sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-145)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Členové delegace texaského kongresu zaslali 16. dubna prezidentovi USA dopis, v němž žádali, aby přesunul sídlo NASA ze současného místa ve Washingtonu do Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu. Nájemní smlouva na budovu současného ústředí NASA ve Washingtonu vyprší v roce 2028.

NASA

Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.

Box Elder County

Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.

Minotaur IV

Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.

Katalyst Space

Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky ​​pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).

Astranis

Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.

Rocket Factory Augsburg

Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.

NOAA

NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: cina

Kosmotýdeník 410 (20.7. – 26.7.)

Ani jsme se nenadáli a další týden se rozplynul rychleji než spaliny z raketového motoru. Máme tu opět nedělní poledne a již po 410. Vám nabízíme souhrn všech důležitých událostí, které se v kosmonautice za uplynulých sedm dní odehrály. V Kosmotýdeníku najdete jak informace, které se do našich článků v průběhu týdne nevešly, tak i shrnutí našich v týdnu vydaných článků. Na své si tak přijdou jak pravidelní čtenáři, tak i ti, kteří na pravidelné čtení nemají dost času. A na co se dnes můžete těšit? Upřímně řečeno toho málo nebude. Zamíříme nejprve k Jupiteru, pak se vrátíme na rodnou Zemi, kde navštívíme ostrov Hainan, Bajkonur i floridský poloostrov a dostane se i na Francouzskou Guyanu. Ale dost už představování, pojďme vzhůru na samotný článek.

Užitočné zaťaženie sondy Tianwen-1

Príprave sondy Tianwen-1 na štart už bol síce venovaný článok (vtedy ešte mala meno HuoXing-1), ale v tomto sa zameriame na jej užitočné zaťaženie. Svoje meno dostala v súlade s novým systémom pomenovania čínskych sond určených na prieskum Slnečnej sústavy. Tianwen-1 je prvá z nich a súčasne je prvou, ktorá bude skúmať Mars. Navrhnutá je tak, že obsahuje orbiter, lander a rover a jej štart je naplánovaný na rok 2020. Sonda bude vykonávať globálny a komplexný prieskum červenej planéty z jej obežnej dráhy pomocou orbiteru a podrobný plošný prieskum v záujmových oblastiach pomocou roveru. Misia sa skladá sa z piatich častí – ide o pohonný systém; telemetriu; systém sledovania a velenia; pozemný segment a aplikačný systém. Oficiálne schválenie misie padlo v januári 2016, pričom sa počíta s vypustením sondy v štartovacom okne 23.7.2020 so záložným termínom 24. a 25. júla 2020.

Premiérová raketa Kchuaj-čou 11 selhala

Dlouho očekávaná nová čínská raketa na tuhé pohonné látky odstartovala v pátek v 6:17 SELČ z kosmodromu Ťiou-čchüan se dvěma družicemi. Příčiny nehody neznáme, víme pouze, že k selhání došlo v pozdější fázi letu. Jde o třetí čínský neúspěšný start v roce 2020. Poprvé selhala 16. března premiérová raketa Dlouhý pochod 7A a 9. dubna neuspěla raketa Dlouhý pochod 3B/G2. Nová raketa Kchuaj-čou 11 je stejně jako její příbuzná Kchuaj-čou 1A spravována organizací Expace, což je dceřiná společnost Čínského letecko-kosmického vědecko-průmyslového spolku CASIC. Specializuje se na vývoj, výrobu a marketing raket rodiny Kchuaj-čou, které mají nabídnou cenově dostupné, spolehlivé a přesné komerční služby zákazníkům z celého světa.

Čína vypustila poslední družici systému Beidou

Čína se úterním startem dočkala dokončení své družicové navigační sítě. Start družice Beidou-3GEO3 pomocí rakety Dlouhý pochod-3B/G2 (Y68) proběhl 23. června ve 3:43 SELČ z rampy LC2 na kosmodromu Si-čchang. Celý let včetně vypnutí třetího stupně a dosažení parkovací dráhy proběhly podle plánu. Družicová série Beidou-3GEO (Beidou-3G) představuje doplnění navigačního systému Beidou družicemi na geostacionární dráze – realizuje se v rámci třetí vývojové fáze navigačního systému Beidou. Tato série měla zajistit dokončení rozšiřování původně pouze čínského systému na globální pokrytí.

Čína vypustila snímkovací družici Gaofen

Kromě v nadpisu zmíněné snímkovací družice letěly ve středu na raketě Dlouhý pochod 2D ještě dvě malé družice jakožto sekundární náklad. Nosič odstartoval v 9:19 našeho času z kosmodromu Ťiou-čchüan v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na severozápadě Číny. Tento start (15:19 místního času) byl 14. čínským pokusem o kosmický let v roce 2020, přičemž dva z nich skončily neúspěchem. To se však aktuální mise netýká. Státní zpravodajská agentura Xinhua uvedla, že dvoustupňový nosič dopravil na oběžnou dráhu snímkovací družici Gaofen 9-03, která se využije „především pro průzkum pevniny, plánování měst, rozhodování o vlastnických právech, navrhování silniční sítě, odhadech úrody, prevenci katastrof a potlačení jejich následků.“

Připravuje se další etapa čínského dobývání Měsíce

V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011 a byla součásti návratu lidstva k Měsíci, které se zúčastnilo několik států. Podrobněji je to popsáno v článku z minulého roku.

Dva čínské starty na konci května

Čína vypustila minulý týden v pátek a v neděli dvě nosné rakety, které dopravily na oběžnou dráhu družice určené ke snímkování Země i demonstraci nových technologií. Každá mise startovala z jiného kosmodromu a posloužily k nim rakety Dlouhý pochod 11 a Dlouhý pochod 2D. Jako první odstartovala z mobilního válce v pátek ve 22:13 SELČ raketa Dlouhý pochod 11, která k pohonu využívá tuhé pohonné látky. Start proběhl z kosmodromu Si-čchang v provincii S’-čchuan na jihozápadě Číny a o dva dny později v 10:53 SELČ vzlétla z kosmodromu Ťiou-čchüan vzdáleného asi 1600 kilometrů od Si-čchangu raketa Dlouhý pochod 2D.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.