Z-Trak Space
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7. V rámci ní byla poprvé odzkoušena kabina nové kosmické lodi. Následující mise, Apollo 8, se uskutečnila na vánoce roku 1968 a byla při ní poprvé dosažena oběžná dráha Měsíce. V březnu byl poprvé odzkoušen lunární modul při misi Apollo 9 a v květnu se při misi Apollo 10 uskutečnila generální zkouška všech systémů. Tím byla prakticky vydlážděna cesta pro první přistání na povrchu našeho Měsíce. Posádka Apolla 11 odstartovala 16. července 1969 a o čtyři dny později, 20. července 1969 se poprvé procházely lidské bytosti na měsíčním povrchu. O tomto letu a dalších detailech programu Apollo vám povypráví redaktor serveru kosmonautix, Ondra Šamárek, který pro náš server píše historické seriály. Přednáška byla přednesena 28.9.2024 na půdě Czech Mars Society.

Poslední čtvrtek v měsíci lednu NASA každoročně pořádá Day of Remembrance, Den vzpomínek. Tedy připomínku posádek kosmických lodí, které neměly to štěstí se vrátit domů. Všechny tři největší americké tragédie v oblasti pilotovaných letů se staly v rozpětí několika dní na přelomu ledna a února. V pátek 27. ledna 1967 uhořela trojice astronautů v lodi Apollo 204 (později překřtěné na Apollo 1). V úterý 28. ledna 1986 byl v 73. sekundě letu nad Floridou zničený raketoplán Challenger se sedmi astronauty na palubě. A nakonec v sobotu 1. února 2003 shořel během přistávacího manévru raketoplán Columbia. Opět se sedmičlennou posádkou.

Přelom ledna a února je v dějinách kosmonautiky zapsán černým písmem. Je to období, kdy NASA ztratila celkem 17 astronautů. 28. ledna 1986 došlo při startu mise STS-51L ke ztrátě raketoplánu Challenger a k úmrtí celé jeho posádky. 1.2. 2003 se nevrátil z mise STS-107 nejstarší raketoplán flotily NASA, Columbia a zahynula při tom celá jeho posádka. První tragická událost se však dostala do podvědomí Ameriky a potažmo celého světa již o řadu desetiletí dříve. Dnes je tomu na den přesně 54. let, kdy během testu odpojení došlo na palubě kosmické lodi Apollo-1 k požáru, který zničil celou kabinu kosmické lodi Apollo výrobního čísla CSM-012 a zahubil celou posádku. Velitelem první mise Apolla měl být veterán Virgil I. Grissom, který absolvoval již dva kosmické lety. Starším pilotem byl rovněž veterán, Edward H. White II a sedadlo pilota obsadil nováček Roger B. Chaffee. O tomto požáru, který zahubil celou posádku, nám ve své přednášce povypráví známý popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře. Přednáška samotná pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

Na přelomu ledna a února si připomínáme tři tragédie, které připravily o život celkem 17 mužů a žen. Skoro to vypadá jako kdyby nějaká zvrhlá a zákeřná náhoda chtěla tyto tři nehody vměstnat do krátkého časového období – jako kdyby chtěla zdůraznit jak moc nebezpečné lety do vesmíru jsou. Jako kdyby chtěla říct, že kosmonautika byla, je a bude nebezpečná. Jako kdyby nás chtěla postrčit k tomu, abychom k lidem, kteří létají do vesmíru a posouvají naše znalosti dál, chovali ještě větší úctu. Dokud bude kosmonautika pokračovat, dokud si budeme připomínat tyto nehody, pak tito lidé nezemřeli zbytečně. Položili svůj život na oltář technického rozvoje. Za dobývání vesmíru zaplatili tu nejvyšší daň.

Vyhlídkový komentovaný okruh „Cape Canaveral Then and Now“ byl bez diskuse tím nejzajímavějším, co mohl běžný smrtelník vidět z amerických kosmických středisek. Žádné aranžované muzeum, ale dechberoucí cesta skrz nefalšovanou historii na mysu Canaveral. Z důvodu „zpřísněných bezpečnostních opatření“ byl ovšem okruh s okamžitou platností uzavřený. Oč jsme přišli? Namátkou jmenujme možnost projít si startovací rampu 34, kde v lednu 1967 uhořeli astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Nebo navštívit rampu 14, odkud se na svoji historickou misi vydal John Glenn a další astronauti.

Experiment byl u konce. Mladý muž se pousmál a protáhl se. Deset dní izolace bylo úspěšně za ním. Z reproduktoru se ozval hlas jednoho z lékařů- nyní měl povolení odlepit protivné senzory z těla. Psal se 23. březen 1961 a čtyřiadvacetiletý benjamínek sovětského oddílu kosmonautů Valentin Bondarenko měl pocit dobře vykonané práce. Deset dní pobytu v izolační komoře bylo za ním. Nejen, že byl Bondarenko izolován od vnějších podnětů, ale navíc byl celkový tlak v komoře snížen na úroveň, která měla simulovat nadmořskou výšku 5 km. Aby mohl Bondarenko dýchat, byl parciální tlak kyslíku zvýšen na 430 mm rtuťového sloupce. Dalo se říct, že atmosféra v komoře byla z velké části tvořena kyslíkem. Valentin si o této skutečnosti nemyslel nic. Byl rád, že jeho pobyt zde končí. Přestože nijak nestrádal- vedle něj na stolku byl dokonce elektrický vařič, na kterém si mohl uvařit čaj a ohřát jídlo- těch deset dní bylo opravdu dlouhých. Bondarenko se už viděl venku, když si strhával biosenzory z hlavy a hrudníku a dezinfikoval kůži kousky gázy, namočené v lihu. Stačila malá chvilka
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.