HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pacifická astronomická společnost (v angličtině Astronomical Society of the Pacific – ASP) je největší astronomickou společností na světě. Založena byla 7. února 1889 v souvislosti s úplným zatměním Slunce, které proběhlo 1. ledna 1889 nad Tichým oceánem a západní částí USA. K jejímu ustanovení došlo v San Franciscu, kde také dodnes sídlí. Jejím současným předsedou je Enrico Ramirez-Ruiz z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Na světě pochopitelně existují i starší astronomické společnosti, zejména v Evropě, ale Pacifická astronomická společnost je významná právě svou velikostí. Sdružuje totiž přes 15 000 astronomů nejen z USA, kde byla společnost založena a kde sídlí, ale i z dalších 70 zemí. Vydává dokonce i několik vlastních vědeckých časopisů a udílí také několik prestižních ocenění. Právě jim se dnes budeme věnovat, protože letošní ročník byl dosti zajímavý. Je to jen pár dní, co byli zveřejnění letošní laureáti. Hlavní a nejprestižnější ocenění Pacifické astronomické společnosti je Zlatá medaile Catherine Wolfe Bruce, kterou založila americká filantropka a patronka astronomie. Uděluje se profesionálním astronomům za vynikající výsledky a úspěchy v astrofyzikálním výzkumu. V minulosti ji získali třeba Edwin Hubble, Vera Rubin, nebo Marcia Ricke, a to
S využitím dat z kosmické observatoře XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), jejíž misi vede Japonsko, se astronomům podařilo přímo pozorovat hvězdný vítr z obří hvězdy zachytávaný jejím kompaktním průvodcem. Tento proces je zdrojem energie pro silné rentgenové záblesky. Výzkum je součástí širších snah agentury NASA prozkoumat extrémní jevy ve vesmíru, aby lidstvo lépe porozumělo tomu, jak v něm vše funguje.
Od chvíle, kdy teleskop Jamese Webba začal v létě 2022 posílat výsledky svých pozorování na Zemi, pomohl vědcům získat mnohem jasnější představu o vesmíru, ale také odhalil několik frustrujících záhad. Mezi ně patří i tajemství tzv. malých červených teček, označovaných zkratkou LRD (Little Red Dots). Jde o podivné kompaktní kosmické objekty, které se vyskytovaly v mladém vesmíru, ale vytratily se ještě předtím, než vesmír dosáhl stáří přibližně dvou miliard let. Aby tým astronomů záhadu LRD objasnil, nezaměřil se jen na samotné objekty, ale také na širší kontext. Konkrétně vědci studovali povahu galaxií, které tyto objekty obklopují.
Trvalo to, ale dočkali jste se, máme tu další díl otázek a odpovědí z kosmologie. Dnes byly otázky trochu náročnější, takže je i docela dlouhý. Nebudeme se tedy zdržovat a pojďme rovnou na to. 29. Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,8 miliardami let při tzv. Velkém třesku. Pro to máme spoustu důkazů a je to v podstatě tak jisté, jak jisté to může být. Nic na tom nemění ani některá nová pozorování, například ta z Webbova teleskopu. Je tohle skutečně pravda? Neutvrdil nás JWST v Hubble tension a v tom, že 13,8 by klidně mohlo být 12,6-13,0? V současné kosmologii opravdu existuje problém tzv. Hubbleova napětí. Jde o nesoulad v určení hodnoty Hubbleovy konstanty H0. Nicméně je to malinko složitější než jak si asi tazatel představuje. Než se ovšem pustíme do výkladu toho, jak je to doopravdy, musíme si vyjasnit pár základních věcí. A protože tato odpověď bude opravdu dlouhá, dovolím si ji rozdělit na 3 podkapitoly. Terminologické okénko Belgický fyzik Georges Lemaître a americký astronom Edwin Hubble přišli na to, že se od
Jen pár desítek hodin uplynulo od startu rakety Falcon Heavy s teleskopem Nancy Grace Roman. V neděli 30. srpna se tato raketa do SpaceX vydala k obloze a astronomové hořeli nedočkavostí. Na nový teleskop se totiž velmi těší, jelikož by mohl odhalit tisíce nových exoplanet a posvítit si (mimo jiné) i na tajemnou temnou energii a temnou hmotu. Tato vědecká fáze je však zatím ještě několik měsíců vzdálená. V tomto článku najdete stručný souhrn kroků, které na pozemní tým pečující o teleskop Nancy Grace Roman čekají. Prvotním úkolem je dostat nový teleskop na jeho pracoviště. Tato 12,7 metru dlouhá konstrukce totiž nemá pracovat na nízké oběžné dráze Země, ale směřuje k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce – Země, který se nachází 1,5 milionu kilometrů od naší planety směrem od Slunce.
