sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (BlueBird Block 2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NRO

Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), agentura odpovědná za americké špionážní družice, hledá nové partnery pro urychlení zavádění nejmodernějších zpravodajských, sledovacích a průzkumných systémů.

Blue Origin

Americké vesmírné síly rozhodly vést závěrečná jednání o pronájmu kosmického startovacího komplexu (SLC)-14, na základně Vandenberg Space Force Base, společnosti Blue Origin, která zde plánuje starty rakety New Glenn.

HydRON

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.

Spacety

Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: ceska-republika

Kosmické záření – největší hrozba pro kosmonauty a jak ji zkoumat

Návrat na Měsíc a expanze na Mars vystavuje kosmonauty dlouhodobému vlivu kosmického záření. Americká organizace NASA a evropská ESA tak potřebují základnu pro studium biologických účinků tohoto záření. Jsou k tomu potřeba urychlovače relativistických těžkých iontů. A takové jsou v laboratoří BNL a GSI Darmstadt. Podívejme se na možnosti takových výzkumů klíčových pro ochranu cestovatelů k Měsíci a Marsu.

Vrchol mise Polaris Dawn - historicky první komerční výstup do volného kosmického prostoru - zatím jen umělecká představa.

Česká stopa na misi Polaris Dawn

Dnes v 11:23 SELČ odstartovala z floridské rampy LC-39A raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. V rámci mise Polaris Dawn má proběhnout především první amatérský výstup do volného kosmického prostoru, nebo testovací datové spojení Crew Dragonu s družicemi Starlink pomocí laseru. Z vědeckého hlediska je ale nejzajímavější dráha, na které bude kolem Země kosmická loď kroužit krátce po startu. Apogeum (nejvyšší bod) dráhy se má nacházet ve výšce až 1400 kilometrů, což je největší vzdálenost od Země od návratu lunární mise Apollo 17 v roce 1972 a také překonání rekordu Gemini XI ze září 1966 v nejvyšší výšce oběžné dráhy pilotované kosmické lodě okolo Země. To skýtá značný vědecký potenciál a nás může těšit, že zde má naše republika své zastoupení.

Druhá tiskové konference dlouhodobého projektu Česká cesta do vesmíru se konala 2. září 2024 v hlavním sále brněnského planetária.

Česká cesta do vesmíru – novinky po prázdninách

21. června letošního roku jsme Vám přinesli článek o tiskové konferenci projektu Česká cesta do vesmíru, která se o den dříve uskutečnila v Praze. Během letních prázdnin se na projektu pilně pracovalo a tak bylo možné uspořádat 2. září druhou tiskovou konferenci, kterou tentokrát hostilo brněnské planetárium. Termín tiskové konference nebyl na první školní den nového školního roku zvolen náhodně. Projekt Česká cesta do vesmíru má více úrovní a jednou z nich je i zaměření na vzdělávání mladé generace, které chce pomoci najít cestu k technickému vzdělávání a přírodovědným oborům. Tím bude zajištěno, že české firmy a akademická pracoviště zaměřující se na kosmické technologie, budou mít dostatek pracovníků pro všechny smělé projekty. Česko má už teď velmi kvalitní kosmický průmysl, ale nesmíme si nechat ujet vlak.

Kosmotýdeník 616 (1. 7. – 7. 7.)

První týden druhého pololetí roku 2024 pomalu spěje ke svému konci. Po dvou svátečních dnech tu máme neděli a čas oběda. Je tedy čas na 616. díl našeho tradičního seriálu, ve kterém si připomeneme důležité události končícího týdne, na které se v našich článcích nedostalo, ale také si zrekapitulujeme články, které na našem webu vyšly. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku se dnes podíváme na celkově pátý let rakety Alpha od firmy Firefly Aerospace, která při minulých startech nebyla zrovna spolehlivá. Kromě toho bude řeč také o přípravách mise Polaris Dawn, nebo o malém milníku v budování sítě Starlink.

