Archiv rubriky ‘Technologie’

Douglas D. Osheroff, nízké teploty a Columbia STS-107

Zkáza letu Challenger STS-51-L nebyla bohužel jedinou tragédií programu raketoplánů. Když se v únoru 2003 při přistání rozpadl raketoplán Columbia vracející se z mise STS-107, rozběhlo se důkladné vyšetřování. Podobně jako o 17 let dříve, i v tomto případě byl členem vyšetřovací komise fyzik a nositel Nobelovy ceny. Jmenoval se Douglas Osheroff. Na rozdíl od Richarda Feynmana, velmi dobře známého i lidem mimo fyzikální obec, Osheroff byl a stále je většině lidí prakticky absolutně neznámý. A to je škoda, neboť obohatil svůj obor i náš život o velmi zajímavé poznatky. Proto si dnes tohoto význačného muže podrobněji představíme.

Vesmírná technika: „Kanadská ruka“, manipulátor SRMS – zajištění a ovládání

VT_2021_27

Pět vyrobených manipulátorů SRMS bylo v nákladovém prostoru při 91 ze 135 misí amerického raketoplánu. K ovládání manipulátoru byli zapotřebí dva astronauti – jeden řídil vlastní manipulátor pomocí dvou joysticků a druhý se staral o kamery, osvětlení a také zámky pro uchycení nákladu. V případě výrazných problémů s ovládáním mohla posádka celé rameno odhodit, aby bylo možné zavřít nákladové dveře raketoplánu.

Vesmírná technika: „Kanadská ruka“, manipulátor SRMS – popis konstrukce

VT_2021_26

Americké raketoplány disponovaly více než 15 metrů dlouhým manipulátorem SRMS, který jim umožňoval plnit široké spektrum úkolů – od manipulace s přivezeným nákladem až po zachytávání různých družic. Manipulátor Canadarm svou konstrukcí připomíná lidskou horní končetinu – měl rameno, paži, loket, předloktí, zápěstí i něco jako dlaň s prsty. Dnes se podíváme, jak technici tyto jednotlivé části navrhli a zkonstruovali.

Pokročilé systémy pro sluneční plachetnice

NASA vyvíjí nové rozkládací struktury, technologie a materiály, které by mohly sloužit budoucím slunečním plachetnicím k nízkonákladovým kosmickým misím. Stejně jako je klasická plachetnice poháněna větrem, který se opírá do plachty, sluneční plachetnice využívají k pohonu tlaku slunečního záření. Nepotřebují tedy klasické pohonné látky. NASA proto v rámci mise ACS3 ( Advanced Composite Solar Sail System) hledá možnosti kompozitních materiálů. Jde o kombinaci materiálů s různými vlastnostmi, které by mohly vytvořit lehké nosníky vysouvané z CubeSatu. Data získaná z mise ACS3 budou přímo využita v návrzích budoucích kompozitních systémů slunečních plachetnic. Ty mohou být využity třeba jako včasná výstraha před extrémy kosmického počasí, hledání blízkozemních planetek, přenosu dat a jednou třeba najdou uplatnění i v pilotovaných misích.

Vesmírná technika: „Kanadská ruka“, manipulátor SRMS – historie

VT_2021_25

Americké raketoplány byly vybaveny přes 15 metrů dlouhým manipulátorem Canadarm (Kanadská ruka), který se označuje zkratkou SRMS (Shuttle Remote Manipulator System). Pomocí tohoto manipulátoru mohla posádka raketoplánu vyjmout náklad z nákladového prostoru, nebo jej do něj naopak uložit. Manipulátor Canadarm se stal v průběhu let víceúčelovým pomocníkem s širokým využitím. Jeho vývoj však nebyl jednoduchý.

Družice ze dřeva

Historicky první družicí vyrobenou ze dřeva by se měl stát finský WISA Woodsat. Na projektu se podílí i materiáloví experti agentury ESA, kteří nejen pomáhají s předstartovními zkouškami, ale také přidali soubor experimentálních senzorů. WISA Woodsat je 1U CubeSat s rozměry 10 × 10 × 10 centimetrů a na první pohled připomíná ostatní standardizované krychle nanodružic. Jeho povrchové panely jsou vyrobeny z překližky. Jediné externí části, které nejsou ze dřeva, jsou hliníkové kolejničky používané pro uvolnění družice a také její kovová tyčka pro pořizování autoportrétů.

Vesmírná technika: Družice typu CubeSat

VT_2021_24

Jsou malé, dostávají stále více prostoru a je o nich čím dál tím víc slyšet. Tak nějak by se daly stručně popsat malé družice postavené na základě standardu označovaného CubeSat. Družice tvořené základními krychlemi s délkou hrany 100 milimetrů otevřely kosmický prostor mnohem většímu množství vědeckých pracovníků, tak i akademické sféře. Celý příběh těchto malých družic, které se staví i v České republice, se začal psát v 90. letech 20. století na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.

Jak chránit kosmonauty před radiací?

Již v nejbližších letech by se po dlouhé době měli lidé opět vypravit mimo ochranná křídla zemského magnetického pole do vzdáleného vesmíru. Budou tak daleko více vystaveni kosmickému záření a radiaci. Intenzivně se tak pracuje na metodách, jak je chránit. Podívejme se, co víme o radiačních podmínkách ve vesmírném prostoru, na Měsíci i na Marsu. A jak můžeme zajistit ochranu kosmonautů v těchto místech.

Vesmírná technika: Testovací a ostré mise lodí Vostok

Náš miniseriál věnovaný programu Vostok a přípravě prvního pilotovaného kosmického letu je tímto dílem u konce. Shrneme si, jak probíhaly testy lodí Vostok, ale i ostré pilotované mise. Řeč bude také o tom, kde se dají najít testovací i v provozu použité moduly lodí Vostok.

24 očí pro Roman Space Telescope

Tým expertů z NASA zodpovědný za Teleskop Nancy Grace Roman nedávno certifikoval k letu 24 detektorů, které bude mise potřebovat. Až teleskop v polovině tohoto desetiletí odstartuje, budou tato zařízení převádět svit hvězd na elektrické signály, které budou později dekódovány do snímků s rozlišením téměř 300 megapixelů, které pokryjí velkou část oblohy. Tyto snímky umožní astronomům prozkoumat mnoho různých kosmických objektů a fenoménů. Lidstvo se tak ve svém bádání posune opět o slušný kus blíže k vyřešení mnoha palčivých kosmických otázek.