Čína
Čína se chystá na svou první roční misi s lidskou posádkou na stanici Tiangong, zároveň potvrzuje let pákistánských astronautů na krátkodobou misi.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína se chystá na svou první roční misi s lidskou posádkou na stanici Tiangong, zároveň potvrzuje let pákistánských astronautů na krátkodobou misi.
Selhání palivové nádrže během testů v lednu odloží první start rakety Neutron společnosti Rocket Lab nejméně na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Společnost Sierra Space oznámila, že dlouholetý manažer obrany Dan Jablonsky byl s účinností od 2. března jmenován generálním ředitelem.
Společnost CesiumAstro 26. února oznámila akvizici společnosti Vidrovr, startupu specializujícího se na umělou inteligenci pro analýzu multimodálních signálů.
Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.
Britský mobilní operátor Virgin Media O2 oznámil, že 26. února začal ve Spojeném království nabízet připojení mezi družicemi a chytrými telefony, což představuje první komerční nasazení služby Starlink Direct-to-Cell společnosti SpaceX v Evropě.
Indická kosmická agentura oznámila, že selhání ventilu zabránilo navigační družici NVS-02 vypuštěné před více než rokem ve zvýšení oběžné dráhy.
Společnost Seraphim Space 25. února oznámila, že dokončila získávání finančních prostředků pro svůj druhý soukromý fond rizikového kapitálu, poté, co překročila svůj cíl 100 milionů dolarů na podporu nových startupů v oblasti vesmírných technologií.
Evropská investiční odnož poskytuje lucemburské společnosti OQ Technology půjčku ve výši 25 milionů eur na rozšíření své konstelace přímého připojení k zařízením (DIM). Jedná se o snahu kontinentu konkurovat snahám USA o propojení chytrých telefonů z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento týden se v mediálním prostoru děje tolik věcí, že je někdy těžké sledovat ještě kosmonautiku. Proto je tady Kosmotýdeník, který vám kosmonautické dění shrne. Tentokrát se v hlavním tématu věnuje uzemnění (částečnému) rakety Vulcan, která při svém čtvrtém startu zaznamenala anomálii. Budeme se věnovat také fotkám komety 3I/Atlas, které na Zemi doručila evropská sonda Juice. V dalších tématech nás samozřejmě čeká zmínka o programu Artemis a změnách, které jej potkají. Nevynecháme ani přípravy na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kosmická observatoř SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) od agentury NASA obrátila v prosinci 2025 svůj infračervený zrak na mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS, aby svou troškou přispěla k souboru dat od ostatních kosmických sond, které sledovaly teprve třetí objevený objekt svého druhu při jeho průchodu Sluneční soustavou. V nové výzkumné zprávě vědci popsali detekci organických molekul, jako je metanol, kyanid, či metan. Na Zemi jsou organické látky základem biologických procesů, ale mohou vznikat i bez přispění života. O tomto objevu si ale napíšeme někdy později. Dnes se budeme věnovat tomu, že výzkumníci také upozornili na dramatické zjasnění mezihvězdné komety přibližně dva měsíce poté, co toto ledové těleso prošlo nejbližším bodem své dráhy od Slunce. Tento jev se někdy objevuje i u klasických komet a je spojován s uvolňováním vody, oxidu uhličitého a uhelnatého do okolí.
Vyzařování rentgenového záření bývá v kosmickém prostoru obvykle doménou velmi energetických jevů a setkáváme se s ním třeba u horkých hvězd, supermasivních černých děr a podobných objektů. Ovšem v roce 1996 kometa Hyakutake poučila vědce, že dokonce i komety mohou emitovat rentgenové záření. Ovšem navzdory dlouhodobým snahám nebyl nikdy takový signál zaznamenán u mezihvězdného objektu. Tedy, přesněji bychom měli používat minulý čas, protože letošní superstar, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, si připsala další prvenství. Vědci zjistili, že se odlišuje od dvou svých mezihvězdných předchůdců, 1I/Oumuamua, objevené v roce 2017 a 2I/Borisov z roku 2019. Aktuální mezihvězdný návštěvník je rychlejší, starší, aktivnější a vypadá větší. Nynější pozorování teleskopem XRISM ukazují, že jde také o první mezihvězdný objekt s rentgenovým projevem.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, v poslední době přitahuje značnou pozornost nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Není se co divit, vždyť jde teprve o třetí potvrzený objekt, který do Sluneční soustavy přiletěl z mezihvězdného prostoru. Po internetu se sice šíří i fantastické a šokující, avšak nepodložené animace a prohlášení, ale je potřeba si zachovat zdravý úsudek. I když jsme se tomuto tělesu věnovali před pár dny v článku o jeho pozorování evropskou sondou TGO u Marsu, dnes se k 3I/ATLAS opět vracíme. Se svou porcí nových snímků se totiž pochlubila také agentura NASA. Fotky byly prezentovány na tiskové konferenci, která proběhla 19. listopadu pozdě večer našeho času. Snímky mezihvězdné komety pořídilo celkem 12 sond NASA, což je velmi užitečné. Pozorováním stejného objektu z tolika míst mají vědci možnost prostudovat všemožné způsoby, kterými se 3I/ATLAS liší od klasických komet, které vznikly v naší Sluneční soustavě. Vědci tak získávají nový pohled na to, jak se složení jiných hvězdných systémů liší od toho našeho.
