Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vývoj chladniček/mrazáků MELFI (Minus Eighty Degree Laboratory Freezer for ISS), které se nacházejí na Mezinárodní kosmické stanici, nebyl jednoduchý. Bylo totiž potřeba splnit celou řadu požadavků. Nakonec se to ale podařilo a výsledkem jsou tři exempláře, které představují kritickou podpůrnou infrastrukturu pro mnoho biologických a fyziologických experimentů.
V rámci mise Transporter-5 letělo na raketě Falcon 9 hned několik zajímavých nákladů, které stojí za pozornost. Dnes se podíváme na náklad od NASA, která si při tomto startu nechala vynést misi PTD-3 (Pathfinder Technology Demonstrator 3), ve které najdeme technologický demonstrátor TBIRD (TeraByte InfraRed Delivery). Tento systém má otestovat vysokorychlostní přenos dat mezi CubeSatem na nízké oběžné dráze Země a povrchem Země. Díky očekávané přenosové kapacitě 200 Gbps by měl TBIRD dosáhnout nejrychlejšího datového přenosu po optické lince v historii NASA.
Biologické experimenty prováděné na ISS, ale i odebrané lékařské vzorky musí být uchovávány za nízkých teplot, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Jak to ale udělat, když se tyto citlivé materiály mají na Zemi vracet až po nějaké době? Ke slovu přichází speciální chladicí/mrazicí boxy, ve kterých je možné tyto vzorky bezpečně uskladnit. Na ISS bychom našli takových zařízení několik, ale bezkonkurenčně největší objem nabízí evropské chladničky/mrazáky MELFI.
Na Mezinárodní kosmické stanici ISS probíhá v každém okamžiku celá řada vědeckých experimentů. Ty by se ale nemohly uskutečnit bez nejrůznějších zařízení, ve kterých mohou experimenty probíhat. Jedním z důležitých systémů, které umožňují výzkum, jsou všestranné evropské inkubátory KUBIK, které slouží především biologickému výzkumu. Ačkoliv disponují pouze jednoduchou elektronikou, nabízí flexibilní vnitřní uspořádání, ve kterém nechybí ani možnost využití malé odstředivky.
V loňském roce se kosmologie dostala i do prostředí sdělovacích prostředků a sociálních sítí. O odborných tématech souvisejících s naším vesmírem najednou debatovali i běžní lidé na internetu. A není divu, francouzsko-německá skupina kosmologů uveřejnila vědeckou studii, která se na základě analýzy dat ze sondy Planck snaží vyřešit záhady, které fyziky i veřejnost zajímají velmi dlouho. Jak velký je náš vesmír? A jaký má tvar? Pokud vás zmíněný výzkum minul, odpovědi jsou možná poněkud překvapivé. Jak jsou však dané výsledky relevantní? Je skutečně na místě jejich velmi odvážná interpretace, které se dopouštěla řada diskutujících v internetových diskuzích?
Marsovský vrtulník Ingenuity se 19. dubna roku 2021 stal prvním vrtulovým strojem, který vzlétl na jiné planetě, než je Země. Během své dosavadní mise zaznamenal 28 letů, při kterých dokázal překonat i ty nejoptimističtější odhady, a několikrát také posunul vlastní rekordy. V současné době přichází do jeho oblasti marsovská zima, a tak jsou jeho lety dočasně přerušeny.
Cesta k Měsíci, Marsu a jednou i někam dál bude vyžadovat flotilu lodí, sond a dalších strojů různých velikostí a tvarů, mezi kterými najdeme masivní rakety s tahem tisíců tun až po malé sondy s iontovým pohonem, které by se Vám vešly do dlaně. Desítky let se inovátoři na Glennově středisku snaží vyvíjet výkonné systémy tzv. elektrického pohonu. NASA tento výraz v posledních letech používá pro iontové pohony. Výraz elektrický pohon totiž může být v souvislosti s kosmonautikou pro leckoho matoucí. Tyto systémy využívají energii ze Slunce, aby ionizovaly inertní plyny, které jsou velkou rychlostí vyvrhovány pryč, což vytváří mimořádně efektivní pohon. Vyšší efektivita využívání pohonných látek znamená, že pohon vyžaduje méně pohonného média, což snižuje náklady na start. Současně dává inženýrům možnost už při návrhu snížit celkovou hmotnost sondy, případně může hmotnost zůstat stejná – pouze se na palubu dostane více užitečné zátěže – od technologických demonstrátorů po výkonné vědecké přístroje.
Na elektronické vybavení marsovského vrtulníku Ingenuity byly při stavbě kladeny protichůdné nároky. Na jedné straně tu byl omezený rozpočet a také šibeniční termíny. Na druhé straně však vrtulník potřeboval systémy, které odolají kosmickému záření a poradí si také s nepříjemnými výkyvy teplot. Vše se nakonec podařilo vyřešit chytrou kombinací komerčně dostupných dílů a součástek určených pro leteckou a vojenskou techniku. Výsledkem je až nečekaně odolný stroj, který nevídaným způsobem překonává počáteční předpoklady.
To, že si marsovský vrtulník Ingenuity vede tak dobře, je určitě způsobeno tím, že inženýři při jeho návrhu a stavbě využili chytré postupy a řešení. Dokázali tak připravit odolný stroj, který výrazně překonává původní očekávání. Do okamžiku vydání tohoto dílu už v řídké marsovské atmosféře provedl 27 letů.
Největší překážka, která komplikuje provoz vrtulových strojů v atmosféře Marsu, se týká nízkého tlaku zdejší atmosféry. To má vliv na hustotu plynů, která by byla pro vrtulníky běžně používané na Zemi až příliš nízká. Experti z několika středisek NASA proto hledali způsob, jak tuto výzvu překonat. Výsledkem jejich snažení je vrtulník Ingenuity, který velmi výrazně překonal prvotní očekávání.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.