Dlouho očekávaná nová čínská raketa na tuhé pohonné látky odstartovala v pátek v 6:17 SELČ z kosmodromu Ťiou-čchüan se dvěma družicemi. Příčiny nehody neznáme, víme pouze, že k selhání došlo v pozdější fázi letu. Jde o třetí čínský neúspěšný start v roce 2020. Poprvé selhala 16. března premiérová raketa Dlouhý pochod 7A a 9. dubna neuspěla raketa Dlouhý pochod 3B/G2. Nová raketa Kchuaj-čou 11 je stejně jako její příbuzná Kchuaj-čou 1A spravována organizací Expace, což je dceřiná společnost Čínského letecko-kosmického vědecko-průmyslového spolku CASIC. Specializuje se na vývoj, výrobu a marketing raket rodiny Kchuaj-čou, které mají nabídnou cenově dostupné, spolehlivé a přesné komerční služby zákazníkům z celého světa.

Vývoj rakety začal v roce 2015 a první start měl přijít o tři roky později. Raketa má na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit až 1 500 kg těžký náklad. Kchuaj-čou 11 podědila po svých starších sourozencích mobilní vypouštěcí transportér, integrované zdroje energie, stanoviště pro řízení zkoušek i startu, zařízení pro správné zaměření i optimální teplotu při transportu.

Kchuaj-čou 11 měří na délku 25 metrů při maximálním průměru 2,2 metru a při startu váží 78 tun. O pohon se starají tři motory na tuhé pohonné látky a jeden na látky kapalné. Raketa může být vybavena třemi aerodynamickými kryty s průměry 2,2, 2,6 a 3,0 metry podle velikosti nákladu. Při aktuální misi byly na palubě družice Jilin-1 Gaofen-02E alias BilibiliSat CentiSpace-1 S2 někdy označovaný Xiangrikui 2.

Družicová síť Jilin-1 vznikla ve stejnojmenné čínské provincii a jsou v ní první čínské družice pro dálkový průzkum, jejichž data se dají využít komerčně. Zákazníci údaje využívají k předpovědím a minimalizaci geologických katastrof, ale také k rychlejšímu hledání přírodních zdrojů. Aktuální družice měla být na oběžné dráze ve výšce 535 kilometrů jako předchozí družice Jilin-1 Gaofen-02, odkud měla pořizovat barevné snímky s rozlišením lepším než 76 cm na pixel a multispektrální snímky s rozlišením lepším než 3,1 metru. Snímkovaná oblast by měla být široká 40 km a data z 230 kg těžké družice se měla na Zemi odesílat rychlostí 1,8 Gbps.

CentiSpace-1 S2 měla postavit firma CAS Microspace na platformě WN-100 a o její provoz se měla starat firma Future Navigation. Družice vážící 97 kilogramů měla poskytnout technologie pro rozšíření navigačních možností s využitím laserového mezidružicového spojení.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/07/kz11f1-10.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/NSF-2020-07-10-12-52-17-540.jpg