Tory Bruno
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když budou astronauti v rámci programu Artemis prozkoumávat oblast kolem jižního pólu Měsíce, budou se moci dostat dále od landeru a také udělat více vědy, než kdy dříve. Pomohou jim s tím nová vozítka označovaná jako LTV (Lunar Terrain Vehicle). Namísto toho, aby NASA tyto rovery sama vlastnila, chystá kontrakt na objednání jejich služeb od soukromých firem. Základní návrh výzvy k předkládání návrhů na služby spojené s rover LTV už je připraven k revizi soukromými firmami, přičemž NASA bude do 1. prosince přijímat zpětnou vazbu. Návrh počítá s tím, že NASA bude rovery LTV na Měsíci potřebovat v časovém horizontu kolem roku 2028. Poté, co NASA zohlední připomínky od soukromých firem, by měla na začátku roku 2023 vydat finální výzvu.
Evropská kosmická agentura se pochlubila fotografií z výroby v pořadí již třetího servisního modulu lodi Orion. Ten v současné době (společně se čtvrtým exemplářem) vzniká ve výrobním závodě firmy Airbus v německých Brémách. Servisní moduly jsou pro lodě Orion klíčovým prvkem, který umožní návrat lidí na Měsíc po více než půl století. Tyto moduly zajistí kosmické lodi pohon, elektrickou energii, řízení teploty a astronautům dodají zásoby vody a kyslíku. Celou loď Orion totiž tvoří dvě základní části – americká návratová kabina a evropský servisní modul. Obě části pak spojuje adaptér modulu pro posádku vyráběný v režii NASA.
Dva měsíce před tím, než se Apollo 8 vydalo v prosinci 1968 s posádkou ve složení Frank Borman, James Lovell a William Anders na historickou šestidenní misi k Měsíci, prověřili Walter Schirra, Donn Eisele a Walter Cunningham systémy kosmické lodi Apollo 7 při jedenáctidenní testovací misi na oběžné dráze Země. Pro první pilotovaný let Orionu, tedy pro misi Artemis II, byl zvolen přístup kombinující prvky obou těchto misí. Trajektorie byla navržena podle míry rizika, kterou jsou manažeři NASA ochotni přijmout.
Spojené moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway by se měly vydat na téměř roční cestu k Měsíci na konci roku 2025. Skluz jejich vynesení je již několikaletý. Původně měly být vyneseny samostatně – PPE v roce 2022 a HALO v roce 2023. Plánovaná první návštěvnická mise Orionu ke Gateway, Exploration Mission-3, později přejmenovaná na Artemis 3, má podle posledních odhadů dorazit na oběžnou dráhu Měsíce přibližně o rok dřív než HALO/PPE. Orion se proto má připojit přímo k lunárnímu landeru Starship. Cílem landeru je pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Pokud by však byla Artemis 3 odložena, není zcela vyloučeno ani využití Gateway. V takovém případě by došlo k připojení Orionu a Starship k modulu HALO. Momentálně je Gateway vyvíjena pro Artemis 4 a pro mise následující.
Agentura NASA oznámila 7. září, že pro dodání „systémů pro vycházky na Měsíci“ pro misi Artemis III, vybrala firmu Axiom Space. Půjde o návrat lidí na povrch měsíce po více než 50 letech. Tato smlouva – mimochodem první uzavřená v rámci smlouvy na kosmické skafandry vyvíjené v konkurenčním režimu – se týká zakázky na vývoj nové generace skafandru Artemis, ale také podpůrných systémů a demonstrace jejich použití na povrchu Měsíce během mise Artemis III. Uzavřením této smlouvy NASA udělal další z mnoha důležitých kroků pro návrat svých astronautů na povrch Měsíce. Bude tak možné pokračovat v jedinečném vědeckém výzkumu, ze kterého budou ve výsledku profitovat i lidé na Zemi. Součástí chystaných lunárních výprav bude také přistání první ženy na povrchu Měsíce a také prvního nebělošského astronauta.