Bez přehánění můžeme říct, že stojíme na prahu nové éry kosmické astronomie. Někomu mohou tato slova připadat přehnaná, když máme známé a velmi kvalitní teleskopy, jako je Hubbleův, Webbův či Euclid. Jejich kvality nechci ani v nejmenším snižovat, přesto je pravdou, že teleskop Nancy Grace Roman bude hrát úplně jinou ligu. S pomocí dvou palubních vědeckých přístrojů dokáže pozorovat exoplanety, ale také snímkovat mimořádně detailně rozsáhlé plochy oblohy. Jeho citlivé infračervené oči pořídí stejně detailní fotky, jaké produkuje Hubbleův teleksop, jen na jedno „cvaknutí“ pokryje stokrát větší plochu. jeho kamera WFI bude produkovat snímky s rozlišením lehce přes 300 megapixelů, ze kterých bude možné vyčíst cenné informace třeba o temné energii, či temné hmotě, ale i o mnoha dalších kosmických fenoménech. A aby toho nebylo málo, tak tenhle zhruba deset tun těžký náklad bude vynášet raketa Falcon Heavy, jehož boční stupně se pokusí přistát na pevnině. Problémem může být počasí, jelikož pro nedělní start to zatím vypadá jen na 50% pravděpodobnost dobrých podmínek. Závěrečný přehled: Čas a datum startu:
Jedním z nejtypičtějších rysů teleskopu Jamese Webba je jeho velké, segmentované pozlacené zrcadlo, které dodává snímky dvakrát ostřejší, než jaké byly předstartovní odhady. Interferometrie maskováním apertury je pozorovací metoda, která umožňuje snímkování kosmických objektů ve vysokém úhlovém rozlišení. Základní princip vychází z umístění speciálně navržené masky s několika malými dírkami do cesty světla teleskopem. Maska vlastně z primárního zrcadla udělá několik menších teleskopů.
O kosmologii a odpovědi na otázky z ní je velký zájem, proto v poměrně krátkém časovém sledu zařazuji další, v pořadí již pátý díl, našeho seriálu. I dnes se můžete těšit na pět otázek a odpovědí z oblasti kosmologie a fyziky.
Myslím, že po spoustě vážných témat je na čase trochu odlehčit a představit spíše odpočinkový text bez nějaké složité fyziky a dalších věcí náročných na pochopení. Proto jsem se rozhodl, že si dnes probereme některé výroky a historky připisované slavným astronautům či fyzikům. Samozřejmě nemůžeme minout ani ty nejslavnější, takže se dostaneme i k prvnímu muži na Měsíci Neilu Armstrongovi a k nejslavnějšímu fyzikovi všech dob Albertu Einsteinovi.
Od té doby, co jsme se na otázky z kosmologie dívali naposledy, už je zase nějaký ten týden, proto je na čase se dnes podívat na dalších několik otázek, které mi přišly a pokusit se na ně co nejlépe zodpovědět. Nejzdržujme se tedy, a pojďme rovnou na to.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.