sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ani jsme se nenadáli a další týden se rozplynul rychleji než spaliny z raketového motoru. Máme tu opět nedělní poledne a již po 410. Vám nabízíme souhrn všech důležitých událostí, které se v kosmonautice za uplynulých sedm dní odehrály. V Kosmotýdeníku najdete jak informace, které se do našich článků v průběhu týdne nevešly, tak i shrnutí našich v týdnu vydaných článků. Na své si tak přijdou jak pravidelní čtenáři, tak i ti, kteří na pravidelné čtení nemají dost času. A na co se dnes můžete těšit? Upřímně řečeno toho málo nebude. Zamíříme nejprve k Jupiteru, pak se vrátíme na rodnou Zemi, kde navštívíme ostrov Hainan, Bajkonur i floridský poloostrov a dostane se i na Francouzskou Guyanu. Ale dost už představování, pojďme vzhůru na samotný článek.
Raketa Dlouhý pochod 5 dnes v 6:41 odstartovala z kosmodromu Wenčang. Mise Tianwen-1 je tedy na cestě k Marsu. 23. července 11:20
Objevily se neoficiální informace, že Čína nepokryje start Dlouhého pochodu 5 s marsovskou misí Tianwen-1 přímým přenosem. 20. července 17:50
Príprave sondy Tianwen-1 na štart už bol síce venovaný článok (vtedy ešte mala meno HuoXing-1), ale v tomto sa zameriame na jej užitočné zaťaženie. Svoje meno dostala v súlade s novým systémom pomenovania čínskych sond určených na prieskum Slnečnej sústavy. Tianwen-1 je prvá z nich a súčasne je prvou, ktorá bude skúmať Mars. Navrhnutá je tak, že obsahuje orbiter, lander a rover a jej štart je naplánovaný na rok 2020. Sonda bude vykonávať globálny a komplexný prieskum červenej planéty z jej obežnej dráhy pomocou orbiteru a podrobný plošný prieskum v záujmových oblastiach pomocou roveru. Misia sa skladá sa z piatich častí – ide o pohonný systém; telemetriu; systém sledovania a velenia; pozemný segment a aplikačný systém. Oficiálne schválenie misie padlo v januári 2016, pričom sa počíta s vypustením sondy v štartovacom okne 23.7.2020 so záložným termínom 24. a 25. júla 2020.
Dlouho očekávaná nová čínská raketa na tuhé pohonné látky odstartovala v pátek v 6:17 SELČ z kosmodromu Ťiou-čchüan se dvěma družicemi. Příčiny nehody neznáme, víme pouze, že k selhání došlo v pozdější fázi letu. Jde o třetí čínský neúspěšný start v roce 2020. Poprvé selhala 16. března premiérová raketa Dlouhý pochod 7A a 9. dubna neuspěla raketa Dlouhý pochod 3B/G2. Nová raketa Kchuaj-čou 11 je stejně jako její příbuzná Kchuaj-čou 1A spravována organizací Expace, což je dceřiná společnost Čínského letecko-kosmického vědecko-průmyslového spolku CASIC. Specializuje se na vývoj, výrobu a marketing raket rodiny Kchuaj-čou, které mají nabídnou cenově dostupné, spolehlivé a přesné komerční služby zákazníkům z celého světa.
Čína se úterním startem dočkala dokončení své družicové navigační sítě. Start družice Beidou-3GEO3 pomocí rakety Dlouhý pochod-3B/G2 (Y68) proběhl 23. června ve 3:43 SELČ z rampy LC2 na kosmodromu Si-čchang. Celý let včetně vypnutí třetího stupně a dosažení parkovací dráhy proběhly podle plánu. Družicová série Beidou-3GEO (Beidou-3G) představuje doplnění navigačního systému Beidou družicemi na geostacionární dráze – realizuje se v rámci třetí vývojové fáze navigačního systému Beidou. Tato série měla zajistit dokončení rozšiřování původně pouze čínského systému na globální pokrytí.
Kromě v nadpisu zmíněné snímkovací družice letěly ve středu na raketě Dlouhý pochod 2D ještě dvě malé družice jakožto sekundární náklad. Nosič odstartoval v 9:19 našeho času z kosmodromu Ťiou-čchüan v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severozápadě Číny. Tento start (15:19 místního času) byl 14. čínským pokusem o kosmický let v roce 2020, přičemž dva z nich skončily neúspěchem. To se však aktuální mise netýká. Státní zpravodajská agentura Xinhua uvedla, že dvoustupňový nosič dopravil na oběžnou dráhu snímkovací družici Gaofen 9-03, která se využije „především pro průzkum pevniny, plánování měst, rozhodování o vlastnických právech, navrhování silniční sítě, odhadech úrody, prevenci katastrof a potlačení jejich následků.“
V roce 2012 letěla do vesmíru v lodi Šen-čou 9 první čínská žena – Liou Jang. Spolu se 2 kolegy se připojila ke stanici Tchien-kung 1. 16. června 18:40
V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011 a byla součásti návratu lidstva k Měsíci, které se zúčastnilo několik států. Podrobněji je to popsáno v článku z minulého roku.
Čína vypustila minulý týden v pátek a v neděli dvě nosné rakety, které dopravily na oběžnou dráhu družice určené ke snímkování Země i demonstraci nových technologií. Každá mise startovala z jiného kosmodromu a posloužily k nim rakety Dlouhý pochod 11 a Dlouhý pochod 2D. Jako první odstartovala z mobilního válce v pátek ve 22:13 SELČ raketa Dlouhý pochod 11, která k pohonu využívá tuhé pohonné látky. Start proběhl z kosmodromu Si-čchang v provincii S’-čchuan na jihozápadě Číny a o dva dny později v 10:53 SELČ vzlétla z kosmodromu Ťiou-čchüan vzdáleného asi 1600 kilometrů od Si-čchangu raketa Dlouhý pochod 2D.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
