Another Earth
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Americké vesmírné síly formálně ukončily smlouvu s firmou AeroVironment, která se zabývá obrannými technologiemi, v odhadované hodnotě 1,7 miliardy dolarů na výrobu nové generace antén používaných k velení a řízení vojenských družic.
Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, otevřela v Coloradu zařízení na podporu vývoje kosmických zařízení.
Společnost Viasat získala kontrakt v hodnotě 14 milionů dolarů na poskytování družicové komunikace za letu pro flotilu dopravních letadel C-37 amerického námořnictva, která používají vyšší vedení.
Společnost Anduril Industries oznámila, že plánuje získat společnost ExoAnalytic Solutions, která provozuje jednu z největších komerčních sítí dalekohledů na světě používaných ke sledování satelitů a vesmírného odpadu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Raketa Sojuz 2.1a, která vynese nákladní loď Progress MS25 k ISS, byla vztyčena na rampě 31 kosmodromu Bajkonur. Let je plánován na 1. prosince v 9:22 UTC. 28. listopadu 11:00
24. února roku 2022 zahájila vojska Ruské Federace invazi na území Ukrajiny. Šlo o nevyprovokovanou agresi, nicméně během pár dní se následky této událostí rozšířily do celého světa. Západní země na tyto vojenské akce reagovaly blokádou ruského zboží a dalších komodit, navíc se řada firem se začala i zbavovat svých podílů v ruských firmách. Pokud jde o kosmonautiku, západní kosmické agentury přerušovaly takřka jakoukoliv spolupráci s ruským Roskosmosem s výjimkou mezinárodní kosmické stanice ISS. Ruská oficiální místa si to však nenechala líbit, takže začala podnikat i protiakce. Zakázala například vývoz ruských motorů na území USA a přestala i dodávat orgranizaci ESA nosné rakety Sojuz, které řadu let startovaly z kosmodromu v Kourou v Jižní Americe. O těchto i dalších událostech v kosmonautice vás v dnešní přednášce bude informovat známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška se uskutečnila v rámci fyzikálních čtvrtků. Jde o volný volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost.
Páteční večer bude ve znamení pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Řeč je samozřejmě o startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-24, na jejíž palubě se budou nacházet tři kosmonauti. Velitelem mise je ruský kosmonaut Oleg Kononěnko. Ten se na ISS ve věku 59 let podívá již po páté, přičemž jeho poslední dlouhodobá expedice na ISS byla 57/58/59. Letovým inženýrem je Nikolaj Čub, který byl dříve nominován jako člen posádky Sojuzu MS-17, tehdy byl ale nahrazen Americkou astronautkou Kathleen Rubins a do vesmíru se tak podívá poprvé. Poslední členkou posádky je americká astronautka Loral O´Hara, která se stejně jako Čub podívá do vesmíru poprvé. Do oddílu astronautů byla vybrána v červnu 2017 a na svůj první let čeká od 10. ledna 2020. Připojení kosmické lodi k Mezinárodní vesmírné stanici se očekává kolem 20:56 a i z něj Vám poskytneme komentovaný přenos.
Nad kosmodromem svítilo na téměř bezmračném modrém nebi zářivé slunce a jeho paprsky osvětlovaly raketu, od níž se jako jemný závoj vlnily obláčky odpařujícího se kyslíku. Téměř idylický pohled však skrýval obrovskou nervozitu. O pár desítek metrů dál, v bunkru řízení startu, mezitím přítomní nervózně hleděli na ručičky hodin, které se až mučivě pomalu sunuly k deváté hodině moskevského času. Hned vedle hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova stál Pavel Popovič, jeden z předvojové šestice kosmonautů, na něhož připadla úloha udržovat spojení během prvních fází letu. Před dvěma hodinami mu Koroljov ukázal červený telefon v rohu a řekl mu: „Pavle Romanoviči, stůjte u toho telefonu a nepouštějte mě k němu i kdybych na vás křičel. Dobře?“ Telefon byl používán pro závažné okolnosti, stačilo vzít jeho sluchátko, vyslovit jediné slovo – a celý proces předstartovních příprav by se zastavil. Když se pak objevil jakýsi menší problém, který mohl znamenat ohrožení startu, Koroljov se otočil a zamířil k onomu přístroji. Popovič mu zastoupil cestu a pravil: „Vy sám jste mi přikázal, abych vás k tomu telefonu nepouštěl…“ Koroljov začal rudnout
Začátkem letošního března se začaly na internetu objevovat zprávy o tom, že Kazachstán zabavil pozemky agentury Roskosmos na kosmodromu Bajkonur. Tyto zprávy byly často několikanásobně předávány a v mnoha případech efektem tiché pošty nezáměrně upravovány. Začaly se proto objevovat otázky, zda tento spor nemůže ohrozit celkový provoz nejstaršího světového kosmodromu včetně startů důležitých pilotovaných a nákladních misí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Nyní se však ukazuje, že nedávné právní kroky budou představovat větší problém pro vývoj rakety Sojuz-5 a produkce kyslíku a dusíku.
