křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Crew-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.

ICEYE

Finský provozovatel konstelace družic se syntetickou aperturou ICEYE založil v polském hlavním městě Varšavě nové technologické centrum pro družice. Nové zařízení má posílit výzkumné, vývojové a výrobní kapacity společnosti v Polsku, kde ICEYE plánuje v letech 2026 až 2028 investovat více než 120 milionů zlotých.

Jared Isaacman

Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.

SDA

Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.

ESA

Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: astronomie

AI se zakousla do archivu teleskopu Chandra

Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra, vlajková loď agentury NASA v rentgenové astronomii, jeden z nejbohatších vědeckých archivů v celé astronomii. Dnes již vědci využívají umělou inteligenci (AI), která jim pomáhá získávat nové poznatky z rentgenových dat shromažďovaných po celá desetiletí. Archiv mise Chandra je jedinečný poklad. Obsahuje desítky tisíc jednotlivých pozorování různých oblastí oblohy o celkové délce stovek milionů sekund. Jelikož je archiv volně přístupný, vědci i veřejnost se mohou vracet k datům nasbíraným za desítky let a zkoušet na nich nové nápady a nástroje. To otevírá cestu k objevům, které v době pořízení dat nemusely být možné.

NASA do nové kategorie misí vybrala teleskop ve vzdálené infračervené části

Studiem vyzařované energie, která se objevuje pouze ve vzdálené části infračerveného záření, má nově oznámený teleskop PRIMA pomoci s výzkumem širokého spektra vědních oborů spojených s vesmírem. 23. září agentura oznámila novou misi, která má studovat historii a vývoj vesmíru. Projekt PRIMA (PRobe far-Infrared Mission for Astrophysics) nyní pokročil do další fáze vývoje. Tento kosmický teleskop je prvním zástupcem nové kategorie astrofyzikálních misí NASA, označované jako Probe Explorers, která patří do dlouhodobého programu NASA Explorers.

Tři přestižní ocenění pro astronomy související s kosmonautikou

Pacifická astronomická společnost (v angličtině Astronomical Society of the Pacific – ASP) je největší astronomickou společností na světě. Založena byla 7. února 1889 v souvislosti s úplným zatměním Slunce, které proběhlo 1. ledna 1889 nad Tichým oceánem a západní částí USA. K jejímu ustanovení došlo v San Franciscu, kde také dodnes sídlí. Jejím současným předsedou je Enrico Ramirez-Ruiz z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Na světě pochopitelně existují i starší astronomické společnosti, zejména v Evropě, ale Pacifická astronomická společnost je významná právě svou velikostí. Sdružuje totiž přes 15 000 astronomů nejen z USA, kde byla společnost založena a kde sídlí, ale i z dalších 70 zemí. Vydává dokonce i několik vlastních vědeckých časopisů a udílí také několik prestižních ocenění. Právě jim se dnes budeme věnovat, protože letošní ročník byl dosti zajímavý. Je to jen pár dní, co byli zveřejnění letošní laureáti. Hlavní a nejprestižnější ocenění Pacifické astronomické společnosti je Zlatá medaile Catherine Wolfe Bruce, kterou založila americká filantropka a patronka astronomie. Uděluje se profesionálním astronomům za vynikající výsledky a úspěchy v astrofyzikálním výzkumu. V minulosti ji získali třeba Edwin Hubble, Vera Rubin, nebo Marcia Ricke, a to

Teleskop XRISM pozoroval zajímavý pulsar

S využitím dat z kosmické observatoře XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), jejíž misi vede Japonsko, se astronomům podařilo přímo pozorovat hvězdný vítr z obří hvězdy zachytávaný jejím kompaktním průvodcem. Tento proces je zdrojem energie pro silné rentgenové záblesky. Výzkum je součástí širších snah agentury NASA prozkoumat extrémní jevy ve vesmíru, aby lidstvo lépe porozumělo tomu, jak v něm vše funguje.

Webbův teleskop poodhalil tajemství malých červených teček

Od chvíle, kdy teleskop Jamese Webba začal v létě 2022 posílat výsledky svých pozorování na Zemi, pomohl vědcům získat mnohem jasnější představu o vesmíru, ale také odhalil několik frustrujících záhad. Mezi ně patří i tajemství tzv. malých červených teček, označovaných zkratkou LRD (Little Red Dots). Jde o podivné kompaktní kosmické objekty, které se vyskytovaly v mladém vesmíru, ale vytratily se ještě předtím, než vesmír dosáhl stáří přibližně dvou miliard let. Aby tým astronomů záhadu LRD objasnil, nezaměřil se jen na samotné objekty, ale také na širší kontext. Konkrétně vědci studovali povahu galaxií, které tyto objekty obklopují.

