Deutsche Telekom
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
Společnost Intuitive Machines získala 25. února prodejem akcií 175 milionů dolarů a výtěžek plánuje použít na pomoc s vybudováním komunikační sítě pro hluboký vesmír.
Čínská společnost CAS Space se připravuje na první start své opakovaně použitelné kapalné rakety Kinetica-2 na konci března, která ponese prototyp nákladní kosmické lodi.
NASA poskytla nové podrobnosti o svých plánech na pořízení komunikačního družice pro Mars financované v rámci loňského zákona o sladění rozpočtu.
Čína se chystá na svou první roční misi s lidskou posádkou na stanici Tiangong, zároveň potvrzuje let pákistánských astronautů na krátkodobou misi.
Selhání palivové nádrže během testů v lednu odloží první start rakety Neutron společnosti Rocket Lab nejméně na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Společnost Sierra Space oznámila, že dlouholetý manažer obrany Dan Jablonsky byl s účinností od 2. března jmenován generálním ředitelem.
Společnost CesiumAstro 26. února oznámila akvizici společnosti Vidrovr, startupu specializujícího se na umělou inteligenci pro analýzu multimodálních signálů.
Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Astronauti, kteří mají už za pár týdnů obletět Měsíc vstoupili v pozdějších pátečních hodinách do karantény. Reid Wiseman, Victor Glover a Chrisitna Koch z NASA a Jeremy Hansen z kanadské agentury CSA se tímto krokem snaží zajistit, aby z okolí nechytili nějakou nemoc, které by mohla opozdit jejich misi. Omezení jejich vystavení ostatním ve dnech před startem je v tomto směru optimálním opatřením. Toto období, označované jako program zdravotní stabilizace, typicky začíná 14 dní před startem. To, že karanténa začala nyní, zachovává flexibilitu v práci týmu vstříc potenciálním možnostem pro únorové termíny startu. V tuto chvíli agentura ještě nestanovila termín startu, jelikož zkoušky rakety i kosmické lodi stále probíhají. Na základě výsledku zkoušky WDR (wet dress rehearsal) či dalších provozních faktorů bude posádka moci karanténu opustit a opět se do ní vrátit 14 dní před jakýmkoliv termínem startu.
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu rakety SLS na rampu. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude soustředit na plány NASA a amerického ministerstva energetiky ohledně nukleárních reaktorů na Měsíci. V dalších tématech přidáme ještě přípravu lunárního modulu Blue Ghost Mk1. Přeji vám dobé čtení a pěknou neděli.
Návrat lidí k Měsíci po více než půl století je zase o kousek blíže. Už za pár hodin vyjede z floridské montážní budovy VAB na Kennedyho středisku pásový dopravník crawler transporter, který bude mít na svých zádech naloženou mobilní vypouštěcí plošinu s druhým exemplářem rakety SLS a kosmickou lodí Orion. Sestava se pomalým tempem (maximální rychlost 1,6 km/h) vydá směrem ke startovní rampě 39B, přičemž samotný převoz potrvá něco mezi osmi a dvanácti hodinami. Na rampě bude raketu v dalších týdnech čekat celá řada testů včetně zkoušky tankování. Podle aktuálně platného plánu by se už SLS do haly VAB vracet neměla a na rampě má setrvat až do startu mise Artemis II. Jelikož je vývoz velmi působivou a zároveň pro startovní přípravy významnou událostí, připravila NASA přímý přenos, jehož přehrávač najdete v tomto článku.
Před pár dny NASA oznámila, že do dvou týdnů proběhne vývoz rakety SLS a kosmické lodi Orion z haly VAB na startovní rampu 39B, kde proběhnou předstartovní zkoušky. Nyní agentura termín vývozu upřesnila. Aktuálně to vypadá, že by k přesunu mělo dojít nejdříve 17. ledna, tedy ode dneška za týden. Co vedlo k tomuto drobnému posunu, nevíme, ale jisté je, že se v okolí montážní haly začínají objevovat náznaky blížícího se přesunu. Včera se na cestu k hale VAB vydal pásový dopravník Crawler transporter. Až přijde správný čas, zajede do montážní haly pod mobilní vypouštěcí plošinu, na které stojí raketa SLS, celou tuto zátěž si naloží na záda a pomalým tempem se vydá na zhruba půldenní cestu k rampě 39B.
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu se 16. října vrata budovy LASF otevřela a kolový dopravník se s kosmickou lodí vydal na desetikilometrovou cestu k budově VAB. Po dočasném uskladnění v sekci High Bay 4 byl Orion vyzvednut jeřábem a přemístěn do High Bay 3. Zde byl 19. října usazen a přišroubován na nosnou raketu SLS.
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější, ale i přesto se pár zajímavých věcí stalo. V hlavním tématu se Kosmotýdeník bude věnovat plánovanému masivnímu přesunu tisíců družic Starlink na jinou oběžnou dráhu. Budeme se věnovat také prvnímu letošnímu startu, zvýšení dráhy ISS pomocí lodi Dragon či oznámení o vývozu rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Tisková mluvčí agentury NASA, Bethany Stevens, oznámila včera na svém Twitteru několik zajímavých informací o přípravě mise Artemis II. Tou asi nejdůležitější je, že vývoz nosné rakety SLS z montážní haly VAB na vzletovou rampu 39B je vzdálen už méně než dva týdny. Tímto milníkem začne závěrečné celosystémové testování, aby měla agentura jistotu, že je připravena poslat čtyři astronauty na oblet Měsíce, tedy něco, co tu více než 50 let nebylo. Dodala, že startovní okno se otevře už 6. února. Informace o začátku startovního okna není nová, ale přesto je toto zopakování důležité. Dříve se zdálo, že se tento nejčasnější termín startu může stihnout pouze v ideálním případě, při kterém by k vývozu SLS na rampu došlo ještě v průběhu roku 2025, což se ale nestihlo. To, že je i přesto 6. únor zopakován jakožto první možný termín startu, znamená, že tato naděje stále existuje, byť bych se osobně vůbec nedivil skluzu o několik týdnů. Přeci jen, půjde o první pilotovanou misi rakety SLS a kosmické lodi Orion, takže bezpečnost bude na
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron ukazuje, že se před Vánoci nebrzdí. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník bude věnovat další významné události, kterou bylo jmenování nového administrátora NASA Jareda Isaacmana. Jeho jmenování v době plné turbulencí a nejistot je velmi sledované. V dalších tématech se hned dvakrát budeme věnovat dokovacím prstencům, respektive jejich výrobě a testování. Nevynecháme ani přípravu mise Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po šesti týdnech opakovaných hlasování americký Senát konečně schválil v pondělí 10. listopadu návrh zákona HR5371 o krátkodobém federálním financování ve fiskálním roce 2026. Zákon, který financuje federální instituce v režimu rozpočtového provizoria, prošel nejnižším možným poměrem hlasů 60:40. Ve středu 12. listopadu zákon schválila i Sněmovna reprezentantů poměrem 222:209. Prezident Donald Trump zákon podepsal ve středu 12. listopadu večer. Podstata nejdelšího výpadku financování vládních institucí v historii USA nesouvisela s NASA. Šlo o požadavek demokratů na pokračování systému státních dotací na zdravotní pojištění pro miliony Američanů podle zákona o dostupné péči, jehož platnost skončí 1. ledna 2026. Republikáni prodloužení odmítali a k jeho prosazení nedošlo. Demokraté pouze získali závazek od vůdce republikánů v Senátu, že do druhého prosincového týdne se bude o dotacích hlasovat.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.