SpaceForest
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
Losangeleský startup Fortastra, který vyvíjí manévrovatelné kosmické zařízení určené k zajištění bezpečnosti na oběžné dráze, získal 30 milionů dolarů v rámci investičního kola série A, které oznámil 8. října.
Společnost Blue Origin oznámila plány na vybudování nového výrobního komplexu v centrální části Texasu. Její zakladatel zároveň uvedl, že firmu může od vstupu na burzu dělit už jen několik let.
Akvizice nízkofrekvenčního rádiového spektra společností SpaceX, která má zlepšit pokrytí službou Starlink Mobile uvnitř budov, by podle analytiků mohla signalizovat zájem firmy získat další frekvence a konkurovat zavedeným gigantům v oblasti pozemních mobilních sítí.
Společnost zabývající se sledováním objektů pod hladinou moře a startup AnySignal zaměřený na kosmickou komunikaci spojily síly s cílem vybudovat nové komunikační propojení mezi podmořskými systémy a družicovými sítěmi. Jejich cílem je usnadnit přenos dat z oceánských hlubin k operátorům kdekoli na světě.
NASA zveřejnila konečnou výzvu k předkládání nabídek pro další fázi svého programu zaměřeného na vývoj komerčních vesmírných stanic. Tím společnostem poskytla určitou úlevu v jedné z klíčových otázek.
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po vědecké stránce nás tento týden nepotkala žádná mimořádná událost. Přesto je vhodné si připomenout všechny události, které uplynulých sedm dní přineslo. Hlavním tématem dnes bude rozhodnutí NASA o výběru tří malých raket pro vynášení cubesatů. V krátkých zprávách pak najdete třeba informace o vypuštění dvou telekomunikačních družic, nebo o změnách v managementu projektu Orion a SLS. Závěrečný snímek týdne Vám ukáže, že na různých místech Sluneční soustavy mohou vznikat podobné útvary.
Jak jsme Vás informovali již včera, americká sonda Cassini prolétla 14. října kolem saturnova ledového měsíce Enceladus. Prosvištěla 1839 kilometrů nad jeho povrchem a svou pozornost zaměřila hlavně na severní pól tohoto měsíce. Ten byl nyní dobře osvětlený slunečními paprsky, což je velká změna proti prvním rokům služby sondy Cassini, kdy byla tato oblast utopená ve tmě. Fotky, které Vám nyní přinášíme, ukazují, že severní pól je zřejmě nějakým způsobem geologicky aktivní – naznačují to poměrně rozsáhlé rýhy a praskliny, které se nezřídka táhnou i přes krátery. Odborníci, kteří analyzují data ze sondy Cassini tak dostali další příděl zajímavých dat na zkoumání.
Jak už jsme na našem webu několikrát připomínali, s blížím se koncem mise sondy Cassini, se budou stále častěji objevovat momenty s přídomkem „naposledy“. Zrovna v těchto týdnech se blížíme k jednomu významnému milníku – saturnův ledový měsíc Enceladus je známý hlavně svými vodními výtrysky, které létají do výšky několika kilometrů a sondu Cassini už čekají pouhé dva průlety kolem tohoto zajímavého světa, u kterého pomohla odhalit globální podpovrchový oceán kapalné vody. Pak se sonda s tímto světem definitivně rozloučí. Ale máme se určitě na co těšit. po vědecké stránce je důležitý každý průlet, ovšem při tom předposledním má dojít k průletu sondy skrz gejzír!
Již třetí rok, každý týden v neděli ve dvanáct hodin vychází souhrn kosmických událostí uplynulých sedmi dní: Kosmotýdeník. Ani jedinkrát během těch tří let jste o tento souhrn nepřišli a nejinak tomu bude dnes. Tento týden se stalo mnoho zajímavých věcí. Podíváme se na floridský kosmodrom, kde společnost Blue Origin přebrala startovací komplex 36. Podíváme se i na dění v ULA a Boeingu. Zavítáme na měsíc Enceladus, kde s největší pravděpodobností bylo definitivně potvrzeno, že se pod jeho povrchem nachází globální oceán. Během tohoto týdne došlo ke třem startům raket, ani ty samozřejmě nevynecháme. A ani tento týden nepřijdete o snímek týdne. S přáním hezké neděle, přeji příjemné čtení.
