křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

EchoStar

Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.

Milton Windler

Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.

Esrange

Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: astronomie

Jiří Dušek, Jiří Kokmotos – Sedmikrásky 33 – s Milanem Halouskem – Český krtek a další stopy ve vesmíru – online přenos v 20:00 (30.5.2021)

Nastalo nám nedělní poledne a já bych rád pravidelným čtenářům a divákům subdomény prednasky.kosmonautix.cz nabídnul zajímavou pozvánku. Již řadu měsíců zakončí řada fanoušků kosmonautiky a astronomie každou neděli sledováním pořadu Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. V řadě případů si však do svých pořadů zvou velmi zajímavé hosty, na tomto místě bych rád zmínil Tomáše Přibyla, Dušana Majera, Miloše Tichého či Miloslava Druckmüllera. Dnes si pro vás oba hlavní protagonisté připravili zajímavého hosta, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a pracovník České kosmické kanceláře, pan Milan Halousek. Téma jejich povídání je prosté, řeč bude o Českém krtkovi ve vesmíru. Pořad začíná jako vždy v osm hodin večer a vy si jej

Martin Gembec – Rok 2020 v astronomii a kosmonautice, online přednáška v 18:00 (15.4.2021)

Možná jste si někdy ve skrytu duše přáli, aby na serveru přednášky nevycházeli jen samé záznamy. Tento týden se vám vaše přání plní měrou vrchovatou. Od pondělí nám uteklo jen pár dní a máme tu přednášku další. Tentokrát nebude tématem Gagarin, ale souhrn událostí z loňského roku z pohledu astronomie a kosmonautiky. A protože bych asi neuměl lépe popsat, o čem přednáška bude, předávám nyní slovo jejímu autorovi, kterým je redaktor serveru kosmonautix Martin Gembec.

Měli jste to štěstí spatřit kometu NEOWISE, která byla 23 letech dobře viditelnou vlasaticí a zkrášlila letní oblohu? Zažili jste jednu z nejpovedenějších opozic Marsu od roku 2003? Nebo jste třeba letmo zahlédli snímek černé díry v cizí galaxii? Nejen tyto události hýbaly světem astronomie. A o tom, jak ho viděli amatérští astronomové i vědci si povíme. Ale nejen to. Do vesmíru poprvé letěli lidé na palubě soukromé kosmické lodi. Oblohu stále čstěji protínaly vláčky družic Starlink, k Marsu vyrazila flotila kosmických sond a na Zemi se dostaly vzorky z planetky Ryugu. Souhrn zajímavostí s názvem Rok 2020 v astronomii a kosmonautice slaví

Teleskopy pomohly studovat rychlé radiové záblesky

V rámci globální spolupráce, do které byl zapojen také evropský teleskop Integral pro studium vysokoenergetických kosmických jevů se podařilo zaznamenat unikátní směs záření, které vycházelo z mrtvé hvězdy v naší galaxii. Něco takového se ještě nikdy dříve nepodařilo u takového typu hvězdy sledovat. Nasbírané informace mohou pomoci vyřešit otázky, které vědce už dlouho trápí. Objevy jsou spojeny hned s dvojicí kosmických fenoménů – magnetary a rychlými radiovými záblesky. Magnetary jsou pozůstatky po hvězdách s magnetickým polem tak silným, že nemají v celém vesmíru konkurenci. Když jsou aktivní, mohou generovat krátké erupce vysokoenergetického záření, které netrvají ani sekundu, ale dokáží miliardkrát přesvítit Slunce.

Úpravy družic Starlink

Napětí ve světové komunitě astronomů stále stoupá a to i přesto, že se SpaceX zavázala, že nenaruší astronomická pozorování. V uplynulých dnech společnost zveřejnila některé detaily, které jasně ukazují, že na úpravách se skutečně pracuje. To je určitě dobrá zpráva pro všechny ochránce černé oblohy. Nicméně SpaceX není jedinou společností, která plánuje mega konstelaci na oběžné dráze Země. Lze tedy jen doufat, že i ostatní společnosti budou k problému přistupovat stejně zodpovědně, protože fakt je ten, že je k tomu dnes nezavazuje žádná smlouva a všechny tyto kroky jsou tedy zcela na tvůrcích.

