sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: ceska-republika

Kosmické záření – největší hrozba pro kosmonauty a jak ji zkoumat

Návrat na Měsíc a expanze na Mars vystavuje kosmonauty dlouhodobému vlivu kosmického záření. Americká organizace NASA a evropská ESA tak potřebují základnu pro studium biologických účinků tohoto záření. Jsou k tomu potřeba urychlovače relativistických těžkých iontů. A takové jsou v laboratoří BNL a GSI Darmstadt. Podívejme se na možnosti takových výzkumů klíčových pro ochranu cestovatelů k Měsíci a Marsu.

Vrchol mise Polaris Dawn - historicky první komerční výstup do volného kosmického prostoru - zatím jen umělecká představa.

Česká stopa na misi Polaris Dawn

Dnes v 11:23 SELČ odstartovala z floridské rampy LC-39A raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. V rámci mise Polaris Dawn má proběhnout především první amatérský výstup do volného kosmického prostoru, nebo testovací datové spojení Crew Dragonu s družicemi Starlink pomocí laseru. Z vědeckého hlediska je ale nejzajímavější dráha, na které bude kolem Země kosmická loď kroužit krátce po startu. Apogeum (nejvyšší bod) dráhy se má nacházet ve výšce až 1400 kilometrů, což je největší vzdálenost od Země od návratu lunární mise Apollo 17 v roce 1972 a také překonání rekordu Gemini XI ze září 1966 v nejvyšší výšce oběžné dráhy pilotované kosmické lodě okolo Země. To skýtá značný vědecký potenciál a nás může těšit, že zde má naše republika své zastoupení.

Druhá tiskové konference dlouhodobého projektu Česká cesta do vesmíru se konala 2. září 2024 v hlavním sále brněnského planetária.

Česká cesta do vesmíru – novinky po prázdninách

21. června letošního roku jsme Vám přinesli článek o tiskové konferenci projektu Česká cesta do vesmíru, která se o den dříve uskutečnila v Praze. Během letních prázdnin se na projektu pilně pracovalo a tak bylo možné uspořádat 2. září druhou tiskovou konferenci, kterou tentokrát hostilo brněnské planetárium. Termín tiskové konference nebyl na první školní den nového školního roku zvolen náhodně. Projekt Česká cesta do vesmíru má více úrovní a jednou z nich je i zaměření na vzdělávání mladé generace, které chce pomoci najít cestu k technickému vzdělávání a přírodovědným oborům. Tím bude zajištěno, že české firmy a akademická pracoviště zaměřující se na kosmické technologie, budou mít dostatek pracovníků pro všechny smělé projekty. Česko má už teď velmi kvalitní kosmický průmysl, ale nesmíme si nechat ujet vlak.

Kosmotýdeník 616 (1. 7. – 7. 7.)

První týden druhého pololetí roku 2024 pomalu spěje ke svému konci. Po dvou svátečních dnech tu máme neděli a čas oběda. Je tedy čas na 616. díl našeho tradičního seriálu, ve kterém si připomeneme důležité události končícího týdne, na které se v našich článcích nedostalo, ale také si zrekapitulujeme články, které na našem webu vyšly. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku se dnes podíváme na celkově pátý let rakety Alpha od firmy Firefly Aerospace, která při minulých startech nebyla zrovna spolehlivá. Kromě toho bude řeč také o přípravách mise Polaris Dawn, nebo o malém milníku v budování sítě Starlink.

I vy můžete navrhnout experiment pro BRNOSat

Nadpis tohoto článku nelže. Skutečně každý z Vás může navrhnout přístroj, který jednou může pracovat na oběžné dráze. Své návrhy mohou posílat jednotlivci i skupiny, mladí i staří, studenti i pracující, amatéři i profesionálové. Do vesmíru samozřejmě nepoletí všechny předložené návrhy, selekci provede odborná porota. Na koho se usměje štěstěna, ten bude moci říkat, že jeho přístroj se dostal na palubu CubeSatu BRNOSat, který se vydá na oběžnou dráhu už v polovině roku 2026! Času tedy není nazbyt, takže s úvahami nad svým návrhem moc dlouho neotálejte.

Česká cesta do vesmíru začíná

O tom, že kosmonautika není jen krásný koníček pro laickou veřejnost, která může sledovat úžasné pokroky v tomto oboru, není potřeba dlouze diskutovat. Kosmický průmysl se v průběhu let vypracoval do pozice, ve které má významný vliv na ekonomiku daných států. Kdo si nechce nechat ujet vlak pokroku, měl by rychle nasednout. České akademické instituce i soukromé firmy již na tento trend dokázaly zareagovat a podílejí se na špičkových kosmických misích. Jenže v kosmonautice více než kde jinde platí, že není možné usnout na vavřínech a co stačilo včera, už může být zítra málo. Česká republika v tomto směru nechce stát stranou a proto byla spuštěna iniciativa, jejímž nejviditelnějším bodem může být let českého astronauta na oběžnou dráhu. Jak si ale řekneme, česká cesta do vesmíru není zdaleka jen o tom.

Vznikl Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 11. května založila první české vědecko-výzkumné pracoviště zaměřené na oblast vesmíru. Tomuto kroku předcházelo osm let mezinárodní činnosti v oblasti kosmického výzkumu. Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory bude mít přesah i mimo kosmický výzkum. Jeho specializace na fungování člověka a malých sociálních skupin se uplatní v širokém spektru exponovaných profesí. Datum spuštění Institutu nebylo zvoleno náhodně. V tento den by 90. oslavil Jaroslav Sýkora, stíhací pilot a sociolog, byl zakladatelem kosmického výzkumu v Česku.

LASAR tým

Kosmotýdeník 606 (22.4. – 28.4.)

Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na další tradiční – již šesti stý šestý – přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se staly během posledních sedmi dní. A tentokrát budeme slavit! A to rovnou český úspěch. Tým středoškoláků uspěl v mezinárodní prestižní soutěži Conrad Challenge a přivezl si dvě ze tří cen! Krom toho se podíváme na parádní snímek vyhořelého druhého stupně japonské rakety, který je na oběžné dráze už od roku 2009. Vyfotila jej inspekční družice ADRAS-J. zajímat nás bude i další rekord rakety Falcon 9 a nezapomeneme ani na start čínské pilotované mise ShenZhou-18. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Náraz sondy DART změnil i tvar planetky Dimorphos

Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) 26. září 2022 záměrně narazila do cca 170metrové planetky Dimorphos, provedla hned několik změn. Praktická demonstrace ukázala, že by metoda kinetického impaktu mohla odklonit nebezpečnou planetku, pokud by někdy hrozila její srážka se Zemí. Nová studie nedávno zveřejněná v časopise Planetary Science Journal, pod kterou jsou podepsáni i čeští odborníci Petr Pravec a Petr Scheirich, ukazuje, že náraz pozměnil nejen pohyb zasažené planetky, ale také její tvar. Cíl sondy DART, planetka Dimorphos, obíhá okolo větší planetky, která se jmenuje Didymos. Před nárazem měl Dimorphos alespoň přibližně tvar zploštělého sféroidu (oblate spheroid). Tento tvar můžeme přirovnat ke zmáčknutému míči, který je širší než vyšší. Na kruhové dráze ve vzdálenosti 1 189 metrů od Didymosu potřeboval Dimorphos 11 hodin a 55 minut k dokončení jednoho oběhu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.