Parker Solar Probe
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
Lichtenštejnsko podepsalo Artemis Accords. Dohody podepsal Rainer Schnepfleitner, ředitel lichtenštejnského úřadu pro komunikace zodpovědného za vesmírné otázky.
Úřad FAA oznámil 17. prosince, že vydal modifikaci licence pro let IFT-7 sestavy Super Heavy/Starship společnosti SpaceX. SpaceX neoznámila datum letu, ale obecně se očekává, že to nebude dříve než v první polovině ledna.
V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.
Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.
Společnost Maxar Intelligence získala kontrakty v hodnotě 35 milionů dolarů na poskytování družicových snímků a analytických služeb dvěma nezveřejněným asijsko-pacifickým vládám.
Kalifornský výrobce družic,K2 Space, získal od U.S. Space Force kontrakt v hodnotě 30 milionů dolarů na vypuštění své první družice Mega Class.
Společnosti Innovative Solutions in Space, Maverick Space Systems a SEOPS oznámily 19. prosince partnerství zaměřené na sdílené mise při vynášení na geostacionární přenosovou dráhu. Společnosti zůstanou nezávislé, ale budou spolupracovat na možnostech vynášení užitečného zatížení.
Čínská společnost Galactic Energy provedla čtvrtý start rakety Ceres-1 z přestavěné mobilní námořní platformy u pobřeží provincie Shandong. Raketa vynesla družice Tianqi s čísly 33-36, které patří společnosti Guodian Gaoke.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Firma Rocket Lab vstoupila v loňském roce na trh výrobců raket a v letošním roce by ráda využívala své nosiče Electron minimálně jednou měsíčně. Smělé cíle novozélandsko-americké firmy však nekončí jen u inovativních raket. Společnost nyní představila vlastní satelitní platformu, která dostala jméno Photon. Od novinky si slibuje větší zájem zákazníků, kteří cílí na trh malých družic. Klienti by se tak nemuseli zabývat stavbou systémů, které potřebuje každá družice. Pohon, dodávky elektrické energie, nebo komunikaci bude zajišťovat sama platforma, takže zákazník se postará jen o vlastní přístrojové vybavení.
Evropská kosmická agentura zveřejnila fotografii dvou robotických ramen, která pracují na projektu, který povede k doposud největšímu a nejkomplexnějšímu 3D vytištěnému objektu z titanu – zkušební verzi optické lavice o průměru tří metrů, která se stane srdcem evropské rentgenové observatoře Athena. Obě paže jsou schopné volného pohybu v mnoha různých osách, ale každá z nich má jiný úkol. První rameno ukládá na předem určené místo vrstvy titanového prášku, které následně spéká laserem. Druhé rameno pak okamžitě svým kryogenně chlazeným nástrojem odřezává všechny nedokonalosti. Celá konstrukce se přitom pomalu pohybuje na základně o průměru 3,4 metru.
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají experimenty z mnoha různých oborů vědy. Velmi často ale stanice slouží i ke zkouškám inovativních technologie a jejich ověřování v praxi. Již na jaře letošního roku bychom se mohli dočkat zkoušek nové experimentální komunikační technologie, která by mohla v budoucnu najít uplatnění při letech dál od Země. V současné době se kosmické agentury ve většině případů spoléhají při přenosu informací z různých sond na Zemi na radiové vlny. Nedávno se k tomuto účelu začaly zkušebně používat lasery, které umožní přenášet vyšší objemy dat. Plánovaná zkouška jde však ještě dál – projekt XCOM chce ke komunikaci využívat rentgenového záření.
V časných ranních hodinách dne 7. září 2018 NASA pokořila světový rekord. Za méně než dvě minuty od startu se od osmnáctimetrové dvoustupňové sondážní rakety Black Brant IX oddělil její náklad, který začal padat zpátky k zemi. V okamžiku, kdy palubní senzory zaznamenaly, že náklad dosáhl požadované rychlosti v požadované výšce, byl automatickou sekvencí aktivován padák. Stalo se tak ve výšce 38 kilometrů a při rychlosti Mach 1,8. Během pouhých čtyř desetin sekundy více než osmdesátikilový padák vystřelil ze svého kontejneru, rozevřel se a jeho vrchlík se plně nalil vzduchem. Jednalo se o nejrychlejší rozevření padáku této velikosti, které v maximu dosáhlo síly téměř 311 kN.