I vy můžete navrhnout experiment pro BRNOSat

Nadpis tohoto článku nelže. Skutečně každý z Vás může navrhnout přístroj, který jednou může pracovat na oběžné dráze. Své návrhy mohou posílat jednotlivci i skupiny, mladí i staří, studenti i pracující, amatéři i profesionálové. Do vesmíru samozřejmě nepoletí všechny předložené návrhy, selekci provede odborná porota. Na koho se usměje štěstěna, ten bude moci říkat, že jeho přístroj se dostal na palubu CubeSatu BRNOSat, který se vydá na oběžnou dráhu už v polovině roku 2026! Času tedy není nazbyt, takže s úvahami nad svým návrhem moc dlouho neotálejte.

Česká cesta do vesmíru začíná

O tom, že kosmonautika není jen krásný koníček pro laickou veřejnost, která může sledovat úžasné pokroky v tomto oboru, není potřeba dlouze diskutovat. Kosmický průmysl se v průběhu let vypracoval do pozice, ve které má významný vliv na ekonomiku daných států. Kdo si nechce nechat ujet vlak pokroku, měl by rychle nasednout. České akademické instituce i soukromé firmy již na tento trend dokázaly zareagovat a podílejí se na špičkových kosmických misích. Jenže v kosmonautice více než kde jinde platí, že není možné usnout na vavřínech a co stačilo včera, už může být zítra málo. Česká republika v tomto směru nechce stát stranou a proto byla spuštěna iniciativa, jejímž nejviditelnějším bodem může být let českého astronauta na oběžnou dráhu. Jak si ale řekneme, česká cesta do vesmíru není zdaleka jen o tom.

Vznikl Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 11. května založila první české vědecko-výzkumné pracoviště zaměřené na oblast vesmíru. Tomuto kroku předcházelo osm let mezinárodní činnosti v oblasti kosmického výzkumu. Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory bude mít přesah i mimo kosmický výzkum. Jeho specializace na fungování člověka a malých sociálních skupin se uplatní v širokém spektru exponovaných profesí. Datum spuštění Institutu nebylo zvoleno náhodně. V tento den by 90. oslavil Jaroslav Sýkora, stíhací pilot a sociolog, byl zakladatelem kosmického výzkumu v Česku.

LASAR tým

Kosmotýdeník 606 (22.4. – 28.4.)

Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na další tradiční – již šesti stý šestý – přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se staly během posledních sedmi dní. A tentokrát budeme slavit! A to rovnou český úspěch. Tým středoškoláků uspěl v mezinárodní prestižní soutěži Conrad Challenge a přivezl si dvě ze tří cen! Krom toho se podíváme na parádní snímek vyhořelého druhého stupně japonské rakety, který je na oběžné dráze už od roku 2009. Vyfotila jej inspekční družice ADRAS-J. zajímat nás bude i další rekord rakety Falcon 9 a nezapomeneme ani na start čínské pilotované mise ShenZhou-18. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Měsíček Dimorphos ze sondy DART krátce před nárazem do něj. Zdroj: NASA/Johns Hopkins APL, https://dart.jhuapl.edu/Gallery/media/photos/lg/all_dimorphos_dart_0401930040_12262_01_raw.png

Náraz sondy DART změnil i tvar planetky Dimorphos

Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) 26. září 2022 záměrně narazila do cca 170metrové planetky Dimorphos, provedla hned několik změn. Praktická demonstrace ukázala, že by metoda kinetického impaktu mohla odklonit nebezpečnou planetku, pokud by někdy hrozila její srážka se Zemí. Nová studie nedávno zveřejněná v časopise Planetary Science Journal, pod kterou jsou podepsáni i čeští odborníci Petr Pravec a Petr Scheirich, ukazuje, že náraz pozměnil nejen pohyb zasažené planetky, ale také její tvar. Cíl sondy DART, planetka Dimorphos, obíhá okolo větší planetky, která se jmenuje Didymos. Před nárazem měl Dimorphos alespoň přibližně tvar zploštělého sféroidu (oblate spheroid). Tento tvar můžeme přirovnat ke zmáčknutému míči, který je širší než vyšší. Na kruhové dráze ve vzdálenosti 1 189 metrů od Didymosu potřeboval Dimorphos 11 hodin a 55 minut k dokončení jednoho oběhu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.