sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.
Společnost K2 Space 11. prosince oznámila, že získala nové financování ve výši 250 milionů dolarů, které oceňují startup pro výrobu družic na 3 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.
Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.
Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.
Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)
Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.
Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.
Společnost Benchmark Space Systems 10. prosince oznámila, že motor Macaw s palivem ASCENT nepřetržitě běžel 10 minut, čímž uvolnil cestu pro aplikaci této pohonné technologie na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Projekt pojmenovaný Solar Surfing rozhodně není mise chystaná na start. Jedná se o základní předběžnou studii, kterou che NASA podpořit budoucí průzkumné mise, které by se mohly vydat mnohem blíže slunečnímu povrchu než kdy dříve. Kosmické agentury dnes mají k dispozici celou letku družic, jejichž jediným úkolem je sledování Slunce. Největší pozornosti se dostává sondě Parker Solar Probe, která po svém vypuštění v roce 2018 ustanovila rekord pro lidský objekt, který se nejvíc přiblížil ke Slunci. Heliofyzikové, kteří studují Slunce a jeho vliv na komplexní systém kosmického počasí, však nyní začínají nesměle pokukovat po takzvané přechodové oblasti. Tato velmi tenká vrstva láká vědce, ovšem nachází se velmi blízko povrchu Slunce. Parker Solar Probe se má při nejbližších průletech dostat ke Slunci na 6,4 milionu kilometrů. K tomu, aby bylo možné studovat přechodovou oblast, by se však hypotetická sonda musela dostat zhruba 8× blíže, tedy asi na vzdálenost 800 000 kilometrů!
Zubní pasty, 3D tisk, léky a detekce sesuvů materiálu na Marsu spolu na první pohled nemají nic společného. Přesto můžeme najít jednu věc, která tyto věci a jevy spojuje. Všechny totiž společně mohou využít pokroků ve výzkumu takzvaných koloidů, které se studují na Mezinárodní kosmické stanici. Jde o směsi tvořené droboučkými částicemi, které jsou rozptýlené v tekutině a mohou mít různé formy. Patří sem i různé přirozené směsi jako je mléko nebo bahnitá voda, ale i široké spektrum lidmi vyráběných produktů – od šamponů přes léky až po salátové dresinky. V některých koloidních roztocích se nachází vzácné částice, které jsou schopné vytvářet krystaly – ty by se daly využít k výrobě nejrůznějších materiálů.
Posledně jsme si užili oslavy stého dílu. Nyní se vraťme zase zpět k náplni seriálu, kterou jako diváci očekáváte. Dnes se podíváme na velmi zajímavý kousek techniky, který mají na svědomí ruští vědci. Jedná se o radioteleskop Spektr-R. Jeho cesta od návrhu až k samotnému vynesení na oběžnou dráhu byla dlouhá a trnitá. Nakonec se však vědci dočkali a 18. července 2011 odstartovala z Bajkonuru raketa Zenit-2SB s kosmickou observatoří Spektr-R ve svém úložném prostoru.
Technologie optické komunikace, která by k přenosu dat využívala infračervené lasery má potenciál změnit pravidla hry v tomto oboru – díky jejímu využívání by bylo možné dostat na Zemi více dat než pomocí klasických metod. Výhody této technologie jak pro družice obíhající kolem Země, tak i dále, jsou ohromné. V rámci podpory mise, která má provést další zkoušky těchto systémů NASA nedávno dokončila instalaci nejnovější pozemní stanice pro optickou komunikaci, která je umístěna na Havaji u sopky Haleakala.
Pořad Vesmírná technika je tu s Vámi již 100 týdnů, a jelikož je to týdeník, znamená to, že tu máme stý díl! A takové kulaté výročí si říká o trochu netypický díl. Dnes si pro Vás Michal Václavík a Dušan Majer tedy připravili souhrn všech dosavadních dílů, pár statistik a řeč bude i o některých zajímavých aspektech kosmonautiky. Dozvíte se například, na co se autoři pořadu nejvíce těší nebo která kosmonautická událost v nich zanechala nejhlubší zážitek.
