67P/Čurjumov-Gerasimenko

  • Jízdní řád sestupu na kometu

    Jízdní řád sestupu na kometu

    Asi už je zbytečné připomínat, že mise sondy Rosetta je největší kosmonautickou událostí letošního roku. O této fantastické misi už začínají vědět i běžní občané, jelikož zmínky o Rosettě pronikly i do masmédií. Ale to nejlepší máme pořád před sebou. Jedenáctého listopadu se přistávací pouzdro Philae oddělí od mateřské sondy a jako první lidmi vyrobený objekt v historii dosedne na povrch jádra komety. Dnes Vám přinášíme časový plán celého přistávacího manévru. Zatím v něm chybí časy, protože ještě nebyl vybrán přesný termín. Je dokonce možné, že samotné přistání se přehoupne až do 12. listopadu. O všech změnách Vás budeme pravidelně informovat. Ale teď už vzhůru na naplánovaný itinerář.

  • Známe lokalitu přistání pouzdra Philae

    Známe lokalitu přistání pouzdra Philae

    Mise sondy Rosetta zatím běží přesně podle plánu a největší kosmonautická událost roku stále přináší nové a nové informace. Zlatým hřebem celé mise bude listopadové přistání stokilogramového pouzdra Philae přímo na jádru komety. Odborná komise v posledních týdnech velmi pečlivě vybírala z pěti lokalit, které se dostaly do finále. Jejich kompletní přehled najdete ve starším článku. Dnes konečně ESA odtajnila finální oblast, kam Philae 11. listopadu dosedne. Jedná se o oblast, která byla během výběru označena písmenem J.

  • Rosetta včera vstoupila do další fáze

    Rosetta včera vstoupila do další fáze

    O Rosettě se u nás můžete dočíst čím dál častěji. Není divu. Po dlouhých deseti letech se teprve na začátku srpna dostala téměř na dotek ke svému cíli. Jen několik měsíců před tímto jejím příletem jsme začali dostávat první rozmazané snímky komety a přístroje sondy se uváděly do provozu. V těchto dnech jsme však přesyceni úchvatnými fotografiemi jádra komety a čas od času dostáváme i zajímavé zprávy týkající se naměřených vědeckých dat. Rosetta se neohroženě přibližuje ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Včera se k ní dostala na klíčovou vzdálenost a vstoupila tak do další důležité fáze.

  • Kometární výzkum pokračuje: pod pokličkou Rosetty

    Kometární výzkum pokračuje: pod pokličkou Rosetty

    Dnešní aktuality o výzkumu komety 67P sondou Rosetta trochu netypicky začnu i zakončím stejným tématem – krátkou fotogalerií navigační kamery sondy. Pravidelní návštěvníci stránek ESA si určitě všimli, že každodenní fotogalerie kamery NavCam byla po určitou dobu přerušena. Konkrétně se poslední snímek objevil 23.8. Po tomto datu následovala několikadenní pauza, která samozřejmě nebyla způsobena nějakou technickou vadou kamery, či problémy v komunikaci se sondou, ale bouřlivými událostmi minulého víkendu ohledně užšího výběru místa přistání modulu Philae, o kterém jsem se zmiňoval v posledním článku. NavCam fotila a fotí každý den – zatím jde o jeden z nejdůležitějších opěrných bodů při sestupu sondy na nižší oběžnou dráhu kolem jádra 67P. Ale změnil se způsob, jakým se snímky pořizují.

  • Kosmotýdeník 102. díl (25.8. – 31.8.2014)

    Kosmotýdeník 102. díl (25.8. – 31.8.2014)

    Užívali jste si poslední týden prázdnin mimo dosah internetu? Nebo jste naopak kvůli práci neměli čas sledovat kosmonautiku? A nebo si chcete jen zrekapitulovat dění z minulého týdne? Ať už je Váš důvod jakýkoliv, je pro Vás připraven již 102. díl pravidelného seriálu Kosmotýdeník, který každou neděli shrnuje nejzajímavější dění v kosmonautice za uplynulých 7 dní. Nejprve se podíváme na evropskou sondu Rosetta, která kromě jiného zvážila jádro „své“ komety. Druhým tématem bude odsun startu další soukromé rakety Falcon 9 v1.1.

  • ESA nastavila metu: „Dostanem vás na kometu!“

    ESA nastavila metu: „Dostanem vás na kometu!“

    Je ještě brzy na publikování obšírných článků o povaze komet, neboť podrobný výzkum 67P Čurjumov-Gerasimenko je teprve v plenkách. Každým dnem přichází nové informace, tak si zkusme jen podtrhnout a sumarizovat události posledních dnů. U takového typu mise můžou některá data uveřejněná v úterý přestat platit už ve středu, takže následující řádky berte spíše jako otisk konkrétních událostí. Poprvé v dějinách kosmického výzkumu naše sonda jen neprolétla v krátkém okamžiku kolem „mrazničky“ uchovávající prapůvodní materiál z dob vzniku naší sluneční soustavy, ale doslova zaparkovala na její oběžné dráze. Žeň informací tohoto výzkumu bude bezprecedentně detailní. A to nás ty největší objevy pořád jen čekají.

  • Kosmotýdeník 99. díl (4.8. – 10.8.2014)

    Kosmotýdeník 99. díl (4.8. – 10.8.2014)

    Nedělní poledne již tradičně patří souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za posledních sedm dní odehrálo v kosmonautice – kosmotýdeníku. Dnes nás čekají dvě velká témata a několik malých. V první řadě se podíváme na velký úspěch Evropské kosmické agentury, které se podařilo navést sondu Rosettu na orbitu komety. V druhé zprávě se podíváme na dění kolem SpaceX, plánech na její nový kosmodrom, místo pro budoucí přistávání prvních stupňů jejich raket, nebo nový záznam z dosednutí jednoho z prvních stupňů na hladinu oceánu. Nebude samozřejmě chybět ani menší souhrn zpráv. Přeji příjemné čtení.

  • ESA – 14. díl – Přistání na kometě

    ESA – 14. díl – Přistání na kometě

    V posledních dvou dílech našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře jste se mohli dočíst o dvou sesterských sondách k nejbližším planetám. Šlo o Mars Express a Venus Express, které si byli v mnohém podobné a především využívali stejnou platformu. K těmto dvěma planetárním průzkumníkům můžeme zařadit ještě třetí meziplanetární sondu. V předchozích článcích o ni byla několikrát řeč. Oba Expressy totiž používají množství jejích přístrojů, nebo přístrojů odvozených od těch, které pro ni byly určeny. Tou sondou je Rosetta. Dnes bychom napočítali bezmála deset let od jejího startu. Už téměř deset let putuje nekonečnou prázdnotou vesmíru, a kromě občasné kontroly systémů nebo korektivního zážehu, většinu času tráví v hibernaci. Celé uplynulé desetiletí stále jen čeká na svůj cíl, kterým je kometa – fascinující vesmírné těleso, které lidstvu ještě ani zdaleka neodhalilo všechna svá tajemství a čeká na náš dychtivý vědecký průzkum. Pojďme se tedy dnes v našem článku poohlédnout za nesmírně dlouhým putováním této kometární sondy a představme si ji…

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