30. dubna 2020 
Firmy Blue Origin (s partnery), Dynetics a SpaceX byly vybrány k vývoji a zkouškám pilotovaných lunárních landerů. Návrh firmy Boeing vybrán nebyl. 30. dubna 22:07
Štítek ‘Artemis’
NASA vybrala pilotované lunární landery
Rubrika Krátké zprávy 
Štítky: Artemis, Blue Moon, Blue Origin, Dynetics, Měsíc, NASA, SpaceX, Starship NASA dnes oznámí kontrakty na pilotované landery pro lunární mise Artemis
Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.
Záchranný motor pilotovaného Orionu
Kosmická loď Orion bude při startu vybavena záchrannou věžičkou, která ji v případě nebezpečí odnese pryč od rakety SLS. Tato věžička bude tvořena třemi typy motorů na tuhé pohonné látky. Největší z nich je motor únikový, který zajistí samotné vzdálení lodě od rakety. Tento motor pro první pilotovanou výpravu v lodi Orion již dorazil na Floridu. Tahač s transportním kontejnerem vyjel z areálu firmy Northrop Grumman v Promontory (stát Utah) a 13. dubna dorazil na Kennedyho středisko. Únikový motor pro misi Artemis II nyní na Floridě čeká celá série zkoušek, které ověří jeho připravenost.
Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2020)
Zatímco nová čínská kosmická loď podstupuje na kosmodromu Wenchang finální přípravu k nepilotovanému letu na oběžnou dráhu Země s apogeem ve výši 8 000 km, Orion byl po pozemních testech 25. března vrácen na Kennedyho vesmírné středisko k dokončení přípravy pro nepilotovanou misi na oběžnou dráhu Měsíce. Z letiště, kde v minulosti přistávaly raketoplány, vedla trasa Orionu kolem montážní budovy VAB. Loď jsme v minulém dílu opustili ve chvíli, kdy ve vakuové komoře Space Simulation Vacuum Chamber na zkušební stanici Plum Brook v Sandusky ve státě Ohio probíhaly testy.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Artemis, Artemis I, Artemis II, Cesta k Artemis I a Artemis II, NASA, Orion, SLS Kosmotýdeník 392 (16.3. – 21.3.)
Máme za sebou dalších sedm dní, které jsou poněkud odlišné od těch týdnů, na které jsme normálně zvyklí. I hlavní téma Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice za poslední týden, bude věnováno aktuálním dopadům světové pandemie koronaviru COVID-19 na kosmický výzkum. Podíváme se, jaké má pandemie aktuální dopady na programy NASA. Věnovat se však budeme i dalším tématům, od startů Falconu 9 a Sojuzu 2-1b, až po novou globální mapu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Artemis, Bennu, covid-19, Falcon 9, JPL, Kosmotýdeník, KSC, NASA, OneWeb, Orion, OSIRIS-REX, SLS, Sojuz 2-1B, SpaceX, Starlink, Starship, Starship SN-3 Gateway (březen 2020)
Nový přidružený administrátor NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Doug Loverro připravuje se svým týmem revidovaný plán mise Artemis III, jejíž cílem je pilotované přistání na Měsíci v roce 2024. V rozhovoru s vědeckým výborem Poradní rady NASA Loverro 13. března oznámil, že Gateway byla vyvedena z kritické cesty pro přistání 2024 a zcela oddělena od mise Artemis III. O této možnosti jsme informovali v několika předchozích dílech, naposledy v třetím odstavci únorového dílu. Gateway tedy již není součástí této mise, ale nadále bude potřebná pro udržitelný plán pozdějších průzkumných misí. Díky vyvedení z podpory mise Artemis III budou první moduly Gateway schopny pojmout vědecké užitečné zatížení. Současně NASA oznámila první dva vědecké experimenty, o nichž jsme psali v samostatném článku, a které proběhnou na palubě Gateway.
Generální inspektor NASA: Náklady na SLS rostou
Nosná raketa Space Launch System, která se má stát páteří amerického programu Artemis bude používat pomocné urychlovací bloky na tuhé pohonné látky od firmy Northrop Grumman a hlavní kyslíkovodíkové motory od firmy Aerojet Rocketdyne. V úterý vydal úřad hlavního inspektora NASA zprávu, podle které by náklady na vývoj tohoto nosiče měly v době premiérového startu dosáhnout více než 18 miliard dolarů. Program je již nyní ve dvouletém skluzu oproti původním plánům a cena vzrostla oproti očekáváním o dvě miliardy dolarů. Na vině jsou jak technické komplikace, tak i změny požadavků, ale i výkony dodavatelů. V roce 2023, kdy mají v SLS letět první lidé, by mohly náklady na program SLS atakovat hranici 23 miliard dolarů.
Orion a radiofrekvenční zkoušky
Pouhé dva týdny po dokončení termálních a environmentálních zkoušek začaly lodi Orion pro misi Artemis I radiofrekvenční zkoušky. Testy označované jako EMC, jsou běžnou součástí přípravy kosmického hardwaru. Veškerá elektronika vydává nějakou formu elektromagnetických vln, které mohou způsobit interferenci s jinými zařízeními. Pro příklad z běžného života nemusíme chodit moc daleko – asi každý z nás zažil, jak se začnou chovat reproduktory, když se blízko nich nachází mobilní telefon, na který se zrovna někdo snaží dovolat.
Artemis I otestuje protiradiační vesty
V dalších letech budeme po mnoha desetiletích půstu opět svědky pilotovaných výprav k Měsíci a jednou možná i někam dál. U těchto výprav, zvlášť pokud mají trvat delší dobu, představuje největší riziko pro posádku neviditelný nepřítel – kosmické záření. NASA proto nedávno podepsala dohodu s Izraelskou kosmickou agenturou ISA a německým centrem DLR, která se týká experimentálního ověření zařízení AstroRad, tedy vesty chránící před kosmickým zářením, během chystané mise Artemis I. Půjde jednak o letovou zkoušku nové rakety SLS a lodi Orion, která poletí bez posádky. Celý experiment, který dostal jméno MARE (Matroshka AstroRad Radiation Experiment), má získat cenná data o radiační úrovni v různých fázích cesty k Měsíci a zpět. Inženýry bude zajímat, jak efektivní v blokování neviditelného záření tyto vesty jsou.
Gateway (únor 2020)
V úvodu minulého dílu byl popsán přínos Gateway pro případné budoucí mise k Marsu. Ve stejný den, kdy článek vyšel, zveřejnil Výbor pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů text návrhu autorizačního zákona, ve kterém specifikuje zprávy, které má administrátor NASA předat Kongresu, a které by sloužily jako podklad pro budoucí rozhodování. Ačkoli může být text zákona ještě změněn, vzhledem k jeho důležitosti se mu věnujeme v závěru tohoto dílu. V srpnu 2018 uvedl viceprezident USA Mike Pence termín, ve kterém má být na palubě Gateway první posádka – před koncem roku 2024. Nyní jsou v počáteční fázi výroby díly pro první dva moduly Gateway i pro pilotovanou misi Artemis III.
Nahrávání ...