sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (MTG-S1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: artemis-ii

Kosmotýdeník 356 (8.7. – 14.7.)

Další týden je za námi a k nedělnímu obědu proto přichází tradiční porce událostí v kosmonautice, které za uplynulý týden shrne Kosmotýdeník. Tentokrát bude hlavním tématem úspěšný druhý odběr japonské sondy Hayabusa 2, která odebrala cenný materiál z povrchu planetky Ryugu. Dalšími tématy, kterými se budeme zaobírat, jsou například přípravy zařízení Starhopper, anebo příprava na start indické mise Chandrayaan 2. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Evropský servisní modul pro pilotovanou misi

První exemplář evropského servisního modulu pro lodi Orion je již několik měsíců ve Spojených státech, kde se připravuje na nepilotovanou misi kosmické lodi Orion – Artemis 1. V Evropě však už vzniká i druhý exemplář servisního modulu, který bude součástí pilotované mise Artemis 2, při které by měli lidé letět k Měsíci. Evropská kosmická agentura nyní zveřejnila několik fotografií z aktuálního stavu prací na tomto důležitém prvku celé mise. Když jsme se tomuto konkrétnímu kusu na fotografiích věnovali naposledy, psal se říjen roku 2017 a servisní modul ještě ani neměl kompletně sestavenou kostru, jen základní díly a desky. Za ten více než rok a půl se tedy stihlo udělat opravdu hodně práce, uznejte sami.

Cesta k Artemis 1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2019)

I takhle vypadalo přepisování názvu programu pilotovaných letů za nízkou oběžnou dráhu Země poté, kdy administrátor NASA Jim Bridenstine tyto průzkumné mise nově pojmenoval. V rámci našich čtvrtletních přehledů pravidelně sumarizujeme postup příprav na první dvě mise – nepilotovanou, nyní nazvanou Artemis 1 na oběžnou dráhu Měsíce a pilotovanou Artemis 2, během níž má čtyřčlenná posádka kosmické lodě Orion uskutečnit oblet Měsíce. Podívejme se tedy, co vše se událo od posledního čtvrtletního přehledu. Tentokrát začneme děním na startovním komplexu SLC-46 na Mysu Canaveral.

Kosmotýdeník 348 (12.5. – 19.5.)

Uběhlo dalších sedm dní a proto je čas podívat se na události, které v kosmonautice tento čas formovaly. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vezme plány společnosti ULA na znovupoužitelnost svých raket a plány NASA na nafukovací tepelný štít. Oba tyto plány se setkají v jednom startu v roce 2021. Dále se podíváme na poslední čínský start, anebo na pokrok u zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2019)

V souvislosti s rostoucími lunárními aktivitami Číny byl úvodní odstavec minulého čtvrtletního souhrnu věnován úvaze, či spíše varování před chybějícím pocitem naléhavosti návratu amerických astronautů k Měsíci a na jeho povrch. Právě o naléhavosti hovořil 26. března viceprezident Spojených států Mike Pence na zasedání Národní rady pro kosmonautiku. Pence ve svém projevu pověřil NASA přistát v roce 2024 v oblasti jižního pólu Měsíce. Tedy v oblasti, která má velkou vědeckou, ekonomickou a strategickou hodnotu, a kde již NASA potvrdila existenci vodního ledu v trvale odstíněných kráterech.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2018 a výhled na 1. čtvrtletí 2019)

Zdá se, že oproti šedesátým letům minulého století naráží současný plán na návrat Američanů k Měsíci či dokonce na jeho povrch na chybějící pocit naléhavosti. Případný náskok rostoucího konkurenta, Číny, by však v souvislosti s přeměnou geopolitického myšlení mohl mít významné a pro Spojené státy škodlivé důsledky. Čína připravuje novou pilotovanou kosmickou loď schopnou lunárních misí, a na první pololetí roku 2020 chystá její zkušební bezpilotní let na oběžné dráze Země. Loď bude vynesena z rampy LC101 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan při prvním letu rakety CZ-5B, což je nová varianta CZ-5 bez druhého stupně, určená k vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu.

