Štítek ‘67P/Čurjumov-Gerasimenko’

Kreslená Rosetta se vrací

Evropská kosmická agentura se rozhodla plně využít potenciálu, který v sobě ukrývá mise sondy Rosetta a už s předstihem spustila rozsáhlou reklamní kampaň. Jednou z jejích nejviditelnějších a nejoriginálnějších součástí byla série krátkých animovaných filmů nazvaná „Once upon a time …“, což by se dalo přeložit jako „Bylo nebylo …“. Diváci se z těchto krátkých videí dozví zajímavé informace o sondě Rosetta od jejího startu až po operace u komety. Díky pohádkovému nádechu člověk ani nemá pocit, že sleduje poučné video. Personifikovaná Rosetta i Philae jsou hrdiny, kteří prožívají reálná dobrodružství. ESA před několika hodinami vydala nejnovější pokračování, které rekapituluje uplynulý rok v této misi včetně nejvýznamnějších událostí a objevů.

Jak přistálo Philae

Pravděpodobná orientace pouzdra Philae

Ačkoliv se to skoro nezdá, tak dnes je to přesně rok od chvíle, kdy evropský modul Philae dosedl jako první lidmi vyrobený stroj na povrch jádra komety. při této příležitosti vzniklo video, které ukazuje, jak přesně přistání probíhalo. Až doposud totiž jakákoliv vizualizace založená rekonstrukci skutečných dat chyběla a věděli jsme jen, že došlo k několika odrazům. Nyní můžeme konečně vidět, jaké odrazy potkaly lander během zhruba dvouhodinové fáze mezi prvním kontaktem s lokalitou Agilkia a uvíznutím v oblasti Abydos.

Potvrzeno! Rosetta přistane na kometě

Dlouho se spekulovalo o tom, že by sonda Rosetta mohla svou mimořádně úspěšnou misi korunovat přistáním na povrchu jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Ale nyní se zdá, že už je tato atraktivní možnost schválená a příští rok v září se máme skutečně na co těšit. Bude to zajímavé i z vědeckého hlediska – zatímco Philae klesal neřízeně volným pádem, Rosetta bude moci svůj sestup mnohem přesněji řídit. Díky tomu bude klesat pomaleji než Philae, což přinese více naměřených informací i kvalitnější fotky.

Kosmotýdeník 163. díl (26.10. – 1.11.2015)

Opět přichází nedělní poledne. Ideální čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku, kde si shrneme ty nejzajímavější události z uplynulých sedmi dní, které formovaly kosmonautiku. Naším hlavním tématem bude interpretace a očekávání vědeckých výsledků, které se sbíraly během průletu sondy Cassini kolem jižního pólu měsíce Enceladu. Nemůžeme vynechat ani překvapivý objev molekulárního kyslíku na kometě 67P. Podíváme se však i na start Atlasu 5 s novou družicí systému GPS a dostane se i na další témata. Příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Led, který mizí a zase se objevuje

Evropská sonda Rosetta, která už více než rok krouží kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pomohla objasnit další otázku, která se týká přítomnosti ledu na povrchu těchto těles. Díky datům, která sonda nasbírala, se ukázalo, že na kometě funguje každodenní cyklus obměny povrchového ledu. Rosetta vstoupila na oběžnou dráhu kolem komety vloni v srpnu, letos 13. srpna kometa prolétla přísluním a tak se vědcům nabízí unikátní možnost sledovat aktivitu komety po dlouhou dobu.

Kosmotýdeník 158. díl (21.9. – 27.9.2015)

Po sedmi dnech se opět vrací seriál který má na našem portálu zasloužilý titul nejdéle vycházejícího občasníku. Nedělní oběd Vám náš Kosmotýdeník doplňuje již více než tři roky. Ani dnes nevynecháme nejdůležitější kosmonautické události, které přineslo uplynulých sedm dní. Ty byly plné událostí spíše drobnějšího významu, na které bychom sice zapomínat neměli, ale které svým rozsahem nevydají na velký článek. Dnes Vám proto přinášíme spíše jen souhrn několika kratších, ale přesto zajímavých momentů a situací. Jediným větším tématem bude dění okolo rakety Vulcan, kde společnost Orbital ATK vyhrála soutěž o dodávku urychlovacích bloků na tuhá paliva.

Kosmotýdeník 152. díl (4.8. – 16.8.2015)

Vylepšený Cygnus na oběžné dráze

Dalších sedm dní uplynulo jako voda a proto je čas na aktuální vydání pravidelného přehledu kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Tento týden byl našlápnutý událostmi a proto je kosmotýdeník trochu delší. Podíváme se jak na stanici ISS, kde si pochutnali na svém vlastním salátu, tak prozkoumáme dění ve firmě OSC, která svoji loď Cygnus vyšle na raketě Atlas V nakonec dvakrát. ESA podepsala smlouvu, která ustanovuje konečné dokončení nově stavěných raket i začátek prací na stavbě nové odpalovací rampy. Podíváme se však i ke kometě 67P a nevynechám ani snímek týdne. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Čerstvě grilovaná kometa

Asi není člověka, který by si nevšiml, jak v posledních dnech stoupají hladiny rtuti v teploměrech za našimi okny. Česká republika zažívá mimořádně parné léto, ale drobnou paralelou se můžeme přenést na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kolem které stále krouží evropská sonda Rosetta. Právě dnes totiž jádro prolétá takzvaným perihelem – místem, kde je na své oběžné dráze nejblíže ke Slunci. A jak už správně na začátku 17. století definoval Johannes Kepler, objekt v tomto bodě také letí nejrychleji.

Kosmotýdeník 150. díl (27.7. – 2.8.2015)

Již sto padesátý týden vám Kosmotýdeník přináší pravidelný přehled kosmonautických událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Tentokrát se podíváme na několik zajímavých témat. Prvně si společně s NASA zauvažujeme nad problematikou likvidace vysloužilých cubesatů. Následně se vypravíme na Mars, kde se podíváme jak na Curiosity, tak na sondu MRO. Nevynecháme ani závěry z vyšetřování nehody raketoplánu společnosti Virgin Galactic. Okolo Země nedávno prolétl asteroid, který pro nás byl tentokrát zajímavý i z finančního hlediska. Nevynecháme ani zajímavé objevy Philae, které učinilo na povrchu komety 67P. Přeji vám příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Philae našlo základní stavební bloky života

Evropský modul Philae sice vloni v listopadu neskončil v plánované oblasti, ale během několika desítek hodin, kdy jej zásobovaly baterie, dokázal udělat valnou většinu vědeckých úkolů. Odborníci data důkladně analyzovali a před pár hodinami se svými objevy seznámili veřejnost. Bezesporu nejzajímavějším objevem je potvrzení přítomnosti komplexních organických látek, což je mimořádně důležité z hlediska teoretického hledání původu života na Zemi. Ale Philae udělalo i další objevy. Aktuální várka studií byla představena ve speciálním čísle časopisu Science, který dostal i stylovou obálku. Data, která odborníci analyzovali zatím pochází jen z přeletové fáze – tedy z období mezi oddělením od mateřské sondy Rosetta a dosednutím do přistávací oblasti Agilkia, kde měl modul skončit.