Jelikož je 3I/ATLAS třetím známým mezihvězdným objektem, snaží se astronomové z celého světa u tohoto objektu, který byl objevem 1. července letošního roku, zpřesnit znalosti o jeho trajektorii. ESA nyní desetinásobně zlepšila predikci pozice komety. Využila k tomu inovativní pozorování ze své sondy ExoMars TGO, která obíhá kolem Marsu. Možností využít data od Marsu pro neobvyklá pozorování, se vědci mohli naučit mnoho informací i dráze mezihvězdné komety ve Sluneční soustavě. Šlo také svým způsobem o cenný příklad pro planetární obranu, ačkoliv 3I/ATLAS nepředstavuje žádné nebezpečí. Až do září bylo určování pozice a trajektorie této mezihvězdné komety založeno na pozemských teleskopech. Následně mezi 1. a 7. říjnem otočila sonda TGO obíhající kolem Marsu své elektronické oči k mezihvězdnému objektu. Kometa tehdy prolétávala relativně blízko k rudé planetě – v maximálním přiblížení, ke kterému došlo 3. října, obě tělesa dělilo jen 29 milionů kilometrů.
Mezi 1. a 7. říjnem obrátily evropské sondy TGO a Mars Express u rudé planety své elektronické oči k mezihvězdné kometě 3I/ATLAS, která v té době prolétávala v okolí Marsu. Tyto dvě evropské sondy se k tomuto návštěvníkovi přiblížily nejblíže ze všech sond agentury ESA. Během maximálního přiblížení k Marsu, které proběhlo 3. října, se mezihvězdný cestovatel nacházel zhruba 30 milionů kilometrů od obou sond. TGO i Mars Express využily svých palubních kamer, aby sledovaly vzácnou kometu. Je však potřeba říct, že obě sondy mají kamery přizpůsobené sním kování relativně jasně osvětlených útvarů na povrchu Marsu ve vzdálenosti pár stovek až pár tisíc kilometrů od nich. Vědci si nebyli jistí, co mohou očekávat od pozorování tak slabě zářícího objektu v takové dálce. Sonda TGO pořídila s pomocí své kamery CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) sérii snímků, které obsahuje přiložený gif. Kometa 3I/ATLAS vypadá na fotkách lehce mlhavá bílá tečka pohybující se směrem dolů v okolí středu snímků. Tato tečka obsahuje jádro komety, které tvoří led a kameny, ale také je zde koma, která jádro
Lidstvo má k dispozici technologie k tomu, aby vyslalo průletovou sondu k mezihvězdnému objektu, který prolétává Sluneční soustavou. Tak hovoří nová studie a říká, že jsme této možnosti mohli využít už u komety 3I/ATLAS. Průletová průzkumná mise mezihvězdného objektu je „realizovatelná a dostupná“, shrnují vědci ze SWRI (Southwest Research Institute), kteří studii vedli. „Trajektorie 3I/ATLAS je v pronásledovatelném dosahu misí, které jsme navrhli,“ shrnuje Matthew Freeman, projektový manažer studie a ředitel oddělení kosmické přístrojové techniky na SWRI.
Teleskop Jamese Webba (na náhledové fotografii) a SPHEREx (v článku níže) se pustily do pozorování teprve třetího objeveného objektu z mezihvězdného prostoru, komety 3I/ATLAS. Webbův teleskop prováděl pozorování 6. srpna pomocí přístroje NIRSpec. Výzkumníci nyní analyzují data a předprodukční verze jejich článku je již dostupná online. Pozorování mezihvězdné komety více teleskopy pomáhá vědcům získat informace o její velikosti, fyzikálních vlastnostech a chemickém složení. Teleskop SPHEREx se do pozorování zapojil mezi 7. a 15. srpnem. Vědci také momentálně provádějí analýzu naměřených dat a i jejich předprodukční verze článku je dostupná online. Kromě Webbova teleskopu a SPHEREXu se do pozorování zapojil i legendární Hubbleův teleskop.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.