BlackSky
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O sondě Cassini informujeme pohříchu málo. Ale dnes to napravíme. Tento robotický průzkumník totiž 25. července prolétl nad saturnovým měsícem Titan a nyní se můžeme kochat novými snímky terénu. Ty vznikly díky radarovému snímkování povrchu přístrojem ze vzdálenosti 976 kilometrů. Použití radaru je logické. Tento přístroj dokáže svými vlnami prohlédnout skrz hustá mračna, která obklopují Titan a skrz která bychom ve viditelném spektru neměli šanci dohlédnout až na povrch.
Náš seriál se překlopil do období po Magellanu. Povrch byl zmapován s do té doby nepředstavitelnou detailností (kolem 100 až 150 metrů). A v tu chvíli se ukázalo, jak geologicky zajímavý povrch Venuše má. Množství sopek, lávových tunelů a jiných sopečných útvarů se nachází po celé planetě. Co ovšem zásadně chybí, jsou jakékoli stopy deskové tektoniky nebo působení tekuté vody. Povrch je geologicky relativně mladý, přibližně v posledních 500 miliónech let byl celý přetvořen sopečnou činností. Tedy alespoň v něčem je Venuše trochu podobná Zemi. Velkým otazníkem ale zůstalo, zda tato geologická aktivita už skončila, nebo v určité míře pokračuje. Vzhledem k velikosti planety je zřejmé, že vnitřního tepla zde bude ještě dost, ale to nejdůležitější, totiž přímý důkaz sopečné činnosti chybí. A nebo ne? Pokusíme se nahlédnout na tuto hádanku podrobněji i díky jedné z posledních misí, která měla tu čest Venuši prozkoumat.
Americká sonda Cassini byla na cestu k planetě Saturn vyslána s jasným cílem – posbírat co nejvíce informací o nejfotogeničtější planetě naší soustavy i o jejím bohatém systému měsíců. Technici byli postaveni před složitý úkol, protože věděli, že budou zkoumat svět, jehož detaily nikdo neznal. Cassini totiž byla první sondou, která kolem tohoto plynného obra pouze neproletěla, ale usadila se na jeho oběžné dráze. V průběhu let se ukázalo, jak dobrou práci tehdejší inženýři odvedli. Cassini nejenže dokázala splnit všechny úkoly, které se od ní čekaly, ale již mnohokrát excelovala i na poli, se kterým se při startu vůbec nepočítalo.
Minulý týden jste v našem pravidelném souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, viděli, jak přistává raketový experimentální stupeň New Shepard. Na závěr článku jsem vyslovil otázku, jak zvládne SpaceX přistání na plošinu se skutečnou raketou na skutečné misi. Otázka byla na místě a odpověď je fascinující. I v Kosmotýdeníku se proto budeme věnovat prvnímu přistání úspěšnému přistání Falconu 9 na plovoucí plošině. Zejména pak zprávám z tiskové konference. Nevynecháme však ani jiné dění. Podíváme se na teleskop Kepler, který má, zdá se, závažné problémy. Vyrazíme také do Číny, kde došlo k vynesení návratové experimentální sondy. To, a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.
Uplynul další týden, a protože tu máme nedělní poledne, je správný čas si shrnout, co všechno zajímavého nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Vítejte u čtení Kosmotýdeníku, kde dnes prozkoumáme pozměněné plány při vývoji druhého stupně pro raketu SLS. Podíváme se také na misi OSIRIS-REx, kde svoji šanci zvěčnit se ve vesmíru dostanou umělci. Nevynecháme ani dění u Saturnu, nebo se podíváme do Číny, kde se chystá mise pilotované lodi Shen Zhou 11. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.
Je tu nedělní poledne a to znamená, že nastal ten správný čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku. Dnes bude o trochu kratší, než byl ten minulý, protože se nám na portále Kosmonautix povedlo zpracovat většinu velkých událostí uplynulého týdne. Přesto se však podíváme na několik zpráv, které jste u nás ještě nečetli. Podrobně se podíváme na náklad rakety Ariane 5, který tento týden vynesla dva telekomunikační satelity. Navštívíme testování motorů SuperDraco, podíváme se ke kometě 67P a nevynecháme ani poslední průlet sondy Cassini kolem měsíce Tethys. Dokonce se podíváme i na dění v Brazilské kosmické agentuře. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Opět přichází nedělní poledne. Ideální čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku, kde si shrneme ty nejzajímavější události z uplynulých sedmi dní, které formovaly kosmonautiku. Naším hlavním tématem bude interpretace a očekávání vědeckých výsledků, které se sbíraly během průletu sondy Cassini kolem jižního pólu měsíce Enceladu. Nemůžeme vynechat ani překvapivý objev molekulárního kyslíku na kometě 67P. Podíváme se však i na start Atlasu 5 s novou družicí systému GPS a dostane se i na další témata. Příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Je to pěkná náhoda – zítra, tedy 28. října slaví Česká republika významný svátek. Mnoho milionů kilometrů od našeho státu i od naší planety dojde také ke sváteční události – americká sonda Cassini vykoná dosud nejhlubší zanoření do výtrysků (48 km nad povrchem), které se objevují nad jižním pólem ledového měsíce Enceladus. Ten by podle dosavadních zjištění mohl mít podmínky umožňující vznik jednoduchých forem života. Když se Cassini stavěla, nikdo nečekal, že bude jednou plnit takové úkoly. Palubní přístroje nikdy nebyly konstruovány na to, aby hledaly život a proto to od nich nemůžeme čekat.
Týden opět utekl jako voda a já doufám, že jste v tento výjimečně dvacet pět hodin trvající den připraveni si přečíst aktuální vydání Kosmotýdeníku. Tentokrát se podíváme, jak je na tom s testováním americká sonda OSIRIS-REx. Nad Tichým oceánem zuřil hurikán Patricia a díky tomu vznikly zajímavé snímky, na které se podíváme. Nevynecháme ani dění misí New Horizons a Dawn. Zavítáme také k Saturnu a poodhalíme odtajněné plány tajné vojenské vesmírné stanice, která měla létat v sedmdesátých letech. Přeji příjemné čtení a dobře prožitou prodlouženou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.