Thales Alenia Space
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.
Společnost Virgin Galactic a Redwire oznámily spolupráci na vývoji suborbitálních schránek určené pro výzkum užitečného zatížení při použití na kosmických letounech třídy Delta.
Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.
AstroForge oznámila 29. ledna, že její kosmická loď Mission 2 startující příští měsíc poletí k asteroidu 2022 OB5.
Kancelář Space Rapid Capabilities Office (Space RCO) Spojených států amerických 29. ledna oznámila, že vybrala 10 společností, které se zapojí do inauguračního programu Prime Fusion Pilot Accelerator Program.
Hestus, startup spoluzaložený bývalým generálním ředitelem společnosti SpaceRyde Sohrabem Haghighatem, získal 1,5 milionu dolarů na vývoj AI kopilota pro software, který pomůže programátorům vyvíjet bezchybný kód rychleji a efektivněji.
Start up AscendArc, založený bývalým hlavním inženýrem SpaceX, oznámil kontrakt na Phase II Small Business Technology Transfer (STTR) v hodnotě 1,8 milionu USD od společnosti AFWERX. Start-up sází na oživení geostacionární komunikace.
Společnost Aerospace Corp. začala spolupracovat se společností Google Public Sector na vývoji aplikace s umělou inteligencí a s využitím vysoce výkonných počítačů pro předpověd sluneční aktivity.
Evropská kosmická agentura (ESA) udělila společnosti Thales Alenia Space kontrakt v celkové hodnotě 367 milionů EUR na vedení vývoje družice EnVision, která má být vynesena v listopadu roku 2031 na vědeckou misi k Venuši.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Český ministr dopravy podepsal se zástupci firmy Axiom Space dohodu o porozumění. Jde o jeden z kroků v rámci národního projektu Česká cesta do vesmíru. V jeho rámci by mohl na oběžnou dráhu vyrazit Aleš Svoboda. 5. září 14:15
21. června letošního roku jsme Vám přinesli článek o tiskové konferenci projektu Česká cesta do vesmíru, která se o den dříve uskutečnila v Praze. Během letních prázdnin se na projektu pilně pracovalo a tak bylo možné uspořádat 2. září druhou tiskovou konferenci, kterou tentokrát hostilo brněnské planetárium. Termín tiskové konference nebyl na první školní den nového školního roku zvolen náhodně. Projekt Česká cesta do vesmíru má více úrovní a jednou z nich je i zaměření na vzdělávání mladé generace, které chce pomoci najít cestu k technickému vzdělávání a přírodovědným oborům. Tím bude zajištěno, že české firmy a akademická pracoviště zaměřující se na kosmické technologie, budou mít dostatek pracovníků pro všechny smělé projekty. Česko má už teď velmi kvalitní kosmický průmysl, ale nesmíme si nechat ujet vlak.
První týden druhého pololetí roku 2024 pomalu spěje ke svému konci. Po dvou svátečních dnech tu máme neděli a čas oběda. Je tedy čas na 616. díl našeho tradičního seriálu, ve kterém si připomeneme důležité události končícího týdne, na které se v našich článcích nedostalo, ale také si zrekapitulujeme články, které na našem webu vyšly. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku se dnes podíváme na celkově pátý let rakety Alpha od firmy Firefly Aerospace, která při minulých startech nebyla zrovna spolehlivá. Kromě toho bude řeč také o přípravách mise Polaris Dawn, nebo o malém milníku v budování sítě Starlink.
Nadpis tohoto článku nelže. Skutečně každý z Vás může navrhnout přístroj, který jednou může pracovat na oběžné dráze. Své návrhy mohou posílat jednotlivci i skupiny, mladí i staří, studenti i pracující, amatéři i profesionálové. Do vesmíru samozřejmě nepoletí všechny předložené návrhy, selekci provede odborná porota. Na koho se usměje štěstěna, ten bude moci říkat, že jeho přístroj se dostal na palubu CubeSatu BRNOSat, který se vydá na oběžnou dráhu už v polovině roku 2026! Času tedy není nazbyt, takže s úvahami nad svým návrhem moc dlouho neotálejte.
