Exolaunch
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
S tím, jak se stále více vzdaluje zlatá éra pilotovaného kosmického výzkumu do propasti času, ztrácejí se tváře těch, kteří tehdy byli „při tom“ a díky nimž lidský rod dokázal to, co dokázal. S každou takovou tváří se ztratí také kousíček onoho úžasného příběhu, střípeček mozaiky toho, jak člověk dosáhnul hranice vesmíru a otisknul svou stopu na Měsíci. Mnoho z těchto osobností poskytlo obsáhlé rozhovory, někteří z nich mají na kontě dokonce i autobiografii, přeci však s jejich odchodem ztrácí lidstvo malé detaily, na které se nikdo nezeptal, detaily, které dotyčnému při rozhovoru nebo psaní jednoduše nevytanuly na mysli. A když tuto teorii o nevyřčených detailech, historkách a vzpomínkách vztáhneme na jednoho z nejdůležitějších mužů za celou existenci agentury NASA, lze bez uzardění tvrdit, že jsme ztratili obrovský poklad, celé jedno velké okno do historie dobývání vesmíru. V pondělí totiž tento svět opustil muž, který byl v centru amerického kosmického výzkumu od jeho počátků až do osmdesátých let. Muž, jenž si dokázal vybudovat obrovský respekt všech okolo, capo di tutti capi pilotovaných misí
Půldruhého tisíce lidí vítalo Neila Armstronga, Michaela Collinse a Edwina Aldrina při opouštění karantény. Ve srovnání s tím, co následovalo v následujících týdnech a měsících byli v podstatě na samotce. Už když je ze střediska MSC (Manned Spacecraft Center) rozvážela vozidla NASA domů, byly jim v patách televizní přenosové vozy. Doma se ale astronauti neohřáli, hned 13. srpna ráno zamířili s manželkami a dětmi na základnu Ellington AFB a odtud do New Yorku. Zde následovala velkolepá jízda „kaňonem hrdinů“ mezi mrakodrapy, pak převzali klíče od města, měli první veřejný projev po návratu od Měsíce a navštívili Spojené národy.
Čím více se blížilo první přistání na Měsíci, tím více rezonovala otázka „Jsou-li tam žáby taky?“ Aneb nejsou na našem přirozeném souputníkovi přece jen nějaké bakterie, viry nebo jiné breberky, které by se nám mohly stát fatálními? Jistě, výměna materiálu mezi Zemí a Měsícem probíhá odpradávna, ale pilotovaná výprava je přece jen expresní jízda. Vědci považovali Měsíc za mrtvé těleso a jakoukoliv stopu života za nepravděpodobnou, leč znáte to. Vždy se najde někdo, kdo si udělá živnost ze zpochybňování nebo vymýšlení nepravděpodobných scénářů. A když se mu dostane politické či mediální pozornosti… Myšlenka na preventivní karanténu astronautů poprvé zazněla v červenci 1964 na konferenci Národní akademie věd. Naše znalosti o Měsíci v té době byly velmi limitované (i to svědčí o výzvě, jaká ležela před programem Apollo). NASA se proto v případě prvních lunárních přistání rozhodla pro preventivní karanténu astronautů. Nikoliv odborné argumenty, ale právě veřejné mínění bylo hybatelem tohoto rozhodnutí. Lékaři rozhodli, že karanténa astronautů bude trvat 21 dní od prvního kontaktu s lunární horninou. To bylo mnohem
Na Měsíc s posádkou se nelétá každý den a popravdě řečeno na světě jsou generace lidí (mezi ně patří také autor), které podobné dobrodružství nepamatují a znají ho pouze z vyprávění a knih. Možná třeba za 100 let budou lunární výpravy zcela běžné, ale jen jedna mise bude navždy tou první a právě tu si v uplynulých dnech připomínal doslova celý svět a ani Česká republika nebyla výjimkou. V českých krajích probíhaly nejrůznější přednášky a připomínkové akce, ale nejvýrazněji se do oslav úspěchu veleúspěšné mise Apollo 11 zapojila Praha, která mimo jiné nabídla velmi netradiční způsob připomenutí, který stejně jako pilotované mise na Měsíc, nejsou k vidění každý den.
66 je nejen název legendární silnice, která jako první propojila východní a západní pobřeží Spojených států (i když… no, ale legendární je), ale také trupové číslo vrtulníku Sikorsky Sea King, který byl u mnoha přistání kosmických lodí Apollo. Vrtulník s velkým číslem „66“ je vidět na mnoha fotografiích nebo filmech. Neměl žádné speciální jméno, jen označení v rámci letky – „Helo 66“. Vrtulník je vidět i na záběrech ze záchrany posádky Apolla 11, od které právě dnes uplynulo padesát let.
