Ode dneška přesně za týden – ve čtvrtek 22. ledna v 17:30 začne v plzeňském Techmania Science Center, přesněji v jeho 3D planetáriu moje přednáška s názvem „Poprvé na kometě“. Jak už název napovídá, řeč bude o historickém přistání pouzdra Philae. Kromě toho se budeme věnovat celé misi sondy Rosetta, od původních vizí, přes změny plánů až po dlouhou cestu Sluneční soustavou. Nevynecháme ani základní informace o historii výzkumu komet, nebo o tom, proč jsou komety pro vědce tak zajímavé.
Rubrika Aktuální dění, O portálu, Ostatní 
Štítky: 67P/Čurjumov-Gerasimenko, ESA, kometa, Philae, přednáška, Rosetta 
Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.
Rubrika Aktuální dění Štítky: 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Atlas, CARE, Cassini, Čína, Cygnus, Dragon, EFT-1, Falcon9 v1.1, GSLV, Indie (ISRO), Kosmotýdeník, NASA, NROL, Orion, OSC, Rosetta, Titan 
Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.
Po desítky let se většinový názor vědecké obce přikláněl k tomu nejpřirozenějšímu vysvětlení – na ranou Zemi mohla vodu dopravit pouze ledová těla komet. Jenže rozpor se skrýval v rozdílných izotopech vodíku, který plní naše oceány, a tím, co jsme pomocí (byť méně přesných) měření našli na površích a v atmosférách vlasatic.
Až teď jsme měli poprvé možnost nasát a analyzovat všechny potřebné ingredience těsně u kometárního jádra, což nám poskytlo daleko přesnější obraz než spektroskopické snímky z velkých vzdáleností pořizované detektory velkých pozemských observatoří.
Jsou tomu takřka přesně dva týdny, co web a sociální sítě zaplavily nadšené komentáře o tom, jak už máme „objasněnou podstatu života“, a že organické látky na povrchu 67P páchají doslova orgie. Samozřejmě tomu tak není. Velmi opatrnou prezentaci nejednoznačných výsledků nabídla ESA už v tomto článku z 19.11. První spekulace se probudily k životu v den prezentace datových analýz vědeckého zařízení COSAC. V tomto tématu budeme dnes pokračovat, neboť v úterý zveřejnila Evropská kosmická agentura výsledky částečných analýz týmu dalšího detktoru na palubě Philae, který spolu s experimentem COSAC tvoří jedno z nejsledovanějších zařízení v dějinách astrobiologie.
Evropský přistávací modul Philae už několik dní hibernuje a čeká, zda během přiblížení ke Slunci dostane druhou šanci. Vědci zatím rozebírají data, která stihl během své krátké služby poslat na Zemi. Jedním z úkolů je i určení místa, kam modul dosedl. Až donedávna se pracovalo s poměrně velkou oblastí, nicméně díky datům z kamer OSIRIS a NAVCAM na sondě Rosetta se daří stahovat smyčku. Pomáhá i experiment CONSERT, který vyměňoval radiové vlny mezi Rosettou a Philae. Vědci díky tomu vytipovali oblast dlouhou zhruba 350 a širokou 30 metrů.
Jak dny plynou, objevují se stále nové informace okolo historického přistání lidského výtvoru na kometě. Odborníci z německé kosmické agentury DLR dnes zveřejnili dvouvteřinový záznam z experimentu CASSE (Cometary Acoustic Surface Sounding Experiment), jehož senzory jsou umístěné na koncích přistávacích nohou. V záznamu je jasně slyšet bouchnutí při kontaktu s podkladem. Je jasné, že v okolí komety je vakuum, kterým se zvuk nešíří, ale tyhle vibrace se šířily materiálem přistávacích nohou. I z tohoto krátkého zvuku mohou odborníci vyčíst mnoho zajíamvých informací o přistání. A neodborná veřejnost se může kochat tím, že si poslechne historický moment přistání na kometě.
Ještě předtím, než se evropský modul Philae odebral do stavu hibernace, ve kterém bude čekat na probrání slunečními paprsky, stačil na Zemi poslat velkou část vědeckých dat. Vědci je budou zkoumat ještě hodně dlouho a už teď je jisté, že naměřená data pomohou lépe pochopit složení a tím pádem i historii komet. Málo platné – měření přímo na povrchu jsou nenahraditelná. Postupně se jistě dozvíme mnoho zajímavých informací o kometě 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ale nyní se podíváme na první výstupy z přístroje MUPUS.
Každý týden se v kosmonautice děje mnoho zajímavých věcí. Témata jsou často vyrovnaná a čtenáře lákají všechna zhruba stejně. Jednou za čas se ale objeví týden, ve kterém jedno téma zcela bezkonkurenčně zastíní ostatní. Právě to se stalo v uplynulých sedmi dnech. Není se co divit – historicky první přistání lidského výtvoru na kometě je událostí minimálně roku, možná i delšího časového období. Vývoz dokončené lodi Orion na startovní rampu, ani stejná manipulace s první těžkou verzí rakety Angara se nemohou rovnat tomu, co předvedlo evropské přistávací pouzdro Philae.
Rubrika Aktuální dění Štítky: 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Angara, EFT-1, ESA, kometa, Kosmotýdeník, NASA, Orion, Philae, Rosetta, Rusko, SLS 
V našem včerejším velkém článku jsme podrobně rozebrali, jak přesně došlo k přistání evropského pouzdra Philae na jádru komety. Zmiňovali jsme se, že ačkoliv sestupný manévr nakonec dopadl jinak, než se plánovalo, můžeme misi považovat za úspěšnou. Na kometě se přistávalo kvůli vědě – a ta není ohrožena. Teď se tato slova potvrzují. Náš aktuální článek Vám přináší stručnou rekapitulaci prvních objevů z historického přistání na kometě. Zároveň se podíváme na to, jaký by mohl být další osud Philae.
Včera přistál evropský modul Philae na jádru komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Moment, který nemá v historii lidstva obdoby, sledovaly u internetu miliony lidí. Samotné přistání bylo nakonec komplikovanější, než se původně čekalo. Proto se mu budeme věnovat až ve velkém článku, který pro Vás připravujeme na zítřek. Už nyní se ale můžete podívat na první fotografie, které nám na Zemi dorazily z modulu Philae. Pohled na snímky oblastí, které lidské oko nikdy předtím nevidělo, jsou fascinující. Vždyť první fotky jádra se začaly objevovat sotva před půl rokem – a teď máme snímky přímo z povrchu.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: 67P/Čurjumov-Gerasimenko, fotky, kometa, Philae, Rosetta 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
15. ledna 2015 
