Silný kulturní dopad je podobný tomu západnímu, který se v kosmonautice inspiroval hlavně řeckým a římským odkazem. Čína po své měsíční bohyni tedy pojmenovala celý program věnovaný průzkumu šedého světa. Krásná nymfa je známá také tím, že na Měsíc nevystoupala sama, ale se svým mazlíčkem králíkem YuTu. U nás je

Čína: Nastupující vesmírná supervelmoc (1.díl)

3. května 2024 byla na špici rakety Dlouhý pochod 5 do vesmíru vynesena složitá a významná sonda Chang’e-6. Úspěšně odebrala vzorky z odvrácené strany Měsíce a dopravila je zpět na Zemi. Tato mise a další dosažená prvenství v kosmonautice, dále posilují plány Číny stát se do roku 2045 vesmírnou supervelmocí. Již nyní existuje dostatek indicií a co je nejdůležitější? Nechybí ani politická vůle. Zatímco jinde ve světě se priority mění a průzkum vesmíru se často odsouvá a to zejména velké projekty. Třeba dobytí Marsu by totiž stálo nemalé prostředky a zatím není žádná velmoc ochotná je skutečně investovat. Další stránkou je úsilí a technická připravenost, která sice existuje, ale pořád máme jako lidstvo mezery. Čínský vesmírný program začal sice později, ale své konkurenty země draka postupně dohání a v některých ohledech je již dokonce napřed.

ShenZhou 19

Kosmotýdeník 633 (28. 10. – 3. 11.)

Příprava na první start rakety New Glenn, soutěž o logo LASARSatu i mnoho dalších dílčích kosmonautických událostí. Takový byl další kosmonautikou napěchovaný týden. V našem pravidelném souhrnu toho nejzajímavějšího z kosmonautiky z uplynulého týdne se však zaměříme i na další události. V hlavním tématu třeba na start a začátek čínské mise ShenZhou 19, která je zajímavá hned z několika pohledů. V dalších tématech si připomeneme, že výroba raket Atlas V se chýlí k úplnému závěru a na výrobní lince je poslední exemplář. Vydáme se také na Starbase, kde je maketa lunární verze Starship a dojde i na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Intelsat-33e

Kosmotýdeník 632 (21. 10. – 27. 10.)

I v dalším týdnu se v kosmonautice děla řada zajímavých věcí, které vám jako vždy shrne pravidelné týdenní shrnutí, které na Kosmonautixu už více jak deset let vychází vždy v neděli v poledne. Hlavní téma je tentokrát trochu nepříjemné. Už na konci předešlého týdne došlo na geostacionární dráze k rozpadu telekomunikační družice Intelsat 33e. Cenná a velmi omezená oběžné dráha tak čelí růstu kosmického odpadu. Problematických je však více věcí. V dalších tématech se můžete těšit na jednu zajímavou informaci o družici GRBBeta, přistání pilotovaného Dragonu z rekordně dlouhé mise, anebo třeba na přípravu na šestý integrovaný let super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Orbiter Chang’e-6 je v libračním centru Slunce-Země

Čínská mise Chang’e-6 se skládala z několika částí. Na odvrácené straně Měsíce dosedl přistávací modul a se vzorky odstartoval vzletový modul. Na oběžné dráze Měsíce došlo k předání kontejneru se vzorky do návratového pouzdra, se kterým vstříc Zemi odletěl orbitální modul. Právě ten byl klíčovou součástí celé 53 dní dlouhé mise, která jako první dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce. 25. června tento modul navedl návratové pouzdro se vzorky z kráteru Apollo podle plánu do pozemské atmosféry, ovšem sám naši planetu minul díky motorickému manévru. Bylo tedy otázkou, jaké s ním mají Číňané plány do budoucna.

Kosmotýdeník 624 (26. 8. – 1. 9.)

Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také 624. díl Kosmotýdeníku. Ten si v rámci hlavního tématu posvítí na přípravu nového amerického kosmického teleskopu, který bude mít za úkol vyhledávat zatím neznámá blízkozemní tělesa. Poskytne tak lidstvu cenné informace, zda náhodou naší planetě nehrozí srážka s nějakým kosmickým balvanem. Kromě toho ale bude řeč také o neúspěšném pokusu o přistání prvního stupně Falconu 9, následném uzemnění těchto nosičů a jejich rychlém návratu do služby, nebo o tom, proč tento týden neodstartovala velmi zajímavá mise Polaris Dawn.

Hyperbola-1 opět selhala

Čínská raketa Hyperbola-1 (setkat se můžete také s označením Shuang Quxian-1, případně zkratkou SQX-1) neměla zatím moc dobrou bilanci. Startovala zatím šestkrát a z toho v polovině případů selhala. Dnes v 1:40 našeho času odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan na svou sedmou misi, v rámci které měla na sun-synchronní oběžnou dráhu dopravit trojici meteorologických družic Yunyao-1. Sedmý start raketyHyperbola-1 však také neskončil úspěšně. Během fungování čtvrtého stupně se objevila anomálie, která způsobila, že raketa havarovala připsala si již čtvrté selhání.

Dlouhý pochod 7A vynesl komunikační družici

Dnes ve 13:57 zaburácely na rampě LC-2 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan motory rakety Dlouhý pochod 7A. Na oběžnou dráhu se dostala telekomunikační družice Zhongxing 3A, ale někdy se můžete setkat také s názvem ChinaSat 3A. Start byl úspěšný a družice dosáhla plánované dráhy. Jejím úkolem bude z geostacionární oběžné dráhy poskytovat služby spojené s přenosem hlasu, dat, ale i rozhlasového a televizního vysílání. Podle zpravodajské agentury Xinhua se jednalo o 526. start rakety z rodiny Dlouhý pochod.

Vyjmutí kontejneru se vzorky od Chang’e 6

Včerejší přistání návratového pouzdra zakončilo hlavní fázi čínské mise Chang’e 6. Po kontrole pouzdra a přípravě na jeho přesun do civilizace mohlo celé pouzdro zamířit do Pekingu. Tady bylo dnes před zraky novinářů otevřeno a poté došlo k opatrnému vyjmutí kontejneru, ve kterém se nachází vzorky samotné. Právě toto pouzdro si mezi sebou na oběžné dráze předaly vzletový a orbitální modul sondy Chang’e 6. Dalším významným krokem bude zvážení vzorků. Teoretické maximum jsou dva kilogramy, ale reálně se očekává o něco méně. Konstrukčně velmi podobná sonda Chang’e 5 dopravila v roce 2020 na Zemi 1 731 gramů vzorků.

První vzorky z odvrácené strany Měsíce jsou na Zemi

Čínská kosmonautika se opět zapsala do historie! Mise Chang’e 6 dokázala 25. června ráno našeho času dopravit na Zemi vzorky odebrané na tajemné odvrácené straně Měsíce. Nejenže se nikdy dříve nic podobného nepodařilo, ale dokonce v historii nenajdeme žádnou misi, která by se o takový milník pokusila. Onen historický okamžik nastal v 8:07 našeho času, kdy návratové pouzdro dosedlo na padáku do autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Tomuto úspěchu ale předcházela celá řada kritických kroků, které nesměly selhat. Samotná sonda Chang’e 6 byla tvořena čtyřmi základními moduly – lunárním landerem, návratovým pouzdrem, orbiterem a vzletovým modulem.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.