sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Shijian-19

Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.

Dish Network

Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.

Lunar Outpos

Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.

JAXA a ESA

Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.

SEOPS

Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.

Latitude

Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: cina

Třetí nebeský palác

Čína by chtěla dokončit svou kosmickou stanici v roce 2022. V nadcházejících třech letech je proto v plánu více než 10 misí nutných ke konstrukci a provozu, které zaručí získání praxe z dlouhodobých pobytů a osvojení si techniky stavby v kosmu. Poté se očekávají komplexní experimenty v prostředí mikrogravitace, pravidelné střídání dlouhodobých expedic a bezpilotní zásobovací mise. Čína už menší kosmické laboratoře provozovala v minulosti, ale nová stanice bude v mnoha ohledech složitější a novátorská. Již tento rok se dočkáme zahajovací fáze. Historicky první let rakety CZ-5B (Dlouhý pochod-5B), která poletí s prototypem kosmické lodi nové generace je stále v plánu na duben. Mise bude bezpilotní, a pokud se povede, otevře cestu i k nové kosmické stanici. Průběh plánovaného letu bude velmi podobný americké misi z roku 2014, při které byla poprvé vyzkoušena nová víceúčelová kosmická loď Orion, kterou tehdy do kosmu vynesla silná raketa Delta IV Heavy. Raketa Dlouhý pochod ve variantě 5B poletí poprvé. Novinkou je absence druhého stupně, který je nahrazen velkým aerodynamickým krytem. Nosič tak vynese náklad pouze za pomoci 4 postranních urychlovacích bloků

Čína mieri na Červenú planétu

Keďže postupne pribúdajú informácie o čínskej sonde HX-1 (HuoXing-1), je vhodné ich zhrnúť. Sonda HX-1 je prvá čínska sonda k Marsu a zároveň je prvá, ktorá sa skladá z orbiteru, landeru a roveru. Ak by táto misia bola úspešná, Čína by sa stala v histórii len treťou krajinou (po USA a Rusku), ktorej sa to podarilo. Orbitálna mechanika nám hovorí že štartovacie okno k tejto
planéte sa otvára každých 26 mesiacov ak chceme využiť energeticky najvýhodnejšiu dráhu letu po tzv. Hohmanovej elipse. Najbližšie takéto okno je od 23. júla do 8. augusta 2020. Sondu vynesie momentálne najsilnejšia čínska raketa CZ-5 (4) z kozmodrómu WSLC (Wenchang Space Launch Center) zo štartovacej rampy LS-1 (Launch Site 1) na cestu trvajúcu cca sedem mesiacov. Z toho vyplýva, že sonda by mala vstúpiť na jeho obežnú dráhu vo februári 2021. Celková hmotnosť sondy je päť ton, z toho na rover pripadá 240 kg. Je to zatiaľ najťažší ľudský výtvor letiaci k tomuto nebeskému telesu. Predpokladá sa, že sonda bude vcelku na orbite Marsu do apríla. Tento

Úspěšný start rakety Dlouhý pochod 2C

Poté, co Čína při premiérové misi ztratila raketu Dlouhý pochod 7A, si mohla tato země dnes zlepšit náladu. Na raketě Dlouhý pochod 2C totiž vynesla trojici družic pro síť Čchuang-sin-5 (Chuangxin-5), která byla vypuštěna pod označením Yaogan Weixing-30 Várka-6. Ke startu došlo z kosmodromu Si-čchang přesně ve 4:43 SEČ. Podobně jako v případě jiných startů pro tuto sérii, jde i tentokrát o další kusy určené k dálkovému průzkumu. Tyto družice by se konkrétně měly zaměřit na provádění elektromagnetických měření a dalších experimentů.

Premiéra rakety CZ-7A

Začiatkom roka sa objavili neoverené informácie o transporte novej verzie rakety CZ-7A prepravnou loďou Yuanwang-21 na kozmodróm WSLC (Wenchang Space Launch Center) z prístavu Tianjin. Išlo síce o špekulatívne informácie, ale ako sa neskôr ukázalo, boli pravdivé a raketa bola začiatkom januára už na mieste. Je to verzia rakety CZ-7, ktorej výrobcom je CASC (China Aerospace and Science Technology Corporation) a jedná sa o jej prvý štart. 5. februára ju nasledovala družica XJY-6 dopravená na letisko Haikou na ostrove Hainan lietadlom An-124-100 Ruslan. O tejto družici nie je veľa informácii. Nie je ani jasné, či je zameraná civilne alebo vojensky, sú možné obe varianty. S určitosťou sa dá ale povedať, že je určená na overenie nových technológii a výrobcom tohto užitočného zaťaženia je tiež CASC.

Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)

Sedm dní uteklo jako voda a i když se kvůli epidemii zavírají hranice, obchody, sportoviště i restaurační zařízení, Kosmotýdeník zůstává jistotou, na kterou se můžete spolehnout. Dnešní hlavní téma se bude věnovat představení dnešní mise Falconu 9, které většinou vychází v samostatném článku, ale vzhledem k době, kdy statický zážeh proběhl, jsme neměli čas jej vydat dříve. Těšit se můžete i na informace z kosmodromu Vostočnyj, podíváme se do Číny a nevynecháme ani informace z Francouzské Guyany.

Sonda Chang´e 4 obrazom

Začiatkom roku 2019, konkrétne 3. januára sa stala úžasná vec. Prvýkrát v histórii ľudstva sa úspešne podarilo mäkké pristátie na odvrátenej strane Mesiaca. Je to jeden z ďalších krokov, ktoré nás posúvajú vpred vo výskume Mesiaca, respektíve vo výskume vesmíru. Podarilo sa to čínskej sonde Chang´e 4, ktorá mala na palube aj rover. Aj keď životnosť roveru bola tri mesiace, spolu s landerom fungujú do súčasnosti. Počas svojej vedeckej činnosti obe časti sondy boli usilovné aj v robení fotiek. Môžu za to TCAM (Lander Terrain Camera) na landeri a PCAM (Panoramic Camera) na roveri. Keďže od pristátia sondy už uplynul viac ako rok, je celkom vhodný čas na ohliadnutie sa. Nasledujúce fotky okrem vizuálneho zážitku dávajú aj priestor na zamyslenie sa, čo všetko ľudia dokážu a myslím, že to čakanie stálo za to. Všetky fotky sú z obdobia od 4.1.2019 do 2.12.2019. Autormi fotiek sú Siyu Zhang a Doug Ellison.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.