NRO
Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), agentura odpovědná za americké špionážní družice, hledá nové partnery pro urychlení zavádění nejmodernějších zpravodajských, sledovacích a průzkumných systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office), agentura odpovědná za americké špionážní družice, hledá nové partnery pro urychlení zavádění nejmodernějších zpravodajských, sledovacích a průzkumných systémů.
Americké vesmírné síly rozhodly vést závěrečná jednání o pronájmu kosmického startovacího komplexu (SLC)-14, na základně Vandenberg Space Force Base, společnosti Blue Origin, která zde plánuje starty rakety New Glenn.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala kanadského provozovatele družic Kepler Communications, aby vedl misi s hostovaným nákladem, jejímž cílem bude otestovat interoperabilitu terminálů pro HydRON, družici optické reléové sítě agentury ESA.
Společnost Amazon představila anténu Amazon Leo Aviation, kterou by její připravovaná družicová konstelace používala k poskytování gigabitových rychlostí komerčním letadlům.
Společnost Aerospace Corp. plánuje nabídnout průmyslu přístup ke svým odborným znalostem a zařízením prostřednictvím nového programu s názvem Government Furnished Talent (GFT).
Americký prezident podepsal 13. dubna zákon o inovacích a ekonomické bezpečnosti malých podniků (Small Business Innovation and Economic Security Act ), kterým obnovil klíčové zdroje financování pro začínající kosmické společnosti.
Čínský výrobce družic Spacety dokončil několik kol kapitálového financování v hodnotě 190 milionů dolarů na rozšíření svého vertikálně integrovaného modelu výroby družic a datových služeb.
NASA uvolnila zdrojový kód velitelského i lunárního modulu mise Apollo 11 jako open-source na vývojářskou platformu GitHub.
Společnost Rocket Lab získala kontrakt od japonské společnosti iQPS, která se zabývá radarovými družicemi, na tři další starty při kterých raketa Electron vynese tyto družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Každý český fanoušek kosmonautiky se musel zastydět při pohledu na sumu, kterou náš stát přispívá do rozpočtu Evropské kosmické agentury. nyní však přichází potěšující zpráva. Vláda schválila navýšení českého příspěvku – ze zhruba 530 na 830 milionů korun. Pokračuje tak již vloni zahájený trend zvyšování českého příspěvku, protože v roce 2015 vláda navýšila český rozpočet o 200 milionů z dřívějších 327 milionů, což byla opravdu velmi nízká, skoro až trapná účast. Současný příspěvek je již důstojnější, byť fanoušci kosmonautiky by si jistě přáli ještě větší investice. Doufejme tedy, že nastavený trend bude pokračovat.

V kalendáři českých a slovenských fanoušků kosmonautiky se už několik let skví dva hlavní termíny – pardubické setkání Kosmos News Party, které probíhá na začátku dubna a druhá významná akce přichází na konci listopadu a koná se ve Valašském Meziříčí. Jedná se o seminář pojmenovaný Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie. Jelikož konec listopadu pomalu klepe na dveře a blíží se letošní ročník, rozhodli jsme se vydat tento článek, jehož úkolem je pozvat Vás na tuto zajímavou akci plnou atraktivních přednášek.

V úterý 18. října dojde v Praze k málo vídané události. Americký astronaut Leroy Chiao zde bude křtít svou knihu One orbit. Už to by bylo samo o sobě unikátní, vždyť astronauti naši zemi nenavštěvují zrovna často, ale v tomto případě je událost ještě zajímavější tím, že čeština bude vůbec prvním jazykem, ve kterém bude tato kniha vydána. Až nyní se dokončuje příprava dalších jazykových mutací – prozatím čínské a anglické. A pozor! Celé výjimečné akce se můžete zúčastnit i Vy. Jak na to, to už se dozvíte z našeho dnešního článku.

Česká republika se může radovat z dalšího úspěchu. Český přístroj CZENDA určený k přesnému měření kosmického záření poletí na ruské sondě Bion-M2, která by mohla odstartovat v roce 2021. O jak velký přístroj se jedná? Jaké senzory bude používat a co všechno bude potřeba zajistit, než se podívá do vesmíru? Na to všechno jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který stál u zrodu tohoto úspěchu a stále je s ním formou jednání a konferencí propojen. V rozhovoru, který Vám dnes přinášíme bude řeč především o tomto českém přístroji, ale v závěru nakousneme i širší souvislosti zaměřené na pronikání české techniky do kosmického prostoru.

