sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Bandwagon-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Momentus

Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.

StarDetect

Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.

SpaceX

Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.

stc Group

Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.

Slingshot Aerospace

Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.

FCC

Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. října hlasovala pro návrh na vytvoření modulární licenční linky, která by přepracovala proces podávání žádostí k družicím s cílem urychlit jejich posuzování a snížit byrokracii.

Iridium Communications

Společnost Iridium Communications plánuje v příštím roce uvést na trh malý čip, který bude chránit zařízení závislá na navigačních družicích před rušením a spoofingem. Tím posílí jednu z hlavních silných stránek operátora v pásmu L.

MTN

Společnost MTN, specialista na sítě se sídlem na Floridě, spustila službu, která umožňuje družicím Starlink provozovat součást soukromě zabezpečeného komunikačního systému. To firmám dává možnost propojit vzdálená místa bez použití veřejného internetu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: cassini
Kosmická loď Orion

Kosmotýdeník 117. díl (8.12. – 14.12.2014)

Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.

Sonda Cassini

Mizející útvar na Titanu

Americká sonda Cassini si během své veleúspěšné mise připsala hned několik nečekaných objevů. Nyní se zdá, že má na kontě další novinku. Porovnáním snímků pořízených během průletu nad saturnovým měsícem Titan se ukázalo, že se ve zdejším druhém největším jezeře Ligeia Mare občas objeví útvar o rozloze přibližně 260 kilometrů čtverečních. Záhadný objekt je dobře vidět díky světlé barvě, která kontrastuje s hladinou jezera. Vědci ale byli ještě překvapenější, když při dalším průletu kolem Titanu nic podobného vidět nebylo.

Na Cassini čeká největší zážeh za poslední roky

Sonda Cassini patří mezi nejúžasnější kosmické výtvory. Její mise byla již několikrát prodloužena a nedávno jsme oslavili neuvěřitelných deset let pobytu u Saturnu. Jenže žádná mise netrvá věčně a i konec Cassini se nezadržitelně blíží. Do doby, než tohohle vytrvalce zařadíme do zlaté historie kosmonautiky sice zbývá ještě několik let, nicméně palubní zásoby paliva pomalu dochází. Vědci se s ním proto snaží šetřit, jak to jen jde a v maximální míře využívají například gravitační praky u jednotlivých saturnových měsíců.

Kosmotýdeník 83. díl (14.4. – 20.4.2014)

Zvykli jste si, že k nedělnímu obědu patří souhrn toho nejzajímavějšího, co kosmonautika přinesla v průběhu uplynulého týdne? Pokud ano, jistě Vás potěší, že přichází již 83. díl seriálu Kosmotýdeník. Dnešní vydání, tak jako každý týden, obsahuje tři velká témata – úspěšný start soukromé rakety Falcon 9 v1.1, první úspěšný let druhého testovacího zařízení Grasshopper a řeč bude i o konci americké lunární sondy LADEE. Na úplném konci článku pak najdete jako obvykle několik krátkých informací, které by nevydaly na celý článek.

Shluky částic v prstencích Saturnu zdroj:nasa.gov

Vznik Saturnova měsíce v přímém přenosu

Změny na hvězdném nebi pozorují lidé už tisíce let. S rozvojem astronomie jsme se dočkali přesnějších popisů pozorovaných jevů a nákresů, které mohou pomoci i dnešním moderním astronomům. Opravdový boom nastal ve 20. století, kdy se astronomie roztáhla po celém elektromagnetickém spektru s čím dál větším rozlišením. Kosmonautika zase dovolila vystěhovat teleskopy do kosmu a co víc, dovolila si objekty ve Sluneční soustavě doslova zblízka ohmatat. Díky tomu můžeme obdivovat dynamiku vesmíru, nejen toho vzdáleného, ale i v našem blízkém okolí. Ovšem kousek, který se nyní povedl sondě Cassini nemá patrně zatím v dějinách výzkumu vesmíru obdoby. Sondou Cassini byl zdokumentován vznik malého ledového objektu v prstencích Saturnu, který může být novým měsícem a může také poskytnout vodítka k pochopení procesu tvorby známých měsíců planety.