O tom, že kosmonautika není jen krásný koníček pro laickou veřejnost, která může sledovat úžasné pokroky v tomto oboru, není potřeba dlouze diskutovat. Kosmický průmysl se v průběhu let vypracoval do pozice, ve které má významný vliv na ekonomiku daných států. Kdo si nechce nechat ujet vlak pokroku, měl by rychle nasednout. České akademické instituce i soukromé firmy již na tento trend dokázaly zareagovat a podílejí se na špičkových kosmických misích. Jenže v kosmonautice více než kde jinde platí, že není možné usnout na vavřínech a co stačilo včera, už může být zítra málo. Česká republika v tomto směru nechce stát stranou a proto byla spuštěna iniciativa, jejímž nejviditelnějším bodem může být let českého astronauta na oběžnou dráhu. Jak si ale řekneme, česká cesta do vesmíru není zdaleka jen o tom.
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 11. května založila první české vědecko-výzkumné pracoviště zaměřené na oblast vesmíru. Tomuto kroku předcházelo osm let mezinárodní činnosti v oblasti kosmického výzkumu. Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory bude mít přesah i mimo kosmický výzkum. Jeho specializace na fungování člověka a malých sociálních skupin se uplatní v širokém spektru exponovaných profesí. Datum spuštění Institutu nebylo zvoleno náhodně. V tento den by 90. oslavil Jaroslav Sýkora, stíhací pilot a sociolog, byl zakladatelem kosmického výzkumu v Česku.
Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na další tradiční – již šesti stý šestý – přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se staly během posledních sedmi dní. A tentokrát budeme slavit! A to rovnou český úspěch. Tým středoškoláků uspěl v mezinárodní prestižní soutěži Conrad Challenge a přivezl si dvě ze tří cen! Krom toho se podíváme na parádní snímek vyhořelého druhého stupně japonské rakety, který je na oběžné dráze už od roku 2009. Vyfotila jej inspekční družice ADRAS-J. zajímat nás bude i další rekord rakety Falcon 9 a nezapomeneme ani na start čínské pilotované mise ShenZhou-18. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) 26. září 2022 záměrně narazila do cca 170metrové planetky Dimorphos, provedla hned několik změn. Praktická demonstrace ukázala, že by metoda kinetického impaktu mohla odklonit nebezpečnou planetku, pokud by někdy hrozila její srážka se Zemí. Nová studie nedávno zveřejněná v časopise Planetary Science Journal, pod kterou jsou podepsáni i čeští odborníci Petr Pravec a Petr Scheirich, ukazuje, že náraz pozměnil nejen pohyb zasažené planetky, ale také její tvar. Cíl sondy DART, planetka Dimorphos, obíhá okolo větší planetky, která se jmenuje Didymos. Před nárazem měl Dimorphos alespoň přibližně tvar zploštělého sféroidu (oblate spheroid). Tento tvar můžeme přirovnat ke zmáčknutému míči, který je širší než vyšší. Na kruhové dráze ve vzdálenosti 1 189 metrů od Didymosu potřeboval Dimorphos 11 hodin a 55 minut k dokončení jednoho oběhu.
Česká republika se v kosmonautice rozhodně nemá za co stydět. Její akademická pracoviště, ale i soukromé firmy se nezanedbatelným způsobem stále více podílejí i na rozsáhlých kosmických projektech. Jedním z nich je i teleskop PLATO, který připravuje Evropská kosmická agentura ESA. Jeho úkolem bude s pomocí 26 palubních kamer vyhledávat exoplanety a studovat jejich vlastnosti. Modul s vědeckým nákladem by však nemohl své úkoly plnit bez servisního modulu, který se stará o správné fungování všech systémů. Kostru tohoto klíčového prvku celé kosmické observatoře navrhli a postavili experti z firmy SAB Aerospace v Brně.
Od vypuštění VZLUSATu-2, uplynuly 13. ledna letošního roku už dva roky. Během té doby malá družice dokázala zaznamenat 68 gama záblesků, ale také fotografovala povrch Země – za tímto účelem je vybavena dvojicí kamer. Jedna pořizuje fotografie s širokým záběrem o velikosti 500×400 km, druhá je pak určena pro detailní snímky oblastí 30×20km. VZLUSAT-2 je jedinou českou družicí, která je schopna fotografovat Zemi ve vysokém rozlišení. Ani po dvou letech na oběžné dráze však nemíří do starého železa. Od chvíle, kdy se český 3U CubeSat díky Falconu 9 dostal na oběžnou dráhu, obkroužil naši planetu více než 11 600×. Mezi zmíněnými 68 zachycenými gama záblesky se vyjímá ten ze 7. března 2023, který byl mimořádně jasný. Šlo dokonce o druhý nejsilnější gama záblesk, jaký se kdy podařilo zaznamenat. Pro vědce jsou cenná i data z rentgenových/gama palubních přístrojů s pixelovými detektory.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
