sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Sentinel-6B)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

IonQ Inc.

Společnost IonQ Inc., která se zabývá kvantovými výpočty, oznámila, že se dohodla na akvizici společnosti Skyloom Global, coloradského poskytovatele vesmírných optických komunikačních terminálů

U-Space

Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.

Shenzhou-20

Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.

mPower Technology

Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Historie, Technologie, Věda a výzkum

Historie kosmologie, reliktní záření a kosmický výzkum

Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá celá řada teorií a hypotéz. Některé jsou pavědecké a pseudovědecké, jiné náboženské a mytologické. Přestože lze bezesporu mezi oběma skupinami najít zajímavé myšlenky, dnes se budeme zabývat pouze teoriemi vědeckými. Respektive pouze jednou z nich, teorií velké třesku, nejúspěšnější kosmologickou teorií všech dob. Její nejnovější verzi možná znáte jako standardní kosmologický model nebo též model ΛCDM. Cesta k věrohodné teorii vzniku a vývoje našeho vesmíru byla ale velmi dlouhá a náročná. Od doby antických filosofů a prvních moderních vědců, přes posměch kosmologům ze strany astronomů a fyziků z jiných oborů až po velké úspěchy v posledních dekádách. Vydejte se na podivuhodnou pouť za poznáním naší vlastní historie.

ESA zmapuje radiační zátěž letu k Měsíci

Malé, ale šikovné budou evropské senzory, které se na palubě první americké mise Artemis svezou k Měsíci. Tady budou mapovat radiační prostředí po dobu celé cesty. Konkrétně se jedná o pět špičkových zařízení, z nichž každé má rozměry srovnatelné s balíčkem hracích karet. Všechny tyto přístroje budou umístěny uvnitř návratové kabiny lodi Orion a připojeny k panelům jejích stěn na různých místech. Díky tomuto experimentu bude možné zaznamenávat údaje o radiačním prostředí v útrobách lodi po celou dobu a navíc s pomocí několika senzorů. Systém EADs (ESA Active Dosimeters) umožní vědcům co možná nejpřesnější pohled na změny kosmického záření v průběhu mise, ale také na celkové dávky, které bezpilotní mise Artemis I dostane.

VT_2022_15

Vesmírná technika: Návrhy letadel pro Mars

Létání v atmosféře Marsu je dnes známé díky americkému vrtulníku Ingenuity, který si vede nad očekávání dobře. Než se však v našem seriálu dostaneme k jeho popisu, rádi bychom Vám představili historii dříve plánovaných a nakonec nerealizovaných projektů, které měly větší či menší šanci stát se prvním letadlem v atmosféře Marsu. První úvahy jsou staré již půl století a tato myšlenka podněcovala fantazii inženýrů z USA, Sovětského svazu, Japonska i Evropy.

LOFTID: experimentální velký nafukovací tepelný štít

Nafukovací štít čekají zkoušky

Technologický demonstrátor LOFTID (Low-Earth Orbit Flight Test of an Inflatable Decelerator) by měl na podzim letošního roku startovat společně s družicí JPSS-2, kterou připravuje agentura NOAA. Poté co se LOFTID sveze jakožto sekundární náklad na nosné raketě Atlas V od firmy United Launch Alliance, dojde k jeho oddělení, interní systémy zajistí nafouknutí flexibilních částí a technologický demonstrátor zamíří z nízké oběžné dráhy zpět do zemské atmosféry. Jeho úkolem je totiž prokázat, jak dokáže nafukovací tepelný štít zpomalit vracející se těleso a také, jak jej dokáže ochránit před žárem při průchodu atmosférou.