Kosmologie – otázky a odpovědi (6. díl)

Trvalo to, ale dočkali jste se, máme tu další díl otázek a odpovědí z kosmologie. Dnes byly otázky trochu náročnější, takže je i docela dlouhý. Nebudeme se tedy zdržovat a pojďme rovnou na to. 29. Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,8 miliardami let při tzv. Velkém třesku. Pro to máme spoustu důkazů a je to v podstatě tak jisté, jak jisté to může být. Nic na tom nemění ani některá nová pozorování, například ta z Webbova teleskopu. Je tohle skutečně pravda? Neutvrdil nás JWST v Hubble tension a v tom, že 13,8 by klidně mohlo být 12,6-13,0? V současné kosmologii opravdu existuje problém tzv. Hubbleova napětí. Jde o nesoulad v určení hodnoty Hubbleovy konstanty H0. Nicméně je to malinko složitější než jak si asi tazatel představuje. Než se ovšem pustíme do výkladu toho, jak je to doopravdy, musíme si vyjasnit pár základních věcí. A protože tato odpověď bude opravdu dlouhá, dovolím si ji rozdělit na 3 podkapitoly. Terminologické okénko Belgický fyzik Georges Lemaître a americký astronom Edwin Hubble přišli na to, že se od

Co nyní čeká na teleskop Nancy Grace Roman?

Jen pár desítek hodin uplynulo od startu rakety Falcon Heavy s teleskopem Nancy Grace Roman. V neděli 30. srpna se tato raketa do SpaceX vydala k obloze a astronomové hořeli nedočkavostí. Na nový teleskop se totiž velmi těší, jelikož by mohl odhalit tisíce nových exoplanet a posvítit si (mimo jiné) i na tajemnou temnou energii a temnou hmotu. Tato vědecká fáze je však zatím ještě několik měsíců vzdálená. V tomto článku najdete stručný souhrn kroků, které na pozemní tým pečující o teleskop Nancy Grace Roman čekají. Prvotním úkolem je dostat nový teleskop na jeho pracoviště. Tato 12,7 metru dlouhá konstrukce totiž nemá pracovat na nízké oběžné dráze Země, ale směřuje k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce – Země, který se nachází 1,5 milionu kilometrů od naší planety směrem od Slunce.

ŽIVĚ A ČESKY: Teleskop Nancy Grace Roman čeká na svou příležitost

Bez přehánění můžeme říct, že stojíme na prahu nové éry kosmické astronomie. Někomu mohou tato slova připadat přehnaná, když máme známé a velmi kvalitní teleskopy, jako je Hubbleův, Webbův či Euclid. Jejich kvality nechci ani v nejmenším snižovat, přesto je pravdou, že teleskop Nancy Grace Roman bude hrát úplně jinou ligu. S pomocí dvou palubních vědeckých přístrojů dokáže pozorovat exoplanety, ale také snímkovat mimořádně detailně rozsáhlé plochy oblohy. Jeho citlivé infračervené oči pořídí stejně detailní fotky, jaké produkuje Hubbleův teleksop, jen na jedno „cvaknutí“ pokryje stokrát větší plochu. jeho kamera WFI bude produkovat snímky s rozlišením lehce přes 300 megapixelů, ze kterých bude možné vyčíst cenné informace třeba o temné energii, či temné hmotě, ale i o mnoha dalších kosmických fenoménech. A aby toho nebylo málo, tak tenhle zhruba deset tun těžký náklad bude vynášet raketa Falcon Heavy, jehož boční stupně se pokusí přistát na pevnině. Problémem může být počasí, jelikož pro nedělní start to zatím vypadá jen na 50% pravděpodobnost dobrých podmínek. Závěrečný přehled: Čas a datum startu:

Webbův teleskop odhalil jemné detaily interferometrickou pozorovací metodou

Jedním z nejtypičtějších rysů teleskopu Jamese Webba je jeho velké, segmentované pozlacené zrcadlo, které dodává snímky dvakrát ostřejší, než jaké byly předstartovní odhady. Interferometrie maskováním apertury je pozorovací metoda, která umožňuje snímkování kosmických objektů ve vysokém úhlovém rozlišení. Základní princip vychází z umístění speciálně navržené masky s několika malými dírkami do cesty světla teleskopem. Maska vlastně z primárního zrcadla udělá několik menších teleskopů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.