New Horizons spojí síly s pozemskými astronomy

Astronomové již dlouho měří paralaxy – jde (zjednodušeně řečeno) o efekt, který způsobuje, že se pozice blízkého objektu (v tomto případě hvězdy) mění podle místa, odkud pozorujeme. Tato měření se pak dají použít k výpočtům vzdáleností hvězd. Jsme ale na webu o kosmonautice, jak to tedy souvisí? Hodně! Už za pár hodin – v průběhu 22. a 23. dubna totiž sonda New Horizons provede snímkování dvou nejbližších hvězd – Proximy Centauri a Wolf 359. Nebude je ale snímkovat sama – ve stejné době se totiž na tyto blízké hvězdy zaměří i pozemní observatoře i amatérští astronomové. Do projektu se dokonce můžete zapojit i vy sami! Výsledkem by měla být unikátní a rekordní měření paralaxy na vzdálenost skoro 8 miliard kilometrů.

Prosincová kosmoschůzka zdroj: urania.edu.pl

Prosincová kosmoschůzka 2018

Ačkoliv Kosmoschůzce bývá obvykle vyhrazena poslední středa v měsíci, v prosinci tomu bude jinak. Kosmo Klub z.s. ji kvůli Vánočním svátkům pořádá již !!! 12. prosince !!! a nečekají vás jen dva nebo tři, ale rovnou čtyři příspěvky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část prosincové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část je věnována filmové soutěži s NASA. Dále se představí loď CST-100, dnes označovaná jako Starliner a závěr bude patřit tomu, co nám astronomové nesmějí říci. Akce začíná v 17:30.

Vizualizace teleskopu Euclid

Hlavní zrcadlo hledače temných složek vesmíru

Evropský teleskop Euclid má startovat na přelomu let 2021 a 2022 a jeho úkolem je pozorovat miliardy slabě zářících galaxií a prozkoumat podstatu temné energie a temné hmoty. Teleskop proto využije špičkové přístroje s mimořádně kvalitní optikou. První optický prvek celé sestavy, primární zrcadlo (M1) teleskopu již dorazil do areálu firmy Airbus Defence & Space ve francouzském Toulouse. Euclid bude založen na principu Korschova teleskopu s průměrem 1,2 metru. Tento typ teleskopu se skládá ze tří zakřivených zrcadel (kam patří i primární M1) a tří rovných zrcadel, které budou společně usměrňovat světlo ke dvojici přístrojů. Pomůže jim i dichroický filtr, který rozdělí světlo na viditelnou a infračervenou oblast.

Co zrovna sleduje nejznámější teleskop?

O existenci Hubbleova kosmického teleskopu vědí i lidé, kteří se o kosmonautiku nijak nezajímají. Důvodů je mnoho – od poutavého příběhu o očekávaném teleskopu, který nakonec potřeboval brýle, přes servisní mise až po okouzlující fotky dalekého vesmíru, kterými nás tento teleskop zásobuje již dlouhé roky. Ale položili jste si někdy otázku, kam Hubble hledí právě nyní a co zrovna zkoumá? Pokud ano, pak pro Vás máme dobrou zprávu. Na internetu je totiž webová stránka, která je určena právě k tomu, abyste mohli zjistit, co Hubbleův teleskop zrovna zkoumá.

ESA vybrala tři kandidáty na novou misi

Evropská kosmická agentura používá pro dělení svých projektů program Cosmic Vision, který má tři kategorie – malé, střední a velké. ESA nyní představila tři návrhy na mise středního rozsahu, z nichž vyjde vítěz, který se stane pátým evropským středně velkým projektem (M5). Těmi předchozími byly Solar Orbiter pro blízký průzkum Slunce, Euclid studující temnou hmotu, Plato zaměřená na hledání a výzkum exoplanet a Ariel studující složení exoplanet, přičemž všechny zatím čekají na svůj start. Pátý středně velký projekt se bude realizovat až za hezkých pár let. Předpokládaný termín startu momentálně vychází na rok 2032.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.