Kosmotýdeník 81. díl (31.3. – 6.4.2014)

Právě uplynulý týden byl v oblasti kosmonautiky velice zajímavý a nabitý událostmi. Trvající krize na Ukrajině a její vyostřování i v rámci kosmických vztahů mezi Ruskem a USA, objev podpovrchového oceánu na Saturnově měsíci Enceladu a nebo třeba start evropského snímkovacího satelitu Sentinel-1A. Kosmotýdeník, tedy týdenní souhrn toho nejdůležitějšího, co se událo v kosmonautice je opět připraven k tradičnímu nedělnímu poledni a my Vám přejeme příjemné čtení.

Nejen Europa má podpovrchový oceán

Voda – čtyři písmena, jejichž vyslovení v souvislosti s jakýmkoliv vesmírným tělesem zaručeně zvýší puls všem zájemcům o vědu. Právem, protože tahle substance je základním předpokladem existence života, tedy alespoň takového, který známe a se kterým máme největší zkušenosti. Každý objev vody ve Sluneční soustavě spustí vlnu zájmu, protože počet míst, kde by mohl existovat život roste. O tom, že voda ve vesmíru je, už víme dávno – ve formě ledu ji najdeme na Merkuru, Měsíci, Marsu, či jupiterově měsíci Europa. Dokonce i o tom, že se oxid vodný v pevném skupenství nachází na saturnově měsíci Enceladus jsme také už tušili, nicméně nová měření přinesla přesvědčivé důkazy o přítomnosti jeho kapalné formy.

Sonda Cassini

Jubilejní průlet kolem Titanu

O tom, že americká sonda Cassini patří mezi nejúspěšnější lidské výtvory v kosmu není potřeba spekulovat. Tato unikátní družice nám umožnila prozkoumat druhou největší planetu Sluneční soustavy, Saturn, s rozlišením, o kterém se nikomu předtím ani nezdálo. Cassini bude již brzy slavit desáté narozeniny na oběžné dráze prstencem ozdobené planety. Díky této dlouhodobé službě můžeme lépe pochopit nejen krátkodobé jevy, ale také změny, které se počítají na roky. Nebavíme se přitom jen o samotné planetě, ale i o její početné rodině měsíců.

Dvě tajemství Saturnových prstenců a královna Cassini

Bylo by zbytečné zde připomínat, jak velký úspěch znamená mise Cassini – a to nejen pro NASA, ale i pro výzkum naší sluneční soustavy, nejen našeho druhého největšího plynného obra, fotogenického Saturnu. Neuběhne prakticky týden, kdy bychom se někde nedočetli o dalším úspěchu tohoto programu, či naopak o další nové záhadě, která způsobuje bezesné noci (nejen) astronomům. Pojďme se teď spolu podívat na dva poslední objevy, které byly publikovány v uplynulých dvou týdnech.

titan_nahled zdroj:nasa.gov

Gravitační anomálie na Titanu

Titan je zatím jediným dalším tělesem kromě Země, na kterém probíhá koloběh kapaliny. Obíhající kapalinou není však voda, nýbrž kapalné uhlovodíky, které tvoří jezera. Z nich se kapalina dostává do atmosféry. Nakonec zkondenzuje a spadne ve formě deště zpět na povrch. Tam pak může kromě doplnění hladiny stávajících jezer vytvořit jezera nová nebo se drobnější proudy mohou nakonec stéci do řek. O jejich objevu jsme vás informovali v prosinci 2012. Se vsakováním to mají však uhlovodíky velmi obtížné, neboť pod povrchem se nachází ledová krusta. Ta je již tvořena skutečně vodním ledem, který má při teplotě -180°C panující na Titanu tvrdost srovnatelnou s mnohými známými pozemskými nerosty. A led je tím činitelem, který nedávno zamotal hlavy vědcům.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.