Mars má mnoho záhad. Některé se daří s úspěchem vysvětlit a další zůstávají. Dlouhá léta byl záhadou jev mraků táhnoucích se ze sopečné oblasti Tharsis. Nacházejí se zde tři velké sopky a u nejjižnější z nich, Arsia Mons, se z vrcholu někdy po větru snášejí velmi dlouhé mraky. Arsia Mons je jediné místo v oblasti okolo rovníku, kde lze takové mraky vidět.
První mise vyhrazená pro studium atmosféry Marsu a její evoluce, tedy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) od NASA, skončila po více než 11 letech na oběžné dráze Marsu. Vydržela tedy zhruba o dekádu déle, než byla její primární, jednoroční mise. Sonda o sobě dala naposledy vědět 6. prosince 2025, ale během přeletu za Marsem u ní došlo k nečekané ztrátě signálu. NASA se v dalších měsících snažila o obnovení jejího provozu, ale neuspěla. Včera v osm hodin večer našeho času proto uspořádala tiskovou konferenci, která měla zrekapitulovat a připomenout úspěchy mise MAVEN.
Ve vědě nezáleží na tom, jak moc si jsme ve svých teoriích jistí, nic nemůže nahradit zkoumání přírody tím, že jí klademe otázky přímo o ní samotné: prostřednictvím pozorování a experimentů. Někdy to vyžaduje vytvoření podmínek v laboratoři pro vznik určitých jevů, jejichž výsledky poté vědci měří na libovolnou přesnost, jakou potřebují. Jindy to však vyžaduje hledění do kosmického prostoru, do přirozené laboratoře vesmíru, a sledovat, jak se příroda chová. Nezáleží na tom, jaká očekávání předtím vědci měli, při pochopení toho, jaké věci opravdu jsou, nemůže nic nahradit skutečná data.
Teleskop Jamese Webba poskytuje spektra s nízkým až středním rozlišením a nesrovnatelnou přesností v širokém pásmu blízkého a středního infračerveného záření, což umožňuje podrobnou charakterizaci atmosfér exoplanet. Nedávno vědci prezentovali data z přístroje NIRISS, který pozoroval tranzit exoplanety HAT-P-12b, což je teplá exoplaneta menší než Saturn. V kombinaci s daty z přístrojů NIRSpec a MIRI bylo možné vyhodnotit obsah informací napříč přístroji na JWST v celém dostupném spektrálním rozsahu JWST.
Výzkumníci získali díky teleskopu Jamese Webba zatím nejsilnější důkaz o existenci atmosféry u planety mimo Sluneční soustavu. Pozorování ultrahorké superzemě TOI-561 b naznačuje, že je tato exoplaneta obklopena hustým závojem plynů, které se vznáší nad globálním oceánem magmatu. Výsledky by mohly pomoci vysvětlit nezvykle nízkou hustotu planety a zpochybnit převládající názor, že mají planety, které obíhají tak blízko svých hvězd nejsou schopny udržet si atmosféru.
Poté, co experiment AWE dokončil svůj 3 000. oběh kolem Země na palubě Mezinárodní kosmické stanice, rozhodli se členové jeho výzkumného týmu zveřejnit první soubory vědeckých dat z této mise, která je důležitá k výzkumu, jak a proč drobné změny v zemské atmosféře mohou způsobit poruchy a jak tyto atmosférické poruchy ovlivňují technologické systémy na Zemi i v kosmickém prostoru. „Zveřejnili jsme data z prvních 3 000 oběhů, které AWE nasbíral a odeslal na Zemi,“ říká Ludger Scherliess, hlavní řešitel mise a profesor fyziky na Utah State University a dodává: „Takový pohled na atmosférické gravitační vlny nebyl dříve zachycen.“
V přednáškách, které zde již byly publikovány, jsme se nejednou věnovali zvířecím kosmonautům, tedy živým průkopníkům kosmického cestování, kteří otevřeli lidstvu brány vesmíru. Přestože se dozajista shodneme, že závěry, které z jejich cest na oběžnou dráhu odborníci vyvodili, byli a jsou nesmírně důležité, zatím jsme se příliš nevěnovali druhé rozsáhlé části přírody okolo nás. Mám samozřejmě na mysli rostliny, bez kterých život na této planetě nebyl možný. A pokud bychom jako lidstvo chtěli někdy v budoucnu uvažovat o kolonizaci jiných světů, nevyhneme se tomu, aby sebou rostliny nepřivezli i na tyto nové planety. Název dnešní přednášky by možná někoho mohl přivést na myšlenku, že na Marsu byly nalezeny rostliny, což samozřejmě není pravda. Cílem je naopak divákům vysvětlit, za jakých podmínek by mohl být výskyt rostlinstva na planetě Mars možný. Než se však dnešní přednášející k této části své přednášky dostane, dozvíme se nejprve, jak rostliny a jejich studium probíhalo během celé kosmonautické éry. O tom všem bude v dnešní krátké…