Astronauti, u kterých existuje možnost, že by se mohli vydat k Měsíci, podstupují v rámci páté fáze kampaně Pangaea od agentury ESA špičková školení zaměřená na geologii. Od výběru míst přistání pro budoucí mise programu Artemis až po návrhy vědeckých činností – kurs si klade za cíl udělat z kosmických průzkumníků vědce pracující v terénu. 6. září zahájil Němec Alexander Gerst a Američanka Stephanie Wilson intenzivní kurs, který je zavede na různá místa Evropy. V rámci tréninku se naučí, jak správně číst terén, jak sbírat vědecky cenné vzorky hornin, nebo jak efektivně nasbíraná geologická pozorování komunikovat týmům na Zemi.
První pokus o start rakety SLS zhatilo 29. srpna vadné čidlo na jednom raketovém motoru RS-25. Druhý pokus o vypuštění nejsilnějšího nosiče současnosti se odehrál 3. září a bohužel se týmy nedostaly dál než minule. Jejich snažení zhatila netěsnost na vodíkové rychlospojce. Experti se několikrát pokusili opětovně obnovit těsnost, ovšem neúspěšně. Vodíková rychlospojka dělala problémy už při zkoušce WDR, ale v hale VAB prošla opravou, takže se očekávalo, že by měla fungovat. První pokus o start zvládla na jedničku, při druhém však zlobila. V rámci tohoto článku budeme sledovat, jak probíhá příprava rakety SLS na třetí pokus o start na bezpilotní misi Artemis I. Ten je v době vydání tohoto článku plánován nejdříve na 5. září.
Prvním psaným přenosem jsme pokryli 14 dní předstartovních příprav, druhý se pak věnoval pokusu o vzlet 29. srpna, který byl nakonec z technických důvodů odvolán. V tomto článku naleznete psaný online přenos, který bude mapovat aktuální dění před dalším pokusem o start. Připomeňme, že v době vydání tohoto článku (29. srpna odpoledne) je nejbližší možný termín 2. září v 18:48, přičemž startovní okno potrvá dvě hodiny. Zatím však není stoprocentně jisté, zda NASA stihne identifikovat a vyřešit příčinu problémů, které způsobily, že nebylo možné provést předchlazení jednoho motoru RS-25.
V březnu 2021 jsme vydali článek o tom, že NASA chce ve spolupráci s firmami rozvinout koncept výsuvných fotovoltaických panelů. Agentura nyní vybrala trojici firem, které mají dále rozvíjet práce na těchto panelech, které pomohou napájet nejrůznější prostředky pilotovaného i robotického průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Aby měly tyto prostředky dostatek energie, chtěla by NASA podpořit vývoj panelů, které se umí autonomně vysunout až do výšky téměř 10 metrů a u kterých nebude problém je zase složit pro přesun na jiné místo. „Tyto prototypy poskytnou vhodná řešení pro spolehlivé zdroje energie na Měsíci, což bude klíčové pro úspěch prakticky všech činností, které se budou na povrchu dělat,“ říká Niki Werkheiser, ředitelka oddělení pro dozrávání konceptů v rámci ředitelství kosmických technologických misí na centrále NASA ve Washingtonu a dodává: „Toto vzrušující úsilí hraje klíčovou roli, která doslova pomůže pohánět náš výzkum Artemis v jedinečně náročném prostředí jižního pólu Měsíce.“
Dost možná nejvýznamnější start letošního roku se blíží. Pokud nenastane odklad, odstartuje raketa SLS na svou premiérovou misi už 29. srpna, tedy za pouhých 5 dní. Misí Artemis I tak začne program Artemis, který má kromě jiného vrátit člověka na Měsíc. Čekají nás fascinující momenty a nyní stojíme na prahu této nové éry. Vzhledem k významu této události se dá očekávat zvýšený zájem i od lidí, kteří se o kosmonautiku doposud příliš nezajímali. Právě proto jsme připravili tento svým způsobem trochu odlehčený článek, který se pokusí pro náš web nezvyklou formou shrnout základní informace o misi Artemis I a vysvětlit některé výrazy, které s ní souvisí a které mohou nového zájemce o téma zmást. Přesto doufáme, že ani zkušené čtenáře, kteří se tématu dlouhodobě věnují, tento článek neurazí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.