Štítek ‘67P/Čurjumov-Gerasimenko’

Kosmotýdeník 147. díl (6.7. – 12.7.2015)

Další týden utekl jako voda a obrazovky většiny nadšených fanoušků kosmonautiky mají na svých pozadích stále se měnící aktuální snímky Pluta. Tento týden by se klidně dal nazvat týdnem Pluta, ale protože ten následující jím bude ještě více, podíváme se v Kosmotýdeníku i na mnoho jiných událostí, které formovaly kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Nejdříve se zastavíme na kometě 67P a podíváme se, proč Philae stále nemůže spolehlivě komunikovat. Dále se vypravíme i na Nový Zéland, kde se staví nový kosmodrom. Nevynecháme ani jména čtyř astronautů, kteří jsou určeni pro lety v soukromých lodích k ISS. Více se již dočtete v aktuálním Kosmotýdeníku, který má tento týden uvnitř i jedno malé překvapení. Přeji příjemné čtení.

Kosmotýdeník 146. díl (29.6. – 5.7.2015)

Česká republika si dnes připomíná státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, ale ani to nezabrání vydání již 146. dílu našeho seriálu Kosmotýdeník. I tentokrát na Vás čekají události uplynulých sedmi dnů, které by rozhodně neměly zapadnout. Tento týden nepatřil k těm, které by fanoušky kosmonautiky zasypaly tunami událostí. Kromě stále se zlepšujících fotek trpasličí planety Pluto nás čeká i problém sondy New Horizons. Navíc se podíváme na velmi důležitý zásobovací let ke stanici ISS, ale navštívíme také kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

Spojení s Philae není stabilní

Od znovuprobuzení evropského modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko s ním evropská sonda Rosetta komunikovala 13., 14., 19., 20., 21., 23. a 24. června. Jenže kvalita signálu výrazně kolísala. Malý příklad – komunikační okno 19. června trvalo 19 minut a přineslo stabilní a dobrý signál, který byl však nečekaně rozdělen do dvou krátkých dvouminutových úseků. Naopak 24. června běžela komunikace celých 20 minut, ale kvalita signálu kolísala a podařilo se přenést jen asi 80 datových balíčků. Do třetice 23. června byl navázán pouze 20 sekundový kontakt, ale během něj nedošlo ani k přenosu telemetrie.

Rosetta objevila led na kometě

Rosetta opět dokázala svou velkou kvalitu a nedocenitelný význam při studování komet. Na podrobných snímcích jádra se podařilo objevit více než sto míst, kde je vidět odhalená vrstva vodního ledu. Momentálně sice sonda krouží asi 200 kilometrů od jádra a sbírá globální data o chování komety během přibližování ke Slunci, ale v době, kdy kometa ještě nebyla tak blízko ke Slunci a její povrch byl klidnější, mohla podnikat i blízké průlety. Při nich se činila hlavně detailní kamera OSIRIS. Právě její fotky posloužily k aktuálnímu objevu, který byl publikován jako studie v časopisu Astronomy & Astrophysics.

Rosetta si dá devět měsíců přesčas

Asi žádný zaměstnanec nemá radost, když musí zůstat v práci déle. Pro kosmické sondy se už ale naštěstí stalo tradicí, že se základní mise většinou dočká pokračování. Ostatně stačí se podívat třeba na vozítko Opportunity, nebo sondu Cassini, u kterých byla služba prodlužována hned několikrát. V pionýrských dobách kosmonautiky byli pozemní operátoři rádi, když jejich sonda zvládla fungovat alespoň po základní dobu. Dnes, kdy je technika na vyšší úrovni naopak bývá základní mise prodlužována. Včera tahle pozitivní zpráva přišla i od týmu, který se stará o sondu Rosetta.

Kosmotýdeník 144. díl (15.6. – 21.6.2015)

„Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,“ zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.

Philae se probudil!

Philae se probudil

Teprve před několika minutami Evropská kosmická agentura oficiálně potvrdila, že přistávací modul Philae, doposud spící na jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, procitl z hibernace. Včera večer v 22:28 CEST obdrželo řídící středisko v ESOCu v německém Darmstadtu signál od Rosetty a následně analyzovalo více než 300 paketů dat. „Philae si vede velice dobře. Jeho operační teplota je -35°C a má k dispozici 24 Wattů energie.“ uvedl Dr. Stephan Ulamec vedoucí projektu. „Lander je připraven k práci.“

Kosmotýdeník 143. díl (8.6. – 14.6.2015)

Od minulého Kosmotýdeníku uplynulo přesně sedm dní a to neznamená nic jiného, než že je čas na další várku informací o věcech, které nám uplynulý týden přinesl v kosmonautice. Tentokrát se podíváme na aktuální projednávání do francouzského parlamentu, kde se jedná o tom, že by Francie prodala svůj podíl v Arianspace a tím ji zefektivnila a udělala konkurenceschopnější. V souhrnu se pak zaměříme na úspěšné přistání Sojuzu TMA-15M, navštívíme kometu 67P a podíváme se, jak se daří hledat Philae. Podíváme se i na další test experimentálního zařízení LDSD. Přejeme příjemnou neděli a dobré čtení.

Dámy a pánové, máme ho?

Výrok, který jsme použili pro název článku padl v roce 2003 po zadržení Saddáma Husseina Paul Bremer, velitel amerických jednotek. V mnoha pozdějších komentářích byla věta „Ladies and Gentlemen: We got him!“ hodnocena jako jedno z nejúdernějších sdělení posledních let. Nyní si můžeme dovolit tento výrok parafrázovat. Evropská kosmická agentura totiž velmi pravděpodobně dokázala lokalizovat přistávací modul Philae, který dosedl na povrch jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Bohužel zatím chybí jednoznačné potvrzení. Nicméně série přiložených obrázků ukazuje, že pomyslná smyčka se stahuje a míst, kde se Philae může nacházet, pomalu ubývá. Mělo by tedy být jen otázkou času, kdy se otazník v nadpisu změní na definitivní vykřičník.

Rosetta zkoumá kometární koma

Evropské sonda Rosetta již téměř rok krouží okolo komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Za tu dobu stačila poslat nejen ohromné množství fotek, ale také spoustu vědeckých měření. U každé mise, která prošlapává novou cestu se očekávají dva druhy objevů – očekávané, tedy ty, se kterými se počítá předem a vědci spíše čekají na potvrzení svých teorií a pak na objevy nečekané, se kterými nikdo dopředu nepočítal. Říká se tomu syndrom kolumbovských cest a před pár dny přišli vědci s jedním objevem z kategorie nečekaných.