Když NASA uzavřela kontrakt na vývoj a výrobu lunárního modulu s firmou Grumman Aircraft Engineering Corporation, bylo součástí kontraktu mj. patnáct letových exemplářů a deset testovacích LTA (Lunar Test Article). Dva z nich, LTA-8 a -9, původně měly být určeny k letům v atmosféře: k získání zkušeností, výcviku astronautů apod. Velmi záhy se ale ukázalo, že to není šťastný nápad: lunární modul byl navržený k letům výhradně mimo zemskou atmosféru a i jiných specifických podmínkách. Jeho úprava pro lety v atmosféře by byla náročná a navíc by se takto potřebné informace nezískaly.
Dnes z poněkud jiného soudku: mezi historické zprávy z padesát let starých událostí týkajících se prvního letu na Měsíc s dovolením „propašujeme“ jednu aktualitu. Jak už jsme psali v úvodním díle tohoto seriálu, vznikl při psaní knihy Dobytí Měsíce. Kniha oficiálně vychází právě dnes. Jak napovídá ohlas seriálu „Týden s Jedenáctkou“, téma pilotovaného přistání na Měsíci k nám promlouvá i po půl století. A jak (snad) ukazuje i tento seriál, pořád je v oblasti programu Apollo mnoho bílých míst, o nichž by se dalo říci „hic sunt leones“. Část těchto mezer nyní zaplňuje právě kniha Dobytí Měsíce. Začíná vyhlášením pilotovaného letu na Měsíc, pokračuje formováním celého lunárního programu. Představuje slepé uličky, hledání správných cest i nezdary, které ho provázely. Popisuje vyvíjenou techniku i peripetie při její přípravě. Seznamuje s hardwarem, lidmi i lokalitami. Pokračuje popisem jednotlivých misí programu Apollo přes první přistání a popisem všech následujících. Končí pak rekapitulací lunárního programu a připomenutím toho, co nám z něj zbylo.
Americká vlajka na Měsíci se stala jedním ze symbolů programu Apollo a také jednou z ikon dvacátého století. Však také když se režisér Damien Chazelle rozhodl v roce 2018 nezařadit do filmu První člověk žádný záběr s vlajkou, pořádně to schytal ze všech stran. „Je to naprostá šílenost. Je to medvědí služba národu v dobách, kdy lidé potřebují vidět, čeho jsme schopni dosáhnout, pokud budeme spolupracovat. Američané za tu misi zaplatili, postavili raketu plnou americké technologie a na palubě byli také Američané. Nebyla to žádná mise Spojených národů,“ napsal na svůj Twitter senátor za Floridu Marco Rubio. V podobném duchu se vyjádřila i spisovatelka Danielle D´Souza Gillová: „Ta vlajka tam nebyla jen tak pro legraci. Reprezentovala americké vítězství ve studené válce. Chybějící scéna tak narušuje celý kontext mise Apollo 11. Plus je to také historicky úplně špatně.“
Snowcone a Haystack. Hromádka sněhu a kupka sena. Takto se měla jmenovat mateřská loď a lunární modul mise Apollo 11. Alespoň to stojí v dokumentu NASA Technical Information Summary Apollo-11 z 25. června 1969 (ke shlédnutí zde). Opravdu tomu tak mělo být? A kde se vlastně vzala nakonec použitá jména Columbia a Eagle? Když začali létat do vesmíru američtí astronauti, vznikla potřeba dát jim nějaké volací znaky. Ty zjednodušují komunikaci a běžně se v letectví používají. Alan Shepard si zvolil „Freedom 7“ (Svoboda 7). Často se uvádí, že ona sedmička v názvu je odkazem na první oddíl amerických astronautů, který byl sedmičlenný. Ve skutečnosti ale chtěl Shepard zdůraznit, že loď Mercury má výrobní číslo 7, letí na raketě výrobního čísla 7 a jde o první ze série sedmi plánovaných suborbitálních letů (byť už v té době bylo jasné, že jich bude méně; nakonec se uskutečnily pouze dva). Testovací piloti jsou navíc – přes své silné technické založení – také velmi pověrčiví a „šťastná sedmička“ přímo v názvu letu byla tím nejmenším, co mohli pro zdar své
Na Žižkovskou televizní věž v Praze bude dnes od 22:17 promítnut speciální videomaping na motivy mise Apollo 11. 20. července 10:50
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