VT_2022_14

Vesmírná technika: Vylepšené družice US-A a jaderné reaktory Topol

Po nehodě, která potkala družici Kosmos 954, o které byla řeč v minulém díle, prošly sovětské radarové družice US-A konstrukčními změnami, které měly zabránit opakování takové nehody. Ovšem problémy se nevyhýbaly ani některým následujícím misím, takže v roce 1988 byla vypuštěna poslední družice řady US-A. Sovětský svaz také dvakrát na oběžné dráze vyzkoušel nový typ jaderného reaktoru TEU-5 alias Topol, či Topaz-1.

VT_2022_13

Vesmírná technika: Provoz sovětských družic US-A s jaderným reaktorem

Provoz sovětských radarových družic US-A, které používaly jaderné reaktory, se utěšeně rozbíhal. Po fázi testů se přistoupilo k vypuštění ostrých družic, které ve většině případů fungovaly bez problémů. Ovšem družice Kosmos 954 si vybrala porci problémů měrou vrchovatou. Družice se vymkla kontrole řídícího střediska a neřízeně vstoupila do zemské atmosféry. Dopad jejích trosek na území Kanady způsobil významný diplomatický spor.

Příběh technologie: Svinovací fotovoltaické panely

Kosmický výzkum přináší stále nové technologie, které jsou v mnoha ohledech lepší než ty předešlé. NASA se nyní rozhodla připomenout historii vývoje inovativních fotovoltaických panelů, kterým navíc svítá nadějná budoucnost. Klasické fotovoltaické panely pro použití v kosmickém prostoru mohou být docela drahé a jejich provoz bývá velmi komplexní. Svinovací fotovoltaické panely ROSA (Roll-Out Solar Arrays) představují alternativní možnost oproti existujícím technologiím. Tyto panely mají kompaktnější design, jsou dostupnější, nabízí vyšší úroveň autonomie a mohou být využity na širokém spektru vědeckých i komerčních misí – od nízké oběžné dráhy Země až po meziplanetární cesty.

VT_2022_12

Vesmírná technika: Sovětské reaktory Buk na družicích US-A

Sovětské družice US-A sloužily ke sledování lodí a ponorek v oceánech. Jelikož využívaly radar, měly poměrně velké nároky na napájení elektrickou energií. Tehdejší doba však neumožňovala stavbu vysoce účinných fotovoltaických panelů. Ty by tak musely být hodně velké. Jelikož se však tyto družice pohybovaly na velmi nízké oběžné dráze Země, způsobovaly by takto velké panely rychlejší klesání družice do zemské atmosféry. Zdrojem energie těchto družic se proto staly jaderné štěpné reaktory Buk.

Gravitační vlny a kosmický výzkum

V únoru 2016 přišla z USA senzační novina, která brzy zaplnila vědecké weby a další sdělovací prostředky. Observatoř LIGO v září 2015 pozorovala gravitační vlny. Přesně po sto letech od předpovědi Alberta Einsteina tak byly gravitační vlny přímo pozorovány, přestože nešlo o první důkaz jejich existence. Americkým pozorováním se uzavřela jedna dlouhá kapitola fyzikálního výzkumu, a co víc, otevřelo se nám nové okno do vesmíru, které umožní prozkoumání mnoha zajímavých jevů. O tom všem si povíme. Nejprve si ale řekněme něco o základních fyzikálních silách a historii výzkumu gravitace.

Na ISS vyrazí další 3D tiskárna

Evropská kosmická agentura podpořila vývoj 3D tiskárny IMPERIAL, která dokáže vytvářet produkty výrazně větší, než je ona sama. Překonává tak jednu z častých překážek 3D tisku, tedy omezený výrobní prostor. Takzvané „aditivní výrobní procesy“ jsou mimořádně důležitou technologií, která může usnadnit pilotované mise do vzdálenějších končin od Země. Co se týče této konkrétní 3D tiskárny, byl při jejím vývoji od začátku kladen důraz na její využívání mimo zemský povrch. Inženýři očekávají, že by tato technologie mohla jednou vyrábět struktury, nástroje či náhradní díly, které budou zrovna potřeba.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.