22.8.2018 - Spojování neletového GTM a krytu v SLC-46.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2018)

Od minulého čtvrtletního souhrnu došlo k dalšímu posunu v přípravách jak na nepilotovaný let Orionu, plánovaný na léto 2020, tak na let pilotovaný, který by měl následovat v červnu 2022. V rámci certifikace padákového systému pro pilotovaný let byl 12. září nad pouští Yuma v Arizoně proveden osmý, závěrečný test zahrnující shoz makety Orionu z transportního letounu C-17. Jiný velký test, nazvaný Ascent Abort-2 (AA-2), ověří funkci záchranné věžičky LAS. Přípravami na test jsme se podrobně zabývali jak v minulém čtvrtletním souhrnu, tak i v nedávném specializovaném článku. Modul Orionu pro AA-2 byl 20. srpna převezen z Johnsonova střediska na stanici Plum Brook v Sandusky v Ohiu, kde následně podstoupil akustický test. V těchto dnech má být Orion vrácen zpět do Johnsonova střediska ke spojení se separačním dílem.

Kabina Orionu pro pilotovanou misi na kosmodromu

Do startu první lodi Orion na raketě SLS zbývají ještě asi dva roky a návratová kabina, která již několik měsíců pobývá na floridském kosmodromu, v minulých týdnech dostala tepelný štít. Po první misi EM-1 se dočkáme pauzy a pilotovaná mise EM-2 by mohla přijít někdy kolem roku 2023. I přesto už na Kennedyho středisko 24. srpna dorazila svařená návratová kabina lodi Orion pro tuto misi – kabina, ve které na palubě Orionu poprvé poletí lidská posádka. V montážní hale budovy Neil Armstrong Operations and Checkout building na Kennedyho středisku se tedy v jednu chvíli sešly kabiny prvních dvou Orionů.

Modul Orionu pro posádku pro pilotovanou misi EM-2, 26. července

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2018)

Před téměř padesáti lety se k našemu vesmírnému souputníkovi postupně vypravilo devět pilotovaných kosmických lodí. Dvanáct amerických astronautů na Měsíci přistálo, další pobývali v jeho blízkosti. Od té doby jsme na příliš dlouhou dobu uvízli na nízké oběžné dráze Země. Po třech desítkách let vizionářské rétoriky amerických prezidentů o pilotovaném průzkumu Měsíce, Marsu, případně asteroidu, bylo před pár dny dokončeno svařování kabiny kosmické lodě Orion, jejímž úkolem je opět dostat astronauty NASA do blízkosti Měsíce. Devítidenní pilotovaná mise tohoto exempláře, zahrnující oblet Měsíce, je připravována na rok 2022 s tím, že může být odložena o rok ve prospěch jiného nákladu nosné rakety SLS – kosmické sondy Europa Clipper, určené pro studium Jupiterova měsíce Europa. Orion bude první pilotovanou lodí NASA od letu raketoplánu Atlantis v červenci 2011. V porovnání s úvodními pilotovanými lety Apolla, které se uskutečnily před padesáti roky, bude mise Orionu zahrnovat jak prvky mise Apolla 7, tak i Apolla 8. Pilotovanému letu bude předcházet šestadvacetidenní nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou

Servisní modul Orionu se chystá na cestu z Evropy

Pracovníci společnosti Airbus Defence and Space mají momentálně plné ruce práce s přípravou na odeslání prvního evropského servisního modulu ESM (European Service Module). Jeho cesta povede na Floridu, kde bude spojen se zbytkem americké lodi Orion. Jakmile bude celá sestava spojená a prověří ji nejrůznější zkoušky, Orion poletí na raketě Space Launch System na misi EM-1 (Exploration Mission-1) k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi. Evropský servisní modul má pro úspěch celé mise klíčovou roli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.