Když se na začátku letošního března spojili olomoučtí radioamatéři s Mezinárodní vesmírnou stanicí, aby studenti zdejších gymnázií mohli položit své dotazy britskému astronautu Timu Peakovi, organizátoři slibovali, že do budoucna chystají další podobné akce. Dnes se proto Česká republika spojí s ISS znovu a opět bude v hlavní roli Morava. Účastníci znojemského Elektrotábora si dnes ve 20:56:17 středoevropského letního času popovídají s japonským kosmonautem Takujou Ónišim.

Vážení čtenáři, je mi velkou ctí, že Vám mohu představit první díl nového, nepravidelného seriálu, který by Vás mohl zajímat. Ve spolupráci s Milanem Halouskem z České kosmické kanceláře bychom Vám rádi čas od času přinášeli exkluzivní rozhovory s ruskými kosmonauty. Ti se totiž po své kosmické misi rehabilitují v Karlových Varech, nebo se zde na svou vesmírnou misi naopak teprve připravují. Právě tak tomu bylo i v případě kosmonauta, který náš seriál otevře – Andrej Borisenko poletí v září na Sojuzu MS-2 a bude na něj čekat půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, kde bude členem dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 49 a 50. A nyní již končím svůj úvodník a předávám prostor Milanu Halouskovi.

Náš seriál Zlaté české ručičky, který se zaměřuje na působení Čechů, kteří se aktivně podílejí na vývoji kosmických technologií by se minimálně pro tento díl mohl dočasně přejmenovat na Zlaté české hlavičky. Dnes se totiž budeme věnovat systému, který by mohl najít uplatnění v mnoha oborech – od přesného obrábění materiálů, což je činnost která se hodí i při stavbě kosmických sond, tak i při vlastní kosmické činnosti – třeba při odběru vzorků z různých vesmírných těles. V tomto článku najdete rozhovor s panem Michalem Roseckým, který je autorem inovativní technologie a členem týmu, který s tímto návrhem přišel.

Velmi často dostáváme od našich čtenářů různé dotazy. Poměrně často mezi nimi nacházíme i otázky, které se točí kolem toho, jak je Česká republika aktivní na poli vývoje kosmických technologií. Mladé lidi, kteří si vybírají školy, na které nastoupí, zase zajímá, jestli je možné získat v České republice práci v oboru, který souvisí s kosmonautikou. Abychom ještě více rozšířili tématický záběr našich článků jsem se rozhodli, že zavedeme nový seriál pojmenovaný Zlaté české ručičky. Ten bude na našem webu vycházet nepravidelně a čtenáři v něm najdou informace o českých kosmických společnostech, o nabídce pracovních pozic, nebo o projektech, na kterých Češi momentálně pracují. Pilotní díl nového seriálu právě startuje.

Ruské experimentální biologické mise Bion sahají do roku 1966, kdy došlo k vypuštění prvního exempláře, aby jej v následujících letech až do roku 1996 následovalo jedenáct dalších misí. Pak si dal program na 17 let pauzu a v roce 2013 se podařilo vypustit modernizovaného nástupce, kterým byl Bion-M1. Ten sice přinesl mnoho vědeckých poznatků, nicméně část sledovaných objektů během pobytu na oběžné dráze zahynula. Rusové věří, že mise Bion-M2 chystaná na rok 2020 by mohla být úspěšnější. A díky úspěšnému vyjednávání se na projektu mohou podílet i české instituce.

Tak tohle je opravdu bomba! Společná evropsko-ruská mise ExoMars 2018 je už tak dost zajímavá, ale nyní bude ještě zajímavější – minimálně pro Českou republiku. Dočkáme se totiž českého přístroje na povrchu Marsu. Konkrétně pak na přistávací plošině, která dopraví na povrch Rudé planety evropský rover. Velkou událost popsal na našem diskusním fóru Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.“
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.