sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).
Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.
Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.
NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.
NASA 3. dubna oznámila, že astronaut Chris Williams byl přidělen ke kosmické lodi Sojuz MS-28, která měla odstartovat k ISS v listopadu, a připojil se tak ke kosmonautům Roskosmosu Sergeji Kud-Sverčkovovi a Sergeji Mikajevovi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura ESA dnes oznámila předběžné počty osob, které zareagovaly na výzvu stát se novým astronautem nebo astronautkou ESA. Výzva byla otevřena od 31. března do 18. června a hlásit se mohli zájemci ze všech 22 členských států ESA a tří spolupracujících států. Poprvé v historii našeho členství v Evropské kosmické agentuře se tak mohli do výzvy zapojit i občané České republiky. Celkem ESA obdržela 22 589 přihlášek a aktivní byli občané všech 25 relevantních států. Největší počty přihlášek celkem logicky dorazily ze silných států jako je Francie, Německo, Velká Británie, Španělsko či Itálie. Z České republiky bylo odesláno 202 žádostí a na post astronauta, resp. astronautky ESA se hlásí 165 mužů a 37 žen. Procentuální podíl zastoupení žen je podobný průměru za všech 25 států, který je 24 %.
Původně měl český CubeSat VZLUSAT-2 letět na oběžnou dráhu už začátkem letošního roku na Falconu 9 při sdílené misi Transporter 1 s desítkami dalších malých družic. Jenže nakonec neletěl. Za všechno mohly administrativní nedostatky. Nikoliv však na české straně, ale u společnosti Momentus. Ta v celé věci působí v pozici poskytovatele letových služeb. Stručně a zjednodušeně řečeno – jedná se o prostředníka mezi SpaceX a výrobci družic. Pro misi Transporter 1 však společnost Momentus nezískala od federálního úřadu FAA povolení k vynesení svého zařízení, které mělo uvolnit několik CubeSatů včetně VZLUSAT-2. Chyby se stávají, ale jelikož SpaceX do budoucna plánuje další podobné mise, nebylo nic ztraceno – český CubeSat měl letět letos v létě na další sdílené misi. Jenže nepoletí. Společnost Momentus opět nezískala povolení od FAA.
Chystanou novou evropskou raketu Ariane 6 již na počítačových vizualizacích zdobí česká vlaječka, která by měla být i na letových kusech. A rozhodně tam patří, protože české firmy nehrají při jejím vývoji druhé housle. Třeba klatovská firma ATC Space navazuje na výrobu dílů pro Ariane 5 a pro chystanou šestku připraví každý rok desítky sestav obrub urychlovacích motorů P120C. Tyto obruby představují nosný prvek urychlovacího motoru o průměru 3,4 metru. Výzkumný a zkušební letecký ústav v Letňanech zase dostal za úkol důkladně otestovat díly. Jak je vidět, Česká republika si svou vlaječku na raketě opravdu zaslouží a nyní nás potěšila další zpráva. Do tohoto klubu se totiž přidává i brněnská SAB Aerospace.
Pokud jste již dohnali spánkový deficit způsobený dnešním ponocováním kvůli startu Falconu 9 s lodí Crew Dragon na misi Crew-1, pak je to jen dobře. Noc na úterý totiž bude ještě náročnější. Čekají nás totiž hned dva komentované přenosy. Ten první se bude věnovat pokusu o start malé evropské rakety Vega, která by měla ve 2:52 SEČ vynést dvě družice. Nás extrémně zajímá především francouzská TARANIS k výzkumu nadoblačných blesků a dalších podobných jevů. Na jejím vývoji se totiž podíleli i čeští odborníci. Ale pak si ale neužijeme klidný spánek – kolem 5:00 se totiž má k Mezinárodní kosmické stanici připojit pilotovaná loď Crew Dragon. Obě události Vám přineseme v rámci našich komentovaných přenosů.
