Štítek ‘Cassini’

Poslední pohled na měsíc Dione

Opět přichází chvíle, kdy se v souvislosti se sondou Cassini zmiňuje slovo „naposledy“. Poté, co jsme se rozloučili s nepravidelným a krátery posetým měsícem Hyperion, sonda naposledy proletěla také kolem většího měsíce Dione. Sonda se 17. srpna ve 20:33 našeho času prosmýkla 474 kilometrů nad povrchem tohoto ledového měsíce s průměrem 1125 kilometrů. V dnešním článku Vám představíme snímky z tohoto průletu. Dva z nich dokonce ukazují doposud nejlepší rozlišení povrchu tohoto měsíce. Sonda navíc šikovně prolétla nad terminátorem (hranicí světla a stínu), což vědcům pomůže při studování topografie terénu.

Podivné pruhy na ledovém měsíci

Tak schválně, kdo začal po přečtení nadpisu uvažovat o tom, že na dalších řádcích začneme rozvíjet objevy týkající se jupiterova měsíce Europa?Jde sice o nejznámější, ale zdaleka ne jediný ledový měsíc. Namátkou stačí jmenovat třeba saturnovy satelity Enceladus, nebo Tethys. A právě poslední jmenovaný bude v našem dnešním hledáčku. Americká sonda Cassini totiž na jeho povrchu vyfotila neobvykle vypadající útvary.

Kosmotýdeník 144. díl (15.6. – 21.6.2015)

„Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,“ zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.

Snad někdy na viděnou, Hyperione!

Před několika dny jsme v článku na našem portálu informovali o tom, že 31. května proletí americká sonda Cassini naposledy kolem saturnova měsíce Hyperion. Snímky z průletu ve vzdálenosti 34 000 kilometrů už dorazily na Zemi. Obě fotky, které si v tomto článku můžete prohlédnout, pochází z tohoto průletu. Jelikož se momentálně nepřipravuje žádná sonda, která by měla zkoumat Saturn z oběžné dráhy, jedná se na mnoho (možná i desítek) let o poslední fotky tohoto měsíce, který patří mezi nejpodivuhodnější tělesa ve Sluneční soustavě. Ze všech saturnových nepravidelných měsíců bramborovitého tvaru je Hyperion největší, vědce navíc fascinuje jeho chaotická rotace, která se nedá dopředu odhadnout. Zajímavý je i jeho povrch, který připomíná mycí houbu – Hyperion je posetý krátery, na jejichž dně je vidět tmavý materiál. Za zmínku stojí i nízká hustota měsíce – jen dvakrát vyšší než v případě vody.

Poslední šance spatřit Hyperion

Pokud nedojde ke změně plánu, čeká 31. května Cassini poslední blízký průlet kolem čarokrásného měsíce Hyperion. Do plánovaného konce mise této úžasné sondy sice zbývají ještě více než dva roky, ale postupně se budou množit situace s přídomkem „poslední“. Cassini si to zítra v 15:36 našeho času prosviští 34 000 kilometrů od měsíce s asi nejpodivuhodnějším povrchem, jaký známe. Pohled na fotky Hyperionu evokuje představu, že něco takového snad musel namalovat zručný malíř. Fotografie z tohoto průletu bychom měli na Zemi dostat za jeden až dva dny. Vědci by rádi spatřili doposud nevyfocené části povrchu, ale není jisté, zda se to podaří. Hyperion má totiž jako jediný známý měsíc ve Sluneční soustavě chaotickou rotaci, takže se nedá předpovědět, jakou část povrchu nám ukáže. Všechny dosavadní průlety sondy Cassini měly smůlu a s drobnými variacemi vyfotili vždy jen již známou oblast. Historicky nejtěsnější přiblížení proběhlo 26. září 2005, kdy sondu a měsíc dělilo 505 kilometrů.

Kosmotýdeník 138. díl (4.5. – 10.5.2015)

Další týden roku 2015 se pomalu chýlí ke konci, a proto nesmí chybět Kosmotýdeník, který vám přinese přehled toho, co se za uplynulých sedm dní stalo v oblastech kosmonautiky. Tentokrát se vypravíme netradičně do Spojených arabských emirátů, kde se seznámíme s jejich velkolepými plány na sondu k Marsu. Zhodnotíme úspěšný test společnosti SpaceX a záchranného systému pro loď Dragon V2. Zdržíme se také u Saturnu, kde zhodnotíme vědou nabitý týden sondy Cassini. Přejeme vám příjemný zbytek neděle a nechť se vám kosmotýdeník líbí.

Na co se těšit v roce 2015?

Minulý rok uběhl jako voda a nyní je na čase otočit svůj zrak z minulosti do budoucnosti. Vloni jsme se dočkali bezpočtu zajímavých momentů a už nyní můžeme říct, že rok 2015 nebude nijak nudný. Je naplánováno hned několik událostí, které ponesou punc jedinečnosti. V našem dnešním článku se proto pokusíme vyjmenovat ty nejočekávanější chvíle. Ale jak historie už mnohokrát ukázala, realita může být jiná. Kdo ví – třeba bude největším momentem roku 2015 úplně nečekaná událost, o které zatím nemáme tušení. Možná se některé plány odloží, ale s tím se zkrátka musí počítat. Na co se tedy můžeme v následujícím roce těšit

Kosmotýdeník 117. díl (8.12. – 14.12.2014)

Kosmická loď Orion

Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.

Mizející útvar na Titanu

Sonda Cassini

Americká sonda Cassini si během své veleúspěšné mise připsala hned několik nečekaných objevů. Nyní se zdá, že má na kontě další novinku. Porovnáním snímků pořízených během průletu nad saturnovým měsícem Titan se ukázalo, že se ve zdejším druhém největším jezeře Ligeia Mare občas objeví útvar o rozloze přibližně 260 kilometrů čtverečních. Záhadný objekt je dobře vidět díky světlé barvě, která kontrastuje s hladinou jezera. Vědci ale byli ještě překvapenější, když při dalším průletu kolem Titanu nic podobného vidět nebylo.

Na Cassini čeká největší zážeh za poslední roky

Sonda Cassini patří mezi nejúžasnější kosmické výtvory. Její mise byla již několikrát prodloužena a nedávno jsme oslavili neuvěřitelných deset let pobytu u Saturnu. Jenže žádná mise netrvá věčně a i konec Cassini se nezadržitelně blíží. Do doby, než tohohle vytrvalce zařadíme do zlaté historie kosmonautiky sice zbývá ještě několik let, nicméně palubní zásoby paliva pomalu dochází. Vědci se s ním proto snaží šetřit, jak to jen jde a v maximální míře využívají například gravitační praky u jednotlivých saturnových měsíců.