Ke svému závěru se pomalu blíží další týden a to je ideální čas pro vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který vám shrne to nejzajímavější z kosmonautiky, co nám přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se podíváme do Japonska, odkud startovala loď HTV s pořadovým číslem pět, která nesla velmi zajímavý náklad. Následně se přesuneme na kosmodrom Kourou, kde na své mise vyslala dva komunikační satelity raketa Ariane 5. Nakonec se podíváme k Marsu anebo třeba k Saturnu. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Opět přichází chvíle, kdy se v souvislosti se sondou Cassini zmiňuje slovo „naposledy“. Poté, co jsme se rozloučili s nepravidelným a krátery posetým měsícem Hyperion, sonda naposledy proletěla také kolem většího měsíce Dione. Sonda se 17. srpna ve 20:33 našeho času prosmýkla 474 kilometrů nad povrchem tohoto ledového měsíce s průměrem 1125 kilometrů. V dnešním článku Vám představíme snímky z tohoto průletu. Dva z nich dokonce ukazují doposud nejlepší rozlišení povrchu tohoto měsíce. Sonda navíc šikovně prolétla nad terminátorem (hranicí světla a stínu), což vědcům pomůže při studování topografie terénu.
Tak schválně, kdo začal po přečtení nadpisu uvažovat o tom, že na dalších řádcích začneme rozvíjet objevy týkající se jupiterova měsíce Europa?Jde sice o nejznámější, ale zdaleka ne jediný ledový měsíc. Namátkou stačí jmenovat třeba saturnovy satelity Enceladus, nebo Tethys. A právě poslední jmenovaný bude v našem dnešním hledáčku. Americká sonda Cassini totiž na jeho povrchu vyfotila neobvykle vypadající útvary.
„Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,“ zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.
Před několika dny jsme v článku na našem portálu informovali o tom, že 31. května proletí americká sonda Cassini naposledy kolem saturnova měsíce Hyperion. Snímky z průletu ve vzdálenosti 34 000 kilometrů už dorazily na Zemi. Obě fotky, které si v tomto článku můžete prohlédnout, pochází z tohoto průletu. Jelikož se momentálně nepřipravuje žádná sonda, která by měla zkoumat Saturn z oběžné dráhy, jedná se na mnoho (možná i desítek) let o poslední fotky tohoto měsíce, který patří mezi nejpodivuhodnější tělesa ve Sluneční soustavě. Ze všech saturnových nepravidelných měsíců bramborovitého tvaru je Hyperion největší, vědce navíc fascinuje jeho chaotická rotace, která se nedá dopředu odhadnout. Zajímavý je i jeho povrch, který připomíná mycí houbu – Hyperion je posetý krátery, na jejichž dně je vidět tmavý materiál. Za zmínku stojí i nízká hustota měsíce – jen dvakrát vyšší než v případě vody.
Pokud nedojde ke změně plánu, čeká 31. května Cassini poslední blízký průlet kolem čarokrásného měsíce Hyperion. Do plánovaného konce mise této úžasné sondy sice zbývají ještě více než dva roky, ale postupně se budou množit situace s přídomkem „poslední“. Cassini si to zítra v 15:36 našeho času prosviští 34 000 kilometrů od měsíce s asi nejpodivuhodnějším povrchem, jaký známe. Pohled na fotky Hyperionu evokuje představu, že něco takového snad musel namalovat zručný malíř. Fotografie z tohoto průletu bychom měli na Zemi dostat za jeden až dva dny. Vědci by rádi spatřili doposud nevyfocené části povrchu, ale není jisté, zda se to podaří. Hyperion má totiž jako jediný známý měsíc ve Sluneční soustavě chaotickou rotaci, takže se nedá předpovědět, jakou část povrchu nám ukáže. Všechny dosavadní průlety sondy Cassini měly smůlu a s drobnými variacemi vyfotili vždy jen již známou oblast. Historicky nejtěsnější přiblížení proběhlo 26. září 2005, kdy sondu a měsíc dělilo 505 kilometrů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.