Nedávno na našem blogu vyšel článek Top 5: lodě ve službách kosmonautiky a během psaní jsem narazil na pár indicií hovořících o tom, že společnost ArianeGroup si nechala postavit úplně novou loď pro přepravu dílů připravované rakety Ariane 6. Zapátral jsem tedy hlouběji a skutečně se mi podařilo tuto informaci potvrdit. Získal jsem i některé podrobnosti a byla by škoda nechat si je pro sebe. Vodítkem byla informace u současného provozovatele (Maritime Nantaise) nákladních plavidel přepravující díly raket z Evropy na kosmodrom Kourou, která obsahovala sdělení, že od ledna 2020 je jedna z těchto lodí k pronajmutí. Tato informace byla spouštěčem pátrání, které vedlo až k zjištění, že si ArianeGroup nechala skutečně postavit pro dopravu dílu raket Ariane 6 úplně novou nákladní loď. Což není tak překvapivé, když si uvědomíme, že jde konstrukčně o hodně odlišný nosič od současně používané rakety Ariane 5. Nepatrnější estetický rozdíl je v řazení stupňů. Ariane 5 má tzv. paralelní řazení, kdežto Ariane 6 bude mít řazení smíšené. Jiné rozměry logicky vyžadují jiné nároky na přepravu a stávající plavidla MN Colibri a MN Toucan už byla se svou kapacitou
Na počátku 20. let nového tisíciletí máme to štěstí sledovat uvádění do provozu hned několika kosmických lodí pro posádku najednou, což v historii kosmonautiky nemá obdoby. Jen si to zkusme pro lepší představu heslovitě vyjmenovat: Crew Dragon (SpaceX, USA), Starliner (Boeing, USA), Orion (NASA, USA), XZF-SC (Čína), Orel (Rusko), Gaganyaan (Indie), SpaceShipTwo (Virgin Galactic, USA), New Shepard (Blue Origin, USA). U posledních dvou jmenovaných se samozřejmě jedná o suborbitální stroje, ale kvůli dokreslení se nám v tomto výčtu hodí. Tak jako ke kosmonautice od počátku patří lodě pro posádku, bez nichž by se člověk nikdy nedostal mimo svou rodnou planetu, tak patří k astronautům skafandry, jež zajišťují jejich přežití a bezpečnou práci. Málokdo si možná uvědomuje, že každá loď přitom má svůj vlastní skafandr, což znamená, že se nám v posledních letech vyrojilo i velké množství těchto kosmických objevů. Pojďme si tedy představit ty nejvýznamnější z nich.
Na přiloženém obrázku vidíte vstupní sběrač vzduchu, který je navržen, aby při průletu vrchními vrstvami atmosféry zachytával částice vzduchu, kterými by pak „krmil“ elektrické motory. Cílem je pomocí družicím odolávat odporu atmosféry a bezpečně pracovat i na oběžných drahách s výškou 180 – 250 kilometrů. Náporová technologie byla již dříve Evropskou kosmickou agenturou prověřena jako funkční. Družice pracující na velmi nízké oběžné dráze (VLEO), která je jinak velmi nestabilní, by mohly poskytovat lepší rozlišení při snímkování Země, nebo nižší latenci v případě družic komunikačních.
Jeden z pravidelných přispěvatelů na Diskusní fórum Kosmonautixu, Roman89, nás upozornil na rozhovor, který poskytl agentuře RIA Novosti jeden z Hlavních konstruktérů RKK Energija Igor Chamic. Informací o nástupci legendárního Sojuzu je poskrovnu a proto jsme se rozhodli čtenářům našeho portálu přinést jeho překlad. Nejedná se tedy o typický autorský článek, na jaký jste zde zvyklí. Samotný rozhovor se také, co do detailů informací, ani zdaleka nepřibližuje standardům, které nastavil například Jiří Hošek ve svých souhrnech věnovaných programu Artemis. Dovedu si představit, že rozhovor tak vyvolá řadu dalších otázek, na které nebudu znát odpovědi. A spekulací, na které nebudu schopen reagovat. Komunita čtenářů Kosmonautixu je však pestrá a tak doufám, že se v případné diskuzi přece jen některých dalších odpovědí dobereme.
Pohyb pomocí páry – taková hesla dnešním lidem připadají historická a spíše odpovídající období průmyslové revoluce. Ale kdo ví, třeba se pára dočká své renesance a díky moderní technice dostane možnost pomoci nám s průzkumem Sluneční soustavy. Inovativní návrh pochází z kalifornské Jet Propulsion Laboratory a počítá s využitím parního pohonu pro skákající sondu, která by mohla studovat ledový povrch měsíců Europa u Jupiteru a Enceladus u Saturnu. Obě tělesa mají podle dosavadních znalostí rozsáhlé podpovrchové oceány slané vody ukryté pod silnou ledovou krustou. To z nich dělá fascinující cíle vědeckého průzkumu, ale jelikož o jejích površích víme jen velmi málo, byl by pohyb po nich opravdovou výzvou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
