Týden utekl jako nic a druhý díl povídání s fyzikem Vítěslavem Škorpíkem z naší redakce pokračuje. Tentokrát se společně vydáme ještě hlouběji do tajemství vesmíru. Je vesmír simulace? Existuje vše sjednocující teorie? Jaké otázky dnes astronomové řeší a kam až sahají možnosti našeho poznání? I o tom bude řeč v pokračování našeho rozhovoru.
Hlavní náplní indického astronauta na Mezinárodní kosmické stanici byly experimenty. Shux si postupně zvykal na život v prostředí, kde se všechno chová jinak, než jsme všichni už od mala zvyklí. Zejména první dny ve vesmíru bývají pro astronauty nováčky těžké, ale zvládal to vcelku dobře. Je fascinující, jak rychle se lidské tělo dokáže přizpůsobovat. Harmonogram je však neúprosný a čas na stanici velmi drahý, a toho si byl více než vědom. Věděl, že na jeho práci spoléhají stovky lidí dole na Zemi. Od zkoumání živých organismů přes nové možnosti pěstování potravin až po experimenty s materiály – kosmická stanice se na několik týdnů proměnila v jeho vědeckou laboratoř.
Vesmír zkoumáme stále dokonalejšími přístroji. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nám umožňuje nahlížet do dávné historie kosmu, zatímco nové generace astronomických observatoří slibují otevřít další okna do jeho tajemství. Za každým podobným přístrojem se však skrývá nejen fascinující vědecký cíl, ale také složitá fyzika, náročný technologický vývoj a práce lidí, jejichž jména se do titulků zpráv často nedostanou. Astronomie se mění, věda se posouvá, ale otázek stále přibývá. Jaké možnosti nám v tomto směru nabízejí současné vesmírné teleskopy? Kam se bude ubírat astronomický výzkum v následujících letech a jakou roli v něm mohou sehrát nové technologie? O tom všem, ale také o fyzice, vývoji vědeckých přístrojů a vlastních představách o budoucnosti výzkumu vesmíru jsem si povídal s Vítězslavem Škorpíkem, fyzikem působícím ve švýcarské technologické společnosti Evatec AG, a protože se známe, zvolil jsem méně formální styl a v rozhovoru si tykáme, tak snad mi bude odpuštěno.
Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra, vlajková loď agentury NASA v rentgenové astronomii, jeden z nejbohatších vědeckých archivů v celé astronomii. Dnes již vědci využívají umělou inteligenci (AI), která jim pomáhá získávat nové poznatky z rentgenových dat shromažďovaných po celá desetiletí. Archiv mise Chandra je jedinečný poklad. Obsahuje desítky tisíc jednotlivých pozorování různých oblastí oblohy o celkové délce stovek milionů sekund. Jelikož je archiv volně přístupný, vědci i veřejnost se mohou vracet k datům nasbíraným za desítky let a zkoušet na nich nové nápady a nástroje. To otevírá cestu k objevům, které v době pořízení dat nemusely být možné.
Studiem vyzařované energie, která se objevuje pouze ve vzdálené části infračerveného záření, má nově oznámený teleskop PRIMA pomoci s výzkumem širokého spektra vědních oborů spojených s vesmírem. 23. září agentura oznámila novou misi, která má studovat historii a vývoj vesmíru. Projekt PRIMA (PRobe far-Infrared Mission for Astrophysics) nyní pokročil do další fáze vývoje. Tento kosmický teleskop je prvním zástupcem nové kategorie astrofyzikálních misí NASA, označované jako Probe Explorers, která patří do dlouhodobého programu NASA Explorers.
Pacifická astronomická společnost (v angličtině Astronomical Society of the Pacific – ASP) je největší astronomickou společností na světě. Založena byla 7. února 1889 v souvislosti s úplným zatměním Slunce, které proběhlo 1. ledna 1889 nad Tichým oceánem a západní částí USA. K jejímu ustanovení došlo v San Franciscu, kde také dodnes sídlí. Jejím současným předsedou je Enrico Ramirez-Ruiz z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Na světě pochopitelně existují i starší astronomické společnosti, zejména v Evropě, ale Pacifická astronomická společnost je významná právě svou velikostí. Sdružuje totiž přes 15 000 astronomů nejen z USA, kde byla společnost založena a kde sídlí, ale i z dalších 70 zemí. Vydává dokonce i několik vlastních vědeckých časopisů a udílí také několik prestižních ocenění. Právě jim se […]
S využitím dat z kosmické observatoře XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), jejíž misi vede Japonsko, se astronomům podařilo přímo pozorovat hvězdný vítr z obří hvězdy zachytávaný jejím kompaktním průvodcem. Tento proces je zdrojem energie pro silné rentgenové záblesky. Výzkum je součástí širších snah agentury NASA prozkoumat extrémní jevy ve vesmíru, aby lidstvo lépe porozumělo tomu, jak v něm vše funguje.
Od chvíle, kdy teleskop Jamese Webba začal v létě 2022 posílat výsledky svých pozorování na Zemi, pomohl vědcům získat mnohem jasnější představu o vesmíru, ale také odhalil několik frustrujících záhad. Mezi ně patří i tajemství tzv. malých červených teček, označovaných zkratkou LRD (Little Red Dots). Jde o podivné kompaktní kosmické objekty, které se vyskytovaly v mladém vesmíru, ale vytratily se ještě předtím, než vesmír dosáhl stáří přibližně dvou miliard let. Aby tým astronomů záhadu LRD objasnil, nezaměřil se jen na samotné objekty, ale také na širší kontext. Konkrétně vědci studovali povahu galaxií, které tyto objekty obklopují.
Trvalo to, ale dočkali jste se, máme tu další díl otázek a odpovědí z kosmologie. Dnes byly otázky trochu náročnější, takže je i docela dlouhý. Nebudeme se tedy zdržovat a pojďme rovnou na to. 29. Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,8 miliardami let při tzv. Velkém třesku. Pro to máme spoustu důkazů a je to v podstatě tak jisté, jak jisté to může být. Nic na tom nemění ani některá nová pozorování, například ta z Webbova teleskopu. Je tohle skutečně pravda? Neutvrdil nás JWST v Hubble tension a v tom, že 13,8 by klidně mohlo být 12,6-13,0? V současné kosmologii opravdu existuje problém tzv. Hubbleova napětí. Jde o nesoulad v určení hodnoty Hubbleovy […]
Jen pár desítek hodin uplynulo od startu rakety Falcon Heavy s teleskopem Nancy Grace Roman. V neděli 30. srpna se tato raketa do SpaceX vydala k obloze a astronomové hořeli nedočkavostí. Na nový teleskop se totiž velmi těší, jelikož by mohl odhalit tisíce nových exoplanet a posvítit si (mimo jiné) i na tajemnou temnou energii a temnou hmotu. Tato vědecká fáze je však zatím ještě několik měsíců vzdálená. V tomto článku najdete stručný souhrn kroků, které na pozemní tým pečující o teleskop Nancy Grace Roman čekají. Prvotním úkolem je dostat nový teleskop na jeho pracoviště. Tato 12,7 metru dlouhá konstrukce totiž nemá pracovat na nízké oběžné dráze Země, ale směřuje k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce – Země, který se nachází 1,5 milionu kilometrů od naší planety směrem od Slunce.
