Aerospacelab
Belgický výrobce družic Aerospacelab získal 94 milionů eur na rozšíření výrobní kapacity a posílení své nabídky na roli v IRIS², plánované evropské víceorbitální širokopásmové konstelaci.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Belgický výrobce družic Aerospacelab získal 94 milionů eur na rozšíření výrobní kapacity a posílení své nabídky na roli v IRIS², plánované evropské víceorbitální širokopásmové konstelaci.
Společnost XTAR, provozovatel družic specializující se na vojenskou komunikaci, se připravuje na přechod ze dvou starších družic v pásmu X na družice nové generace financované jejím menšinovým akcionářem, španělskou společností Hisdesat Servicios Estratégicos.
Společnost EchoStar dne 26. srpna oznámila prodej části svého spektra společnosti AT&T v hodnotě 23 miliard dolarů. Finance plánuje použít pro svou družicovou síť D2D (direct-to-device).
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že důvodem ztráty rakety Alpha při posledním startu, před čtyřmi měsíci, bylo strukturální selhání spojenému s vyšším než obvyklým zahříváním během letu.
Čína v pondělí večer vypustila další sérii širokopásmových družic Guowang a pokračuje tak v sérii misí zaměřených na vybudování národní komunikační megakonstelace na nízké oběžné dráze Země.
Americké vesmírné síly se připravují na vypuštění prvních družic určených k poskytování komunikačních služeb v rámci konstelace Tracking Layer Tranche 1 na LEO. Mise, jejíž zahájení je naplánováno nejdříve na 10. září, ponese 21 družic vyrobených společností York Space Systems.
Startup DeepSat z jižní Kalifornie získal kontrakt od amerického letectva v hodnotě 1,25 milionu dolarů na vývoj monitorovacích kapacit na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO).
Společnost Urban Sky, která se zabývá stratosférickými lety balónů, získala od amerického letectva kontrakt na podporu vývoje technologií, které umožní malým balónům doplňovat nebo nahrazovat družice.
Britská vláda oznámila plány na začlenění Britské kosmické agentury do Ministerstva pro vědu, inovace a technologie. Představitelé průmyslu uvedli, že tento krok by mohl zefektivnit britskou vesmírnou politiku, ale zároveň varovali, že by mohl ohrozit transparentnost a odvést pozornost od nadcházejících evropských rozhovorů o financování vesmírných programů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Máme za sebou první týden roku 2017 a přichází čas na jeho souhrn v oblasti kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu podívá na vyšetřování havárie Progressu MS-04, které stále není dokončené a ohrožuje i lety s lidskými posádkami. Jak se bude postupovat dál a proč se nedaří přijít na příčinu selhání? Dále se podíváme na první start letošního roku, který si připsala Čína, zamíříme za fotografiemi sondy Cassini a nabídneme i další témata. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.
Tento týden doznívaly éterem americké prezidentské volby a většina zpráv ze světa mizela pod jejich těžkými botami. Nechme je stranou a pojďme se podívat, co se dělo v kosmickém výzkumu Země. Podíváme se například trochu blíže na náklad čínské rakety CZ-2D, která vynesla tajemnou meteorologickou družici. Zamíříme také k Marsu, kde bylo poprvé pořízeno globální video noční marsovské atmosféry při takzvaném Nightglow efektu. To i další podobnosti naleznete v dalším vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Americká sonda Cassini zaměřila mezi 29. a 30. říjnem svou pozornost na Titan, největší měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Když pak odborníci na Zemi analyzovali pořízené snímky, napadlo je položit je za sebe a vzniklé video přehrát. Když se ještě upravila velikost měsíce, která se pochopitelně kvůli vzájemné vzdálenosti měnila, bylo na videu jasně vidět, jak se nad povrchem Titanu pohybují jemné bělavé mraky. Oblačnost se objevila v severních oblastech měsíce, kde zrovna panovalo léto. Podle odborníků jde o mraky tvořené metanem. Sonda Cassini tak opět ukázala, že dokáže úžasné věci a že se už nyní opakovaně zapsala do zlatého fondu výzkumu vesmíru.
V kalendáři jsme se přetočili o dalších sedm listů dopředu a proto je ideální čas na další Kosmotýdeník. Tentokrát se v našem souhrnu právě uplynulého týdne zaměříme na hodně věcí, které nastanou v příštím týdnu. Ale podíváme se také na projekty, které vyhrály let zdarma na raketě Atlas 5. Samozřejmě v podobě cubesatů. Zamíříme třeba i k Saturnu, kde sonda Cassini prožila další své naposledy. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Záhadný výskyt ledového mraku jakoby z ničeho nic, přesvědčil vědce NASA o tom, že tvorbu mraků na Saturnově měsíci Titanu řídí jiný proces, než se dříve myslelo. Mohlo by jít o podobnost s procesem pozorovaným nad pozemskými póly.
Mrak se nachází ve stratosféře Titanu a je tvořen sloučeninou uhlíku a dusíku známou jako dikyanoacetylen (C4N2), jež je právě tou ingrediencí v chemickém koktejlu, která barví atmosféru největšího Saturnova měsíce do hnědooranžové mlhy.
Není to tak dlouho, co jsme se podívali na první detailní snímky pólů Jupiteru a už se v galerii RAW snímků Cassini objevila sada velmi povedených fotografií polárních oblastí Saturnu. Netrvalo dlouho a zdatní amatéři přišli s nádhernými barevnými složeninami poskytnutých dat. Ačkoli Jupiter i Saturn jsou opravdoví plynní obři, jejich atmosféry se na první pohled dost liší. Jupiter hýří barevnými pásy a mohutnými bouřemi, z nichž ta největší je viditelná i v malém dalekohledu. Nic takového na Saturnu běžně nevidíme. To je ovšem zkreslená představa. Detailní snímky Cassini, nebo snímky v infračerveném oboru odhalují, že Saturn zdaleka není tak nudný svět. Také zde se nachází v atmosféře řada bouřlivých vírů a navíc planeta s výraznými prstenci má jedno velké plus. Je jím fantastický šestiúhelník přímo v okolí pólu, který naopak u Jupiteru postrádáme. Podívejme se na zajímavé snímky i video, které se objevily v poslední době.
O sondě Cassini informujeme pohříchu málo. Ale dnes to napravíme. Tento robotický průzkumník totiž 25. července prolétl nad saturnovým měsícem Titan a nyní se můžeme kochat novými snímky terénu. Ty vznikly díky radarovému snímkování povrchu přístrojem ze vzdálenosti 976 kilometrů. Použití radaru je logické. Tento přístroj dokáže svými vlnami prohlédnout skrz hustá mračna, která obklopují Titan a skrz která bychom ve viditelném spektru neměli šanci dohlédnout až na povrch.
Náš seriál se překlopil do období po Magellanu. Povrch byl zmapován s do té doby nepředstavitelnou detailností (kolem 100 až 150 metrů). A v tu chvíli se ukázalo, jak geologicky zajímavý povrch Venuše má. Množství sopek, lávových tunelů a jiných sopečných útvarů se nachází po celé planetě. Co ovšem zásadně chybí, jsou jakékoli stopy deskové tektoniky nebo působení tekuté vody. Povrch je geologicky relativně mladý, přibližně v posledních 500 miliónech let byl celý přetvořen sopečnou činností. Tedy alespoň v něčem je Venuše trochu podobná Zemi. Velkým otazníkem ale zůstalo, zda tato geologická aktivita už skončila, nebo v určité míře pokračuje. Vzhledem k velikosti planety je zřejmé, že vnitřního tepla zde bude ještě dost, ale to nejdůležitější, totiž přímý důkaz sopečné činnosti chybí. A nebo ne? Pokusíme se nahlédnout na tuto hádanku podrobněji i díky jedné z posledních misí, která měla tu čest Venuši prozkoumat.
Americká sonda Cassini byla na cestu k planetě Saturn vyslána s jasným cílem – posbírat co nejvíce informací o nejfotogeničtější planetě naší soustavy i o jejím bohatém systému měsíců. Technici byli postaveni před složitý úkol, protože věděli, že budou zkoumat svět, jehož detaily nikdo neznal. Cassini totiž byla první sondou, která kolem tohoto plynného obra pouze neproletěla, ale usadila se na jeho oběžné dráze. V průběhu let se ukázalo, jak dobrou práci tehdejší inženýři odvedli. Cassini nejenže dokázala splnit všechny úkoly, které se od ní čekaly, ale již mnohokrát excelovala i na poli, se kterým se při startu vůbec nepočítalo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