V minulých dvou letech se na podzim uskutečnil veřejností oblíbený festival Czech Space Week. Také letos měl proběhnout v klasické formě, leč aktuální omezení spojená s pandemií COVID-19 udělala čáru přes rozpočet. Organizátoři, tedy agentura CzechInvest a Ministerstvo dopravy společně s dalšími partnery proto rozhodli, že se tato akce uskuteční online. Jelikož je portál Kosmonautix hrdým mediálním partnerem této akce, rádi bychom Vás informovali o široké nabídce programů, ve které si to své najde asi opravdu každý – od studentů až po zástupce soukromých firem. Od 6. do 14. listopadu 2020 proběhnou přednášky, panelové diskuse a živé přenosy, v rámci kterých společně oslavíme kosmické úspěchy České republiky a veřejnost se bude moci seznámit s novinkami na poli vědeckého výzkumu a kosmického průmyslu.
V uplynulých dílech naší minisérie jsme se věnovali různým kosmickým projektům, na kterých se Česká republika podílí. Nejedná se o přehled všech českých aktivit – je to pouze jakýsi výběr zajímavých projektů s českou účastí, které byly představeny v polovině září na (dnes již uzavřené) výstavě Cosmos Discovery v Praze. Dnešní díl naváže na ty předchozí, přesto se bude v něčem lišit. Nebude v něm řeč o jednom konkrétním projektu, ale spíše o celém vědním oboru. Ačkoliv se o tom málo ví, tak právě dozimetrie dělá českým pracovištím v kosmonautice velmi dobré jméno. Zaslouží si tedy samostatnou zmínku v naší minisérii.
Prvním českým CubeSatem se stal VZLUSat-1, který 23. června 2017 vynesla indická raketa PSLV na polární oběžnou dráhu Země ve výšce 505 kilometrů. Druhý český CubeSat – Lucky 7 od SkyFox Labs – vynesla 5. července 2019 ruská raketa Sojuz 2.1b na heliosynchronní dráhu s výškou 530 km a sklonem 97,5°. Nyní se na svůj start chystá i třetí český zástupce těchto malých a stále populárnějších družic. VZLUSat-2 připravuje (stejně jako u prvního českého CubeSatu) Výzkumný a zkušební letecký ústav a k jeho vynesení by měl sloužit Falcon 9 od firmy SpaceX.
V rámci naší minisérie, která vzniká z materiálů pořízených na výstavě Cosmos Discovery v Praze u příležitosti nových exponátů českých příspěvků do kosmonautiky, jsme se už zaměřili na program Vesmír pro lidstvo, ukázali jsme si účast českých expertů na vědeckých misích JUICE a ExoMars, TARANIS a Solar orbiter. Dnes se však podíváme do opravdu vzdálené budoucnosti – tedy alespoň z hlediska reálné kosmonautiky. Představíme si evropský projekt LISA, na kterém má Česká republika také podíl a který má startovat v roce 2034. Jen stěží byste na našem webu hledali článek o termínově vzdálenější misi. Tuto nevýhodu však projekt LISA nahrazuje mimořádnou atraktivitou – má totiž studovat fenomén, který lidstvo s jistotou potvrdilo teprve před pár lety – gravitační vlny.
V minulém díle naší minisérie jsme se věnovali českému podílu na francouzské misi TARANIS, která má startovat na raketě Vega začátkem listopadu. Dnes si ale posvítíme na jiný projekt, kde se česká stopa otiskla opravdu výrazně – čeká nás vědecká sonda Evropské kosmické agentury Solar orbiter určená k průzkumu Slunce. Ta odstartovala na raketě Atlas V začátkem letošního roku a česká pracoviště se podílela hned na několika jejích přístrojích. Projekt Solar orbiter tak v našem miniseriálu nemůžeme vynechat – právem se řadí mezi největší české příspěvky ke kosmickým projektům.
V naší minisérii jsme se propracovali již ke třetímu dílu – v prvním byla řeč o programu Vesmír pro lidstvo, druhý jsme věnovali třeba misím ExoMars či JUICE. Dnes navážeme právě na JUICE, protože objekt zájmu českých vědců u Jupiteru v projektu JUICE má přímou návaznost na jiný projekt, na kterém se Česká republika podílí. A co víc! JUICE má startovat až v roce 2022, ale družice TARANIS by měla zemský povrch opustit už za pár týdnů. Aktuálně je start rakety Vega s tímto nákladem plánován na 7. listopadu letošního roku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