Elitní šestice prvního sovětského oddílu kosmonautů se na začátku léta dostala do kolotoče intenzivního výcviku, který byl prokládán lékařskými testy a prověrkami. Gagarin, Něljubov, Bykovskij, Titov, Popovič a Nikolajev byli zasvěcováni do tajemství konstrukce lodi 3KA a pod vedením instruktora Marka Gallaje se seznamovali se situacemi, které je mohly během letu potkat. Kosmonauti byli skutečně v jednom kole a jejich manželky si jich příliš neužily. Součástí výcviku byly i simulace na trenažéru kabiny Vostok, který byl instalován ve druhém patře LII (Leteckého výzkumného institutu M. M. Gromova). Jak již bylo řečeno v jednom z předchozích dílů seriálu, trenažér byl instalován poté, co bylo pro jeho umístění v laboratoři číslo 47 LII nutné vybourat otvor ve vnější zdi. Trenažér to byl z dnešního pohledu poměrně rudimentární, nicméně již tehdy nechyběla projekce hvězdného nebe a zjednodušeného obrazu Země v iluminátorech. Vybavení kabiny se téměř nelišilo od skutečných lodí 3KA a kosmonauti tak mohli prožívat na tu dobu poměrně věrnou iluzi skutečného letu. Nácviky probíhaly v jistém smyslu skupinově, šestice vždy byla v laboratoři společně, přičemž jeden z kosmonautů
Start druhé lodi 3KA měl být poslední generální zkouškou před letem člověka. Také tento Vostok měl kopírovat naplánovaný program letu s lidskou posádkou, tedy provést jeden oblet Země a přistát v zadané oblasti severovýchodně od Volgogradu. Na palubě měl opět zaujmout místo „Ivan Ivanovič“, antropometrická figurína simulující rozložení hmoty lidského těla. A opět s ním měl na oběžnou dráhu zamířit pejsek umístěný ve speciálním kontejneru, který při přistání zůstával v návratové kabině. Pokud by tento let dopadl ke všeobecné spokojenosti, do dalšího stroje už by se měl posadit člověk. Není divu, že start lodi 3KA No2 byl velmi ostře sledován, tím spíše, že tentokrát již měly všechny systémy bez výjimky odpovídat verzím, které měly zajišťovat pilotovaný let. A pokud mluvíme o velmi ostře sledovaném startu, nejedná se pouze o planou frázi. Na kosmodrom totiž právě kvůli sledování vzletu lodi 3KA No2 dorazili ti, jichž se celé dění dotýkalo zcela bezprostředně. Na vědeckovýzkumný polygon číslo pět měli poprvé zavítat mladí muži, z jejichž středu měl být vybrán ten, jehož start měl
Zítra brzy ráno odstartuje z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-22. Jde o další zásobovací misi na Mezinárodní vesmírnou stanici a bude to již sto sedmdesátý pátý let kosmické lodi Progress. Při této misi bude na ISS dopraveno 420 kilogramů vody, 40 kilogramů dusíku, 720 kilogramů pohonných látek a 1 354 kilogramů kusového nákladu, do čehož spadají například zásoby jídla a pití pro posádku, vědecké experimenty, oblečení, nářadí na údržbu stanice atd. Informace o nákladu pocházejí od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. A i tentokrát se můžete těšit na náš česky komentovaný přenos, který spustíme tradičně patnáct minut před startem.
Po dlouhých nocích strávených u čekání na start Falconu 9, tu máme vítanou změnu. Čeká nás start rakety Sojuz 2.1a, která vynese k Mezinárodní vesmírné stanici pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-22. Posádku tvoří dva Rusové – Sergej Prokopjev (poletí podruhé), Dmitrij Petelin, který poletí poprvé a Francisco Rubio, který také poletí poprvé. Kosmická loď Sojuz se bude připojovat na dokovací port modulu Rasvět, ke kterému by se měla připojit zhruba jen o dvě a půl hodiny později. Posádka by měla na stanici zůstat 188 dní.
Progress je ruská nepilotovaná kosmická loď, která byla vyvinuta pro to, aby zásobovala sovětské stanice Saljut a později i stanici Mir. Od roku 2000 jsou lodě Progress pravidelnými návštěvníky i Mezinárodní kosmické stanice ISS. Svým vzhledem se velice podobá ruské pilotované lodi Sojuz, ovšem v mnoha ohledech se zároveň liší. Těmi největšími rozdíly jsou například to, že v Progressech se nenachází žádná sedadla pro posádku, tudíž je tu více místa na náklad. Dalším velkým rozdílem je i to, že loď Progress se na rozdíl od Sojuzů nemá vrátit zpět na Zemi. Při sestupu totiž shoří v její atmosféře a s ním i nepotřebný materiál a odpad ze stanice. Aby ale mohl Progress přivézt na stanici náklad a poté od ní i odletět a shořet, tak musí nejprve odstartovat ze Země. Jeden takový start rakety Sojuz 2.1a s lodí Progress z kazašského kosmodromu Bajkonur z rampy 31/6 nás čeká již zítra 3. 6. 2022 v 11:32 našeho času. Poté, co loď odstartuje, bude následovat stíhání a následné připojení k ISS. To by mohlo přijít už cca 3 a půl hodiny po startu, protože je
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.