BentoBox
Společnosti Atmos Space Cargo a Space Cargo Unlimited oznámily 3. prosince, že budou spolupracovat na sérii sedmi misí zařízení BentoBox, které ponese mikrogravitační náklad na oběžné dráze a poté jej vrátí na Zemi.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnosti Atmos Space Cargo a Space Cargo Unlimited oznámily 3. prosince, že budou spolupracovat na sérii sedmi misí zařízení BentoBox, které ponese mikrogravitační náklad na oběžné dráze a poté jej vrátí na Zemi.
Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.
Společnost Varda Space Industries získala od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt na 48 milionů dolarů na testování vojenského nákladu na palubě návratové kapsle Varda W-Series.
BepiColombo, evropsko-japonská sonda, proletěla při svém pátém průletu 37 630 km od povrchu Merkuru. Poprvé bylo využito infračerveného spektrometru a radiometru MERTIS.
Čína vypustila z kosmodromu Wen-čchang raketu CZ-12. Jednalo se o její premiérový start. Na nízkou oběžnou dráhu byly dopraveny testovací komunikační družice.
Indie představila podrobnější plán stavby své kosmické stanice BAS (Bháratíja Antarikša Stéšan). S vynesením prvního modulu se počítá v roce 2028 a stanice by měla být dokončena v roce 2034.
Společnost Lockheed Martin oznámila, že dokončila kritické testy prototypu lunárního vertikálního solárního pole, které demonstruje potenciál technologie pro provoz v prostředí jižního pólu Měsíce. Panely vznikají v rámci programu Lunar Vertical Solar Array Technology.
Andrius Kubilius, nový komisař Evropské unie odpovědný za vesmír, uvedl, že se zaměří na zlepšení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti ve vesmíru, včetně schválení dlouho odkládaného vesmírného zákona.
Agentura ESA a společnost OpenCosmos formálně podepsali smlouvu na vývoj mise NanoMagSat během ESA Earth Observation Commercialization Forum. Smlouva v hodnotě 34,6 milionů eur pokrývá vývoj, vypuštění a uvedení družic do provozu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Od začátku vědecké fáze mise Vesmírného dalekohledu Jamese Webba uplynulo již dvacet jedna měsíců. Za tu dobu si tento přístroj vybudoval pevnou pozici mezi nejdůležitějšími astronomickými observatořemi současnosti, nejen kosmickými, ale obecně mezi všemi teleskopy co na světě existují. Za oněch 21 měsíců jsme se již dočkali skvělé vědy, prvních náznaků potenciálních velkých objevů, a také, což je pro veřejnost asi to nejdůležitější, krásných snímků všech možných skupin objektů, mimo jiné i mnoha galaxií a právě o galaxiích se dnes budeme bavit nejvíce.
Webbův dalekohled pracuje již téměř dva roky. Za tu dobu nám stihl přinést množství zajímavých poznatků a celé řady dalších se ještě jistě dočkáme. Jedním z hlavních pilířů výzkumu JWST jsou galaxie. A to galaxie všech možných typů, tvarů, vzdáleností a stáří. Díky Webbu jsme tak už viděli krásné pohledy do sousedních galaxií jako jsou Magellanova mračna, jakož i naopak extrémně vzdálené galaxie na opačném konci vesmíru, jejíchž rudý posuv dosahuje neuvěřitelných hodnot nad 10, což znamená, že se vlnová délka jejich světla prodloužila od doby vyzáření více než desetkrát. Díky tomuto širokému rozmezí pohledů může JWST zkoumat evoluci galaxií. Tohoto zásadního tématu se dotýká i nový výzkum na nějž se dnes podíváme.
Jednou z nejvíce fascinujících a nejrychleji se rozvíjejících oblastí astrofyziky je výzkum extrasolárních planet, tedy planet u jiných hvězd. Ačkoliv si ještě v polovině minulého století někteří odborníci mysleli, že tyto planety nebude možné nikdy detekovat, natožpak spatřit, od konce 80. let minulého století se situace během pár let razantně změnila. Objevili jsme totiž několik planet a všechny nám řádně zamotaly hlavu, jednalo se totiž o planety, které dle tehdejších modelů vývoje planet ani neměly existovat. Od té doby se exoplanety staly velmi vděčným tématem výzkumu a dnes jich známe již více než 5500. Ale i dnes nám mohou exoplanety přichystat pořádné překvapení, jak dokazuje nový objev evropského teleskopu CHEOPS.
Pokud jde o ty nejvzdálenější známé objekty ve vesmíru, už jsme se jim podrobně věnovali ve článku, kde řešíme zda Webbův dalekohled vyvrátil teorii velkého třesku. Před érou Webba ovšem stál za objevy mnoha extrémně vzdálených galaxií Hubbleův kosmický dalekohled. Ten se od doby svého startu na počátku 90. let až dodnes intenzivně věnuje mimo jiné kosmologickým pozorováním, díky nimž jsme se o raném vesmíru dozvěděli mnohem více.
Gravitační vlny jsou fenomén, který nás provází již více než sto roků. Jejich existenci máme nicméně spolehlivě potvrzenou až od 70. let, přímo jsme je spatřili dokonce až roku 2015. Zasloužily se o to dva detektory LIGO ve Spojených státech amerických, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. Později se k nim přidaly taktéž detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 gravitačních událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně zajímavé a perspektivní oblasti výzkumu.
14. 2. 2024 oficiálně začala šestiletá vědecká fáze evropského teleskopu Euclid, během níž bude zkoumat temnou hmotu, temnou energii a kosmologické parametry našeho vesmíru. První dílčí data mají být k dispozici na jaře 2025. 15. února 10:20
Vesmírný dalekohled Jamese Webba má velmi širokou paletu cílů. Od výzkumu těles Sluneční soustavy, přes exoplanety až po hvězdy. Jedním z pilířů činnosti tohoto předního teleskopu je ale také výzkum galaxií. A to opět všech možných tvarů i vzdáleností, od trpasličích objektů v sousedství Mléčné dráhy, jako jsou ona slavná Magellanova mračna, po extrémně vzdálené galaxie z počátku existence vesmíru, jako je třeba GLASS-z12, dosud nejvzdálenější potvrzená galaxie. My se dnes podíváme na jedno pozorování galaxie, která je od nás velmi daleko, přece jen však ne tak daleko jako ony rekordní objekty. A když mluvím o jedné galaxii, za chvíli též zjistíme, že jde vlastně o galaxie dvě.
Svět fyziky zasáhla 22. ledna letošního roku nesmírně smutná zpráva. Ve věku 90 let nás navždy opustil vynikající americký kosmolog, astronom a fyzik Arno Allan Penzias, držitel Nobelovy ceny pro rok 1978. Jeho výzkum byl mimořádně důležitý z hlediska fyzik, avšak velmi ovlivnil i kosmonautiku. V zásadě to byl totiž právě Penzias, kdo umožnil existenci sond COBE, WMAP, Planck nebo budoucí LiteBIRD. Proto se domnívám, že je zcela na místě si tohoto jednoho z nejvýznačnějších kosmologů 20. století připomenout i na našem webu.
22. ledna zesnul ve věku 90 let vynikající americký fyzik a astronom Arno A. Penzias, spoluobjevitel reliktního záření z počátku vesmíru. Jeho výzkum tak de facto vedl až k sondám COBE, WMAP či Planck. 28. ledna 10:00
Ve věku 82 let nás navždy opustil zakladatel školy relativistické fyziky v Praze, popularizátor vědy, překladatel, úspěšný školitel a vynikající fyzik Jiří Bičák, dlouholetý vedoucí Ústavu teoretické fyziky na MFF UK. 27. ledna 17:50
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