Podle posledních odhadů Mezinárodní organizace práce (ILO) je na světě v současné době kolem 40 miliónů lidí drženo v porobě. Najít je je obtížné, vzhledem k tomu, že tito lidé jsou často skrýváni, zejména před dohledem jednotlivých států (i když existují i otrokářské státy). Doreen Boyd, docentka geografie na Univerzitě Nottingham, odhaduje, že známky o otrockých podmínkách asi jedné třetiny z nich jsou zjistitelné pomocí sledování z vesmíru (ať již to jsou trvalejší šrámy v krajině kolem cihelen nebo ilegálních dolů nebo obrysy přechodných táborů na zpracování ryb).
O družici RemoveDEBRIS, která má v ostrém provozu vyzkoušet různé metody boje proti kosmickému smetí, jsme psali už několikrát. Na ISS ji vloni v dubnu vynesla loď Dragon, načež došlo k jejímu vypuštění. Z družice se uvolnily dva cubesaty, přičemž první sloužil ke zkouškám optické navigace na cíl a druhý se stal terčem pro síť, kterou mateřská družice vystřelila. Projektu tak zbývaly ještě dva experimenty, přičemž o vykonání toho předposledního jsme se dozvěděli včera. Družice vyzkoušela svou harpunu a ověřila, že by tento systém mohl fungovat v praxi.
Pokroky v přípravě prvních exemplářů rakety Space Launch System (SLS) a kosmické lodi Orion pro Vás pravidelně připravuje kolega Jiří Hošek, ale dnes se podíváme na inovaci, která s provozem SLS souvisí, ale do vesmíru nikdy nepoletí. Pozemní vybavení je totiž pro každou raketu nezbytné a než přijde první start, musí se nové raketě všechno přizpůsobit. Na Floridě již začala stavba nádrže na zkapalněný vodík. Nebude jen tak ledajaká – na celém světě nenajdete větší zásobník kapalného vodíku. Při jeho stavbě budou použity inovativní metody, které vyvinula Kryogenní zkušební laboratoř sídlící přímo na kosmodromu.
Vinci je raketový motor schopný vícenásobných zážehů. Jeho nasazení na horním stupni rakety Ariane 6 zlepší její provozní flexibilitu a také zajistí schopnost stažení horního stupně z oběžné dráhy po ukončení hlavní mise, tedy po vynesení nákladu. Při testovacím procesu motor Vinci absolvoval více než 140 zkoušek, při kterých byl opakovaně zažeháván v prostředí, které se blíží vakuu. Tyto zkoušky byly nezbytné k dokončení kvalifikačního procesu tohoto nového hardwaru.
Vlevo od tohoto textu nevidíte ilustraci z vědecko-fantastické literatury zobrazující exotický pohon jakési mezihvězdné lodi, nýbrž dvojici iontových motorů T6 procházejících důkladným testováním ve vakuové komoře společnosti QinetiQ v anglickém Farnborough. Pohonný systém přeletového modulu Mercury Transfer Module (MTM) evropsko-japonské sondy BepiColombo má kvůli redundanci čtyři tyto motory, přičemž během standardního operačního provozu budou vždy pracovat pouze dva a občas jen jediný z nich. Testování dvou motorů najednou ověřilo možnost jejich souběžného chodu v průběhu několika měsíců bez jakéhokoliv vzájemného negativního ovlivňování. Záře modravých proudů ionizovaného plynu proudící z motorů ve skutečnosti ve vesmíru vidět nepůjdou. Objevují se pouze v testovací komoře kvůli hromadění plynu v nedokonalém vakuu. Záře motorů samotných je však viditelná vždy.
Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) neboli Mio, je menší ze dvou vědeckých družic mise BepiColombo, která v říjnu odstartovala na svou dlouhou cestu k Merkuru, a která bude od začátku roku 2026 nejmenší planetu Sluneční soustavy zkoumat. K tomu využije pětice vědeckých přístrojů, které nese na své palubě. Dalších jedenáct experimentů má k dispozici její evropský spolucestující, evropská vědecká družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Tyto přístroje jsme si již popsali v devátém a desátém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů. Dnes nám tedy zbývá podívat se na zmiňovanou pětici, pomocí které bude Mio zkoumat